Rada COMPET: Připravme se na budoucí krize a zvyšme odolnost evropského hospodářství

Ministři zodpovědní za vnitřní trh a průmysl diskutovali na Radě pro konkurenceschopnost (COMPET) o stavu vnitřního trhu a průmyslové politice Evropské unie (EU). Zaměřili se především na budoucnost vnitřního trhu, investice do strategických sektorů, jako jsou výroba baterií, polovodičů nebo rozvoj obnovitelných zdrojů energie a na pravidla veřejné podpory pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti. Českou delegaci vedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

„Evropa má před sebou velkou výzvu v podobě dekarbonizace, během níž bude naprosto zásadní zachovat naši konkurenceschopnost a dále posilovat vnitřní trh. V tomto ohledu je nejdůležitější udržet rovné podmínky pro všechny aktéry a nedopustit dotační závody mezi jednotlivými členskými státy,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Tyto závody nepřinesou vítězství nikomu z nás. Naopak tím dáme prostor ostatním zemím na jiných kontinentech.“

Jedním z hlavních témat jednání byla výroční zpráva o vnitřním trhu EU, kterou vydala Komise v polovině února, letos poprvé s rozšířeným hodnocením unijní konkurenceschopnosti. Členské státy se shodly na potřebě zachovat rovné podmínky na vnitřním trhu, který je základním kamenem evropské prosperity a globální konkurenceschopnosti. Potenciál vidí Česká republika do budoucna zejména v sektoru služeb.

Před jednáním se Česká republika také připojila ke společnému dopisu iniciovanému Švédskem, ve kterém členské státy vyzývají Evropskou komisi k postupnému ukončování aktuálních dočasně rozvolněných pravidel veřejné podpory.  Řešení krize si může vyžádat dočasný ústup od striktních pravidel omezujících veřejnou podporu. Je však třeba mít na paměti i dlouhodobou konkurenceschopnost EU. „Další kroky v otázce veřejné podpory musí být založeny na důkladné analýze problémů, posouzení dopadů a úzké spolupráci mezi všemi členskými státy a Komisí,“ říká ministr Síkela s tím, že veřejná podpora je sice legitimním nástrojem v krizových situacích v dotčených sektorech, ale tento nouzový nástroj se nesmí stát trvalým řešením.

Ministři se rovněž zabývali návrhem nařízení o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Tento návrh je aktuálně projednáván na technické úrovni. Belgické předsednictví již u řady témat požádalo o úpravu stávajících právních předpisů. „Boj proti opožděným platbám je nesmírně důležitý pro ekonomické zdraví našich podniků. I nadále by však podniky měly mít smluvní volnost v otázce stanovení lhůty splatnosti v obchodních transakcích,” říká ministr Síkela.

Vzhledem k blížícím se volbám do Evropského parlamentu ministři jednali o budoucnosti průmyslové politiky Evropské unie. Přestože v posledních letech EU reagovala spíše na nastalé krize, prioritou zůstala dvojí transformace a posilování otevřené strategické autonomie. Ministři se shodli na tom, že příští legislativní období nabízí příležitost posílit průmyslové sektory, které staví na silných stránkách Unie a připraví půdu pro to, aby se Evropa stala globálním lídrem ve strategických oblastech. „Je třeba zaměřit se na strategické sektory jako jsou výroba baterií, čipů, odvětví čistých technologií nebo rozvoj obnovitelných zdrojů, a na to, jak jim pomoci. Jsou to právě tyto oblasti, které posílí naši konkurenceschopnost, připraví nás na budoucí krize a zvýší odolnost evropského hospodářství,“ dodal ministr Síkela. (9.3.2024)