Receptem na růst českých mezd není dovoz levných pracovníků ze zemí typu Mongolska, ale dovoz robotů a modernizace výroby. Potvrzují to nová dánská data.
Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka se chystá do Mongolska lobovat i za to, aby v Česku pracovalo více lidí odtamtud. Zároveň vláda, jejíž je členem, hlásá, že chce české hospodářství modernizovat, aby se vymanilo z pasti středně rozvinuté ekonomiky.
Oba cíle jsou do značné míry neslučitelné.
Buď tu budeme mít více Mongolů, nebo se firmy nakonec naučí bez nich obejít a budeme tu mít více robotů. Roboti přitom nebudou brát Čechům práci, jak se před lety tradovalo, ale naopak pomohou českému průmyslu zajistit vyšší přidanou hodnotu. Zvýšení přidané hodnoty pramení ze spojení poměrně kvalifikované pracovní síly s pokročilými technologiemi právě typu robotů, nikoli z dovozu levné, málo kvalifikované pracovní síly, ještě k tomu z poměrně vzdálených civilizačních okruhů.
S růstem přidané hodnoty porostou i české mzdy. Vlastně právě růst přidané hodnoty představuje ten zcela stěžejní předpoklad růstu českých mezd.
Pokud tedy ovšem dá Česko přednost Mongolům před roboty, mzdy zůstanou nízké nejen málo kvalifikovaným Mongolům, ale s nimi i Čechům. Firmy a podniky nebudou nuceny k modernizaci, když budou mít po ruce laciné pracovníky z Asie. Pokud práci jednoho robota zastanou třeba čtyři asijští, a ti budou levně k dispozici, firma či podnik upřednostní právě je a peníze ušetřené na investici do modernizace rozdělí ve formě zisku mezi své majitele, akcionáře či management.
Vskutku, jsme na křižovatce. Tak se tentokrát rozhodněme správně.
A nejde o dojmologii. Například data z Dánska z let 1995 až 2019 (viz studie zde) potvrzují, že dilema „robot vs. Mongol“ je reálné: čím více Česko doveze Mongolů, Filipínců a dalších poměrně málo kvalifikovaných pracovníků, tím déle zůstanou mzdy Čechům nízké, neb tím dále bude Česko uvízlé v pasti středně rozvinuté ekonomiky. „…vyšší podíl migrantů v dané oblasti způsobuje na příslušné firemní nižší snížení objemu dovážených robotů,“ konstatují autoři studie „Automation and Low-Skill Labor“, Katja Mannová a Dario Pozzoli z Kodaňské obchodní školy.
Naopak, čím více budeme před Mongoly upřednostňovat roboty, tím spíše mzdy Čechům porostou a tím spíše a rychleji se vymaníme z pasti středně rozvinuté ekonomiky.
Tandem Saúdů a Rusů škrtí těžbu ropy
Tandem Saúdů a Rusů škrtí těžbu ropy tak vydatně, že hrozí její největší globální nedostatek minimálně od roku 2007. I čeští motoristé se budou skládat Cristianu Ronaldovi na gáži a Rusům na zbraně i od Kima.
Světu hrozí největší nedostatek ropy minimálně od roku 2007, vyplývá z dat kartelu OPEC. Deficit může přesáhnout tři miliony barelů denně. Znamenal by, že by jednotlivé země musely v nebývalé míře čerpat ze svých ropných rezerv.
Stěžejním důvodem je nedávné koordinované rozhodnutí Rijádu a Moskvy protáhnout omezení těžby ropy minimálně do letošního prosince. Obě země, které představují klíčové světové ropné producenty a vývozce, se tak snaží vylepšit stav svých veřejných financí. Rusko potřebuje peníze na zbraně, včetně severokorejských, a válčení na Ukrajině, Saúdská Arábie zase na všechno možné, od megalomanského projektu výstavby pouštního futuristického města Neom po financování tučné gáže fotbalové hvězdy Cristiana Ronalda.
To vše budou platit i čeští řidiči. Saúdské Arábii a Rusku zatím jejich sázka vychází. Cena ropy dnes šplhá až nad 91,50 dolaru za barel. Trhy tak reagují právě i na informaci o hrozícím největším nedostatku ropy za posledních minimálně šestnáct let, jenž hrozí už v letošním čtvrtém čtvrtletí. Je tudíž zřejmě jen otázkou, kdy se průměrná cena benzínu u českých čerpacích stanic vrátí nad 40 korun za litr. Včera ji od této hranice dělilo jen dvanáct haléřů. Benzín v ČR je tak nejdražší od loňského listopadu.
Na celém Západě mohou rostoucí ceny pohonných hmot narušit snahu o zkrocení inflace.
Co se nehodí Západu, to v tomto případě svědčí třeba právě zmíněným Rusům. Česko přitom v letošním roce dováží z Ruska největší množství ropy od roku 2010, za první pololetí se jednalo o 2,34 milionu tun.
Česko letos dováží z Ruska největší množství ropy od roku 2010
Jeho závislost na ruské ropě je tak nebývale vysoká, odstřihávání od ruských dodávek zatím fakticky nezačalo,
Česko letos dováží z Ruska největší množství ropy od roku 2010. V porovnání s předválečným a předcovidovým rokem 2019 dovezlo v prvním letošním pololetí z Ruska o bezmála milion tun více ropy než v prvním půlroce před čtyřmi lety.
Podle dat Českého statistického úřadu letos v prvním pololetí Česko dovezlo 2,34 milionu tun ruské ropy. To je největší množství od roku 2010 (viz graf níže).
Suma, kterou Česko platí Rusku za dováženou ropu, letos tak výrazně překonává průměr posledních tří let. Vyplývá to rovněž z dat Českého statistického úřadu. Hodnota dovozu ruské ropy do Česka letos v prvním pololetí mírně překonala 20 miliard korun. Průměr prvních pololetí let 2020 až 2022 přitom odpovídá jen 15,6 miliardy korun.
Nárůst hodnoty dovážené ruské ropy je přitom dán růstem její ceny na světových trzích jen částečně.
Například v letošním prvním pololetí se ropa Brent s okamžitým datem dodání prodávala v průměru za necelých 80 dolarů za barel, přičemž v prvním pololetí roku 2021 to bylo za mírně více než 65 dolarů za barel. To tedy odpovídá ceně nižší o necelých 15 dolarů na barel.
Jenže v důsledku invaze Ruska na Ukrajinu loni v únoru a v důsledku souvisejících západních sankcí dramaticky vzrostla sleva ruské ropy Ural oproti ceně ropy Brent, jež představuje světovou referenční cenu. Tato sleva se v prvním pololetí roku 2021 pohybovala průměrně kolem jednoho dolaru na barel, ale letos v prvním půlroce už činila zhruba 23,50 dolaru za barel.
I když tedy ropa Brent letos v prvním pololetí oproti prvnímu pololetí roku 2021 zdražila, v průměru o patnáct dolarů na barel, ruská ropa Ural naopak zlevnila. A to ze zhruba 64 dolarů za barel v prvním pololetí roku 2021 na nějakých 56,30 dolaru za barel – tedy takřka o osm dolarů na barel.
Loni v prvním pololetí vyskočila cena barelu Brentu průměrně na necelých 105 dolarů. Sleva Uralu oproti Brentu však tehdy představovala průměrně necelých devatenáct dolarů na barel, takže barel Uralu byl k mání průměrně za nějakých 86 dolarů za barel. Ropa Ural tak letos v prvním pololetí meziročně zlevnila o zhruba 34 procent. Přesto hodnota ropy dovážené z Ruska do Česka letos v prvním pololetí klesla meziročně pouze o přibližně 20 procent.
Ruská ropa Ural se ve výrazné slevě oproti Brentu prodává zhruba od začátku ruské invaze na Ukrajinu, avšak tato sleva se postupně snižuje. Loni v červnu ocitla na svém maximu, až kolem 35 dolarů na barel, letos v srpnu ale klesla jen na dvanáct dolarů na barel, tedy na své minimum za celé období od zahájení ruské invaze, vyplývá z dat Bloombergu.
Za růstem hodnoty ropy dovážené z Ruska do Česka tak stojí zejména citelný nárůst jejího podílu na celkovém ropném dovozu do ČR. V prvním letošním pololetí dováželo Česko ropovodem Družba ropu z Ruska v objemu odpovídajícím kolem 65 procent celkového ropného dovozu. Loni to bylo 56 procent a v předchozích letech ještě méně. Podíl ruské ropy je nyní nejvyšší minimálně od roku 2012, vyplývá z údajů společnosti Mero.
Česko se tak zatím od ruské ropy ani v nejmenším fakticky neodstřihává, naopak, svůj ropný dovoz z Ruska zvyšuje. Podniká však kroky k odstřižení od ruské ropy, k němuž by mohlo dojít v roce 2025. A to zejména v důsledku loni dojednaného navýšení kapacity transalpínského ropovodu TAL, jenž vede ropu z italského přístavu Terst do Bavorska. Odtamtud pak další, navazující ropovod, IKL, vede surovinu až do Česka. (13.9.2023)
.jpg?s3=1)
