Reálná mzda za poslední dva roky propadla o 11 %

Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS

V roce 2023 průměrná hrubá mzda vzrostla nominálně o 7,5 % na 43.341 korun, reálně však poklesla téměř tři procenta. Za poslední dva roky ztratila na hodnotě po zohlednění inflace 11,1 % a vrátila se tak zhruba do roku 2017. Je to samozřejmě hrubé srovnání, které nezohledňuje zrušení superhrubé mzdy.

Žádná mzdová inflace či mzdová spirála se loni nekonala, protože vysokou inflaci firmy ve mzdách většinou vůbec nezohlednily. Téměř ve všech odvětvích se totiž loni přidávalo méně, než by odpovídalo inflaci. Výjimkou byla energetika, kde mzdy celkem vzrostly o 14,1 % na více než 68 tisíc korun. Energetika je tak po IT a financích třetím nejlépe placeným odvětvím. Samozřejmě v průměru.

Nejnižší průměrnou mzdu naproti tomu vykazuje HORECA, kde průměr nedosahuje ani šedesáti procent celostátní úrovně. Jen o něco málo lépe je na tom administrativa a zemědělství.

Samozřejmě i nadále platí, že průměrná mzda je do jisté míry virtuálním číslem, na které nedosáhne většina zaměstnanců. Medián, který rozděluje zaměstnance na dvě poloviny, se loni zvýšil rovněž o 7,5 %, takže byl o více než šest tisíc níže než průměrná mzda. Nízkopříjmoví zaměstnanci si tedy rovněž nijak zvlášť také nepolepšili a jejich kupní síla v důsledku vysoké inflace propadla o další tři procenta.

Stále platí, že průměrná česká mzda stále nedosahuje ani poloviny té německé, a to ani devatenáct let po vstupu ČR do EU.

V letošním roce už opět reálná mzda začne v ČR narůstat, a to především díky výrazně nižší inflaci. Propad, který ovšem v posledních dvou letech prodělala, bude dohánět minimálně tři roky. Letos se však zvyšuje zdanění mezd v důsledku posunutí daňové progrese a zavedení tzv. nemocenského pojištění. Takže v čistém si lidé nepolepší tolik, jak bude naznačovat vývoj hrubé mzdy. (5.3.2024)