Redefinice trestného činu znásilnění v moderním pojetí

Vláda na svém jednání 20. 12. schválila návrh Ministerstva spravedlnosti, kterým dochází k redefinici trestného činu znásilnění. Návrh přispěje ke zvýšení ochrany obětí sexuálních trestných činů, zejména pokud jde o dětské oběti, a k zefektivnění boje proti sexuálnímu násilí.

Návrh mění trestný čin znásilnění tak, aby odpovídal modernímu pojetí, které opouští koncept znásilnění jako silou vynuceného pohlavního styku. Nahrazuje jej konceptem pohlavního styku nesouhlasného (nekonsensuálního). Česká republika se tak přidává k 16 státům, které k tomuto kroku již přistoupily.

„Návrh zákona byl opakovaně projednáván na politické úrovni. Předmětnou problematiku jsme vyjednávali s koaličními a opozičními poslaneckými kluby a v rámci podvýboru ústavně-právního. Podařilo se nám dohodnout na hlavních koncepčních změnách a návrh zákona předložený vládě tak vychází z výsledku těchto debat," uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek a dodal: „Chtěl bych poděkovat koaličním i opozičním poslankyním a poslancům, zástupkyním i zástupcům právnické veřejnosti a neziskového sektoru, kteří se věnují této problematice, a paní zmocněnkyni vlády pro lidská práva za přínosné podněty ke změně stávající právní úpravy, konstruktivní diskuzi a výsledné dosažení shody na podobě návrhu."

Koncept NE znamená NE:

Za znásilnění bude považována každá soulož, anální nebo orální styk, s níž jeden z účastníků nebude souhlasit a tento nesouhlas jakkoli srozumitelně projeví navenek (slovně, pláčem, fyzickým odporem aj.).

Pokud je toho oběť schopna, má jakkoliv projevit svůj nesouhlas se sexuálním aktem.

Má se za to, že normální člověk standardně dokáže dát nesouhlas najevo, ať již verbálně nebo neverbálně (gestem, zaujetím obranné pozice, pláčem).

Tento koncept se z pohledu trestního práva jeví být přiléhavější, neboť nezakotvuje trestní postih toho, kdo si aktivně nezjišťoval postoj oběti k sexuálnímu jednání.

Popis návrhu:

Jako znásilnění bude dále postižitelný (stejně jako dnes) i případ, kdy pachatel zneužije bezbrannosti oběti:

Případy, kdy oběť není schopna z určitého objektivního důvodu utvářet svou vůli nebo ji projevit, případně je tato schopnost podstatně snížena.

Např. nemoc, duševní porucha, spánek, silná opilost, zdravotní hendikep, spoutání, nízký nebo vysoký věk aj.

Výslovně se jako důvod bezbrannosti uvádí i tzv. silný ochromující stres, který vyjadřuje velmi časté stavy, kdy oběť tzv. zamrzne a není schopna se jakkoli bránit.

Zároveň se stanoví věková hranice 12 let, do jejíhož dosažení je dítě vždy považováno za bezbranné z důvodu nízkého věku. Sexuální praktiky s ním budou vždy trestné jako znásilnění nebo jako sexuální útok a nikoli jako mírněji trestné pohlavní zneužití. Jde tedy o stanovení věkové hranice, do jejíhož dosažení dítě obvykle za normální situace ještě není natolik vyzrálé, aby bylo schopno pochopit sexuální jednání pachatele a projevit svůj souhlas nebo nesouhlas.

Dále se jeví jako vhodné i po vzoru zahraničních úprav trestný čin znásilnění omezit pouze na soulož a jiný pohlavní styk provedený obdobným způsobem (anální styk, orální styk, vsunování prstů a předmětů do vagíny nebo análního otvoru) a méně závažné sexuální praktiky vyčlenit do samostatného nového trestného činu sexuálního útoku. Tím bude možné i vhodněji nastavit výši trestních sazeb.

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti (21.12.2023)