Radon ve sklepě může přivodit rakovinu plic. Jak se před ním chránit?

Radon je bezbarvý chemický prvek s atomovým číslem 86, patřící do skupiny vzácných plynů, kam vědci řadí také helium, neon nebo xenon. První z nich jistě znáte z pouťových balónků, neonová světla bezpečně poznáme z dálky a xenonovými světlomety je dnes vybaveno každé osobní auto, které to chce někam dotáhnout. Proč bychom však měli znát zrovna radon? Hlavním důvodem je bezesporu jeho radioaktivita, která v kombinaci s plynným skupenstvím může při dlouhodobém vystavení vést k rakovině plic. Kterým místům bychom se měli vyhýbat, pokud se nechceme nadýchat radonu? A jaké kroky můžeme podniknout, když máme podezření, že jsme radonovým plynem ohroženi?

Kdopak by se radonu bál

Přirozeně se radon vyskytuje téměř výlučně pod zemí, takže respirátor kvůli němu v otevřeném prostranství nosit zajisté nemusíte. Opatrnější byste však měli být v jeskyních nebo – což by vás nemělo zaskočit – v uranových dolech. Právě rozpadem radioaktivního uranu totiž radon vzniká. Jistě vás napadá: „V jeskyni nežiju a do Jáchymova to mám daleko, proč bych se tedy měl radonu bát?“ Je to proto, že se tento nebezpečný prvek může dostat do minerálních vod, které potom vyvěrají na povrch. Nejčastějším problémem je pak nedostatečná nebo jednoduše zpackaná izolace základové části obytných domů. Stačí prasklina v podlaze vašeho sklepa a trocha průvanu, a neštěstí je na světě.

Jak radon způsobuje rakovinu

Při vdechnutí vzduchu, který je kontaminovaný radonem, se do plic člověka dostávají těžké částice, které se v nich usazují. Naštěstí je vyloučeno, že byste se za běžných podmínek mohli nadýchat čistého radonu, přesto tento vzácný plyn způsobuje 40 % veškerého ozáření, kterému jsme za celý život vystaveni. V plicích se jeho radioaktivní atomy rozpadají, při čemž vzniká ionizující záření, které má naprosto destruktivní účinky na lidské buňky. Poškozené buňky někdy rovnou odumřou, ale jindy dojde ke změně přímo v jejich DNA. Taková zmutovaná buňka se pak může začít nekontrolovaně množit a napadat okolní zdravé buňky – tak dochází ke vzniku rakoviny. 

Máme na něj prostě smůlu

Bohužel zrovna Česká republika patří mezi státy s poměrně vysokou průměrnou koncentrací radonu v budovách. Na vině je zbrklý a nešetrný způsob výstavby bytů ve druhé polovině dvacátého století, ale částečně jsme měli také trochu nešťastnou ruku, když si praotec Čech vybíral za domov zemičku pod Řípem. (Podobnou smůlu měli také první osadníci americké Iowy a Jižní Austrálie.) Průměrná koncentrace radonu – přesněji řečeno objemová aktivita – v atmosféře je okolo 10 becquerelů na metr krychlový, jenže v českých budovách je tato koncentrace v průměru desetkrát vyšší. Aby se vám lépe spalo, měli byste nicméně vědět, že 100 Bc/m³ je pořád násobně méně, než kolik Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) považuje za nebezpečné. Přesto existují lokality, které by se daly považovat za rizikové, pokud v nich strávíte celý život: kromě již zmíněného Jáchymova je to především asi dvacet kilometrů široké pásmo podél hranice Středočeského a Jihočeského kraje.

„Paradoxně jev uvolňování radonu je dost vysoký v jižních Čechách, i když by si člověk řekl, že jde o panenskou a čistou krajinu. Historicky byla rakovina plic v 15. nebo 16. století původně označována jako jáchymovská nemoc – nebo schneeberská z německé strany. Horníci nejčastěji při těžbě stříbrných rud inhalovali radon a vypěstovali si tak chorobu, která byla popisovaná jako hubnutí, dušení se, vykašlávání krve a velice rychlé úmrtí. Přestože z té doby nejsou přesné pitevní nálezy, lze prakticky s jistotou tvrdit, že to byla rakovina plic. A to bylo v době, kdy kouření nebylo zdaleka praktikováno v míře jako dnes. Kupříkladu v Praze ve starší zástavbě to může být skutečně problém, který je obtížně odstranitelný – jediná možnost jak snížit koncentraci radonu ve staré budově je větrat, větrat, větrat. V nových budovách je na toto pomýšleno a součástí plánů při výstavbě je vodorovná protiradonová izolace,“ vysvětlil pneumoonkolog z Fakultní Thomayerovy nemocnice MUDr. Libor Havel pro vzdělávací platformu Plice.online.   

Jak se zbavit radonu v domě

Pro obyvatele zmíněných regionů máme i dobrou zprávu. Na základě tzv. Atomového zákona uděluje SÚJB povolení firmám provádět měření radonu i další radioaktivních prvků. Při splnění podmínek lze získat detektory radonu od úřadu zdarma, ale můžete si je samozřejmě zakoupit i na vlastní náklady. Detektory si jednoduše položíte na poličku a za rok získáte informaci o průměrné roční hodnotě. Měření se samozřejmě dá ukončit i dříve, ale v takovém případě může docházet k odchylkám. Například v letních měsících zpravidla více větráte, a necháváte tedy radon uniknout pryč z bytu. To je sice skvělé pro vaše zdraví, ale mohlo by tak dojít k naměření falešně nízkých hodnot radonu a následnému podcenění rizika. Majitelům nemovitostí, ve kterých bude naměřeno přes 400 Bc/m³, se doporučuje buď instalovat systémy nucené ventilace nebo (v případě starších, poškozených, často dřevěných staveb) přistoupit ke kompletní rekonstrukci podlah, při které stavební firma položí protiradonovou izolaci. 

Druhá nejčastější příčina rakoviny plic

Světová zdravotnická organizace odhadla, že v roce 2019 zemřelo na světě v souvislosti s působením radonu 84 tisíc lidí, z čehož asi 15 % nikdy nekouřilo. Po cigaretovém dýmu je tudíž radon druhou nejčastější příčinou rakoviny plic, naštěstí i při relativně vysokých koncentracích trvá desítky let, než se nemoc rozvine a začne se projevovat. Mezi první příznaky patří dlouhotrvající kašel, chraptění a časté infekce dýchacích cest. Obzvláště pozorní byste měli být, pokud žijete v rodinném domě v některé z rizikových oblastí, ale vleklé problémy s dýcháním není radno podceňovat nikdy. 

Jestliže víte, že žijete v lokalitě, která by se dala označit za rizikovou, a začali jste na sobě pociťovat nenadálou únavu, ztrátu chuti k jídlu nebo dokonce dýchací potíže, neváhejte ani minutu a zajděte za svým praktickým lékařem. U něj se můžete informovat o programu časného záchytu karcinomu plic, který je od 1. ledna 2022 plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Program je primárně určen pro osoby ve věku 55 – 74 let, které v uplynulých dvaceti letech kouřily alespoň krabičku cigaret denně. Nařídit vyšetření počítačovou tomografií s nízkou dávkou záření však může pneumolog i praktický lékař a expozice radioaktivnímu radonu je zajisté k indikaci CT více než dobrým důvodem.

Nízkodávkové CT je považováno za nejúčinnější vyšetření k odhalení rakoviny plic v jejích naprostých počátcích, kdy se karcinom na zdravotním stavu pacienta ještě nijak výrazně neprojevuje. V tomto stádiu onemocnění je prognóza ještě vcelku příznivá – pacient má více než devadesátiprocentní šanci, že bude naživu i za pět let. Lékaři se však bohužel stále setkávají s pacienty, kteří se na preventivní prohlídky nedostavili, nedbali ani prvních varovných náznaků a do ordinace se přinutili zavítat, až když začali vykašlávat krev. V tomto stádiu rakoviny plic míra přežití po pěti letech klesá na pouhých třicet procent.  

Radonu je tedy možné se celkem efektivně bránit: pravidelně větrejte, případně se obraťte na certifikovanou firmu a proveďte zásahy ve vašem domě v závislosti na hodnotě koncentrace radioaktivního plynu – investice do zdraví se v tomto případě jistě vyplatí, i když možná až za několik desítek let. Oproti tomu rakovina dokáže lidský organismus zlomit během několika měsíců, proto – máte-li tušení, že vaše plíce dostaly v minulosti zabrat – se neváhejte obrátit na svého lékaře a zeptat se ho na bližší informace o bezplatném screeningu pro časný záchyt rakoviny plic. Díky těmto preventivním krokům si pak budete moci spokojeně užívat zasloužený odpočinek, třeba na chatě bezpečně odstíněné před zhoubnými účinky radonu. (4.5.2023)