Psychologický fenomén syndrom podvodníka? Dnes trápí nejen IT specialisty

Mnoho úspěšných lidí má jedno malé tajemství: V hloubi duše se cítí jako naprostí podvodníci a myslí si, že jsou jejich úspěchy výsledkem náhodného štěstí. Tento psychologický jev, známý jako syndrom podvodníka, odráží přesvědčení, že jste neadekvátní a neschopní, přestože důkazy ukazují, že jste kvalifikovaní a poměrně úspěšní. Syndrom podvodníka je fenomén, který může pocítit kdokoli v jakémkoli oboru – od továrních hal až po vedení společnosti. Programování a vývoj softwaru zdaleka není výjimkou. Ve skutečnosti jsou vývojáři k syndromu podvodníka obzvláště náchylní. Právě u této oblasti se pozastavili odborníci z programovacích kurzů Coding Bootcamp Praha.

Syndrom podvodníka u vývojářů? Ve světě programování se mohou stát obětí syndromu podvodníka vývojáři s jakýmikoli zkušenostmi nebo vzděláním. Je to nejspíše dáno samotnou povahou technologického průmyslu. Vzhledem k tomu, že v oběhu je tolik přístupů, jazyků a metod, je nemožné, aby každý vývojář znal všechno. Navíc s rozvojem nových technologií a poznatků mohou být předchozí metody zastaralé. Vývoj je tedy role, ve které se programátoři musí neustále učit a být otevřeni novým myšlenkám a postupům. Dalším důvodem je nerealistické vnímání způsobené médii kolem technologického průmyslu. Softwaroví vývojáři jsou stavěni na piedestal, a jakmile se jim nedaří plnit požadavky a očekávání, začnou trpět právě zmíněným syndromem. Vývojářský syndrom podvodníka se tedy projevuje u juniorních i seniorních vývojářů, kteří se neustále pozastavují nad svými znalostmi a kódovacími jazyky, jež neznají a obávají se, že někdo přijde na jejich (ne)schopnost.

Jaké to je?

Pocity impostera (podvodníka) představují rozpor mezi vaším vlastním vnímáním sebe sama a tím, jak vás vnímají ostatní. Snažíte se rozpoznat svou hodnotu a negativně porovnáváte své dovednosti s dovednostmi jiných. I když ostatní chválí váš talent, připisujete své úspěchy načasování a štěstí. Nevěříte, že jste si je zasloužili vlastními zásluhami, a obáváte se, že si to nakonec uvědomí i všichni kolem vás. Vaše další úspěchy vás neuklidňují – nepovažujete je za nic víc než za výsledek svého úsilí o zachování „iluze“ úspěchu. Žijete v neustálém strachu z odhalení a snažíte se o dokonalost ve všem, co děláte.

V důsledku toho na sebe tlačíte a pracujete usilovněji, abyste:

► zabránili ostatním rozpoznat vaše nedostatky nebo selhání

► se stali hodných rolí, o kterých si myslíte, že si je nezasloužíte

► si vynahradili to, co považujete za nedostatek inteligence

► zmírnili pocity viny za "obelhávání" lidí

Syndrom podvodníka toto všechno udržuje v zacykleném chodu a časem se tak může roztočit nebezpečný koloběh úzkostí, deprese a neustálého pocitu viny. Cítíte se provinile nebo bezcenně, jelikož se vám perfektního dosáhnout nedaří, nemluvě o tom, že jste vyhořelí a zdrcení svým neustálým úsilím.

„Podívejte se na sebe z pohledu třetí osoby a mluvte se sebou jako se svým nejlepším přítelem – buďte opravdoví, ale laskaví a podporujte se. Oceňte, že to, co děláte, je těžké, vyžaduje to hodně odvahy a je to úctyhodné – zasloužíte si za to uznání,“ říká Daria Grudzien, absolventka kurzů Coding Bootcamp Praha.

5 typů

Přední specialistka na výzkum syndromu podvodníka Dr. Valerie Young ve své knize „Skryté myšlenky úspěšných žen: Proč schopní lidé trpí syndromem podvodníka a jak navzdory tomu prosperovat“ z roku 2011 popisuje pět hlavních typů podvodníka. Tyto typy kompetencí, jak je nazývá, odrážejí vnitřní přesvědčení o tom, co pro člověka kompetence vlastně znamená. Pojďme si jednotlivé typy a jejich projevy přiblížit.

Perfekcionista: Zaměřuje se především na to, jak věci dělá, a to často do takové míry, že od sebe vyžaduje dokonalost v každém aspektu života. Avšak vzhledem k tomu, že dokonalost často není reálným výsledkem, nemůže těchto nadstandardů na denní bázi dosahovat. Dokonce se může vyhýbat zkoušení nových věcí, protože si myslí, že je na poprvé nezvládne perfektně.

Přirozený génius: Celý život si osvojoval nové dovednosti bez většího úsilí a věří, že by měl nové materiály a postupy hned z fleku pochopit. Jeho, či její přesvědčení, že schopní lidé zvládnou všechno hned bez větších obtíží, vedou k tomu, že se cítí jako podvodník, když se tomu tak nedaří. Stydí se a cítí se trapně, když něco nejde snadno nebo se to nepodaří na první pokus.

Sólista: Věří, že by měl všechno zvládnout sám. Pokud nedokáže dosáhnout úspěchu samostatně, považuje se za nehodného. Požádat někoho o pomoc nebo přijmout nabízenou podporu neznamená jen to, že se zpronevěřil svým vlastním vysokým nárokům. Znamená to pro něho také přiznat si svou nedostatečnost a ukázat se jako neúspěšný.

Expert: Než svou práci bude schopen považovat za úspěšnou, musí se naučit vše, co je k danému tématu třeba vědět. Hledáním informací stráví více času než samotným vypracováním hlavního úkolu. Protože věří, že by měl znát všechny odpovědi, může se považovat za podvodníka nebo neúspěšného, když nedokáže odpovědět na tematicky související otázku nebo se setká s nějakou znalostí, která mu dříve unikla.

Superhrdina: Kompetence spojuje se schopností uspět v každé roli, kterou zastává: student, přítel, zaměstnanec nebo rodič. Pokud se mu nepodaří úspěšně zvládnout požadavky těchto rolí, dokazuje to podle něho jeho nedostatečnost. Aby uspěl, musí ze sebe vydat maximum a v každé roli vynaložit co nejvíce energie. Avšak ani toto maximální úsilí nemusí pocity podvodníka vyřešit.

Nedejte se

Jedním z největších problémů syndromu podvodníka je skutečnost, že nikdy nezmizí. U programátorů, kterým se ho podaří překonat, může technologický pokrok snadno způsobit, že se tato zkušenost bude opakovat. Proto je důležité najít metody, které vám pomohou zvládnout chvíle, kdy se na pracovišti cítíte jako podvodník.

„I když se v komunitě hodně mluví o syndromu podvodníka, můžete být náchylnější k poklesu pocitu vlastní hodnoty a sebeúcty, když trávíte dny v kuse tím, že každých pár minut vidíte nové typy chyb. Praktikujte péči o sebe, abyste měli dostatek energie na to, abyste mohli pokračovat bez ohledu na to, jak těžké to bude,“ radí Daria Grudzien, absolventka kurzů Coding Bootcamp Praha.

1. Přijměte to

Prvním krokem, jak se vypořádat se syndromem podvodníka, je naučit se ho přijmout. To znamená uvědomit si a uznat, že vývojář je role, která vyžaduje neustálé učení. Ti, kteří trpí syndromem vývojářského podvodníka, by si měli připomenout, že není možné znát každý nový nástroj, jazyk apod. ihned po uvedení. Když se cítíte jako podvodník nebo falešný člověk, protože něco nevíte, nebraňte se tomu. Místo toho přijměte příležitost naučit se něco nového a zlepšovat se. Dobrý vývojář neví všechno, ale je připraven učit se stále něco nového.

2. Sledujte své úspěchy

Syndrom podvodníka je způsoben tím, že si neuvědomujete své úspěchy a schopnosti a srovnáváte se s ostatními vývojáři. Dobrým způsobem, jak bojovat proti syndromu podvodníka, je sledovat své úspěchy. Můžete to udělat tak, že si vytvoříte portfolio svých úspěchů a práce, spolu s časem, kdy jste si osvojili nové metody a rozvojem. Pokud se pak musíte s někým srovnávat, porovnejte svůj pokrok se svým minulým já. To vám může pomoci zjistit, jak moc jste se během své vývojářské kariéry rozrostli a zlepšili.

„Udělejte si seznam věcí, ve kterých jste opravdu dobří, a to jak v osobním, tak v profesním životě, a podívejte se na něj pokaždé, když na sebe budete chtít křičet a říkat něco zlého nebo odsuzujícího,“ zdůrazňuje Daria Grudzien.

3. Podporujte přátelské vztahy a týmovou práci

Podpora týmové práce a uvolněné atmosféry může také pomoci zmírnit dopady syndromu podvodníka. Když nějaký vývojář požádá o pomoc nebo názor, je najednou těm, kteří trpí syndromem podvodníka, jasné, že ti, s nimiž se srovnávají, také nevědí všechno, a je to v pořádku. Vytvořte tedy kulturu, která posiluje týmovou práci a spolupráci. Pocit kamarádství navíc může přispět k tomu, že se lidé se syndromem podvodníka z řad vývojářů budou cítit začleněni a součástí týmu – a nebudou se cítit jako podvodníci.

4. Nebojte se vyhledávat informace

Pokud jste se ocitli v situaci, kdy pochybujete o svých schopnostech, začněte hledat otázky na Googlu. Fráze například jako "jak se stát lepším kodérem", "problémy s kódováním pro začátečníky" nebo "jednoduchá cvičení na kódování" vás dokážou dovést nejen k objevení problémů, které poté dokážete snáze vyřešit, ale také k problémům, u kterých jste si vůbec nevěděli rady. Nejlepší na vyhledávání Googlem je, že je vždy na dosah. Nemusíte opouštět svůj pracovní prostor a máte k dispozici nepřeberné množství zdrojů. Ať už jste s lidmi, nebo sami, vždy máte možnost se rozvíjet.

„V přístupu seniorních a juniorních vývojářů k nové chybě je značný rozdíl. Zatímco nováčci narazí do zdi, senioři obvykle řeknou "Zajímavé, tohle jsem ještě neviděl" a zkopírují chybovou zprávu do Googlu. Vyhledávání řešení problémů na internetu se bude muset stát vaší klíčovou dovedností,“  dodává Daria Grudzien. (12.5.2022)