Ředitel ČIŽP Petr Bejček potvrdil historicky největší propouštění inspektorů i snahy urychleně škrtnout důležité kompetence

Seminář Quo vadis Česká inspekce životního prostředí aneb Jaké jsou cesty obnovení důvěryhodnosti ČIŽP
Seminář již svým názvem předznamenává v odborných kruzích i na veřejnosti panující nejasnosti ohledně směřování inspekce a ohledně jejích kompetencí.

Není její plánovaná redukce jen zástěrkou pro její likvidaci? A bude v nové podobě vůbec schopna plnit svoji funkci kontrolního a dozorového orgánu?

Na semináři se sešli jak ti, kteří stáli u zrodu ČIŽP, ti, kteří pracovali v jejich strukturách, tak i ti, kteří dnes rozhodují o jejím osudu. Frontová linie mezi odpůrci okleštěné role inspekce a managementem, který musí její fungování v rámci finančních škrtů ve státním rozpočtu nějak zachovat, se tak dala tušit již na počátku.

Podle Evy Tylové, ředitelky ČIŽP v letech 2002–2003 a 2008–2010, bohužel ministr Petr Hladík za sebe neposlal příslušného náměstka, který má reorganizaci ČIŽP na starosti, Ministerstvo zastupoval náměstek Jiří Lehejček, který má věcně v náplni ochranu krajiny, který potvrdil význam inspekce a potřebu soustředit se na prioritní úkoly a také spolupracoval na vrácení inspekce do havarijní novely na vodách.

Martin Říha, který stál jako náměstek ministra u zrodu ČIŽP, připomněl původní a stále platný cíl, a to dosáhnout vymahatelnosti dodržování zákonů na ochranu ŽP. Zároveň dodal, že již na počátku se počítalo s rozšiřováním kompetencí této instituce podle toho, jak budou schvalovány další zákony.

Na diskusním semináři ředitel Inspekce Petr Bejček potvrdil, že Inspekce, aby ušetřila cca 20 mil. Kč, propustí od 1. ledna příštího roku 33 inspektorů. Chce také redukovat některé kompetence. Bohužel se ukázalo, že pro navrhované redukce nejsou zpracovány analýzy, přitom se jedná o významné dopady na životní prostředí. Podle něj by část kompetencí měly převzít obce s rozšířenou působností. Ty by však podle ostatních panelistů a panelistek, ale i odborníků z pléna na to nejsou odborně ani personálně připraveny. Jsou zahlceny povolovací agendou, pro jednotlivé kompetence v lese, např. v oblasti lesa na některých úřadech se jedná o sdílený úvazek. 

Nejasná je např. situace v kontrolách v lesích. Tato složka má být redukována o 10 inspektorů. Podle Evy Tylové nelze rezignovat na kontroly v hospodářských lesích, protože i hospodářské lesy poskytují ekosystémové služby a tvoří 74 % plochy lesů v ČR. Podle ředitele Petra Bejčka o kontrolách v lesích proběhla na Inspekci diskuse, ale jak svými adresnými dotazy odhalila inspektorka ochrany lesa z pléna, zřejmě omezena jen na úzké vedení ČIŽP. 

Propuštěno má být také 10 inspektorů ochrany přírody, neboť Inspekce má přijít o možnost šetřit případy fyzických osob nepodnikajících. Ty přitom leckdy působí významné škody na přírodě a krajině, jak na konkrétních kauzách připomněla Jitka Jelínková dlouholetá ředitelka právního oddělení (2001-2015). K zefektivnění činnosti ČIŽP to navíc nepovede, protože na začátku případu není jasné, jaké osoby v jakém právním postavení jsou za hrozící či proběhlé protiprávní jednání odpovědné. 

Další omezení má být v oblasti EIA, ČIŽP by už neměla být dotčeným orgánem. Podle Petry Kolínské ze Zeleného kruhu je nesystémové kvůli přechodně chybějícím prostředkům dělat změny zákonů. Inspekce si může vybrat významné EIA, ke kterým se bude vyjadřovat.  Petra Kolínská rovněž ostře kritizovala obcházení standardního připomínkového řízení, když návrh na škrtnutí Inspekce jako dotčeného orgánu podle zákona EIA byl načten v Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny při projednávání novely liniového zákona. Ředitel ČIŽP za tento postup odmítl odpovědnost, neboť řekl, že jde o „záležitost politiků“.

Jana Moravcová (bývalá dlouholetá ředitelka oblastního inspektorátu v Ústí nad Labem) zase poukázala na problematičnost vypuštění kontrol starých ekologických zátěží. Pokud by se činnost Inspekce omezila pouze na závěrečné šetření, nemůže zamezit chybám při sanaci. Naopak pokud by Inspekce musela redukovat, tak jsou zde agendy administrativního charakteru, které nemají přímé takové dopady do ochrany životního prostředí, jako např. obaly, REACH atd.

Do hry, jak se zdá, se definitivně vrátila role Inspekce v šetření havárií na vodách (tzv. havarijní novela vodního zákona), kde by mohla od vodoprávního úřadu převzít případy s větším dopadem. Ale jak zaznělo od bývalých vedoucích pracovníků ČIŽP, je třeba obnovit spolupráci s hasičským sborem a zařadit ČIŽP do krizového řízení. 

Diskutující se shodli v tom, že Inspekce je při kontrole a řešení přestupků na úseku životního prostředí nezastupitelná, a orgány obcí, zavalené povolovací a další činností, bez patřičného know-how, její „zredukované“ agendy rozhodně nemohou převzít.

Z pléna zazněl podnětný příspěvek královéhradeckého komunálního politika Martina Hanouska. Připomněl, že jde hlavně o obnovení důvěry veřejnosti a odborných organizací k ČIŽP a svá slova podpořil hned několika příklady z praxe, kdy inspekce za ředitele Geuse hledala důvody, jak věc neřešit. Úkolem nového ředitele je důvěru v ČIŽP obnovit, a ne ji oslabit dalším „snížením jejího výkonu“.

Diskuse všech aktérů úterního semináře STUŽ odrážela maximální zájem na udržení ČIŽP v životaschopném stavu, což je aktuální úkol MŽP a především ministra Petra Hladíka. Stejně tak ale i zájem na obnovení důvěryhodnosti této pro zachování kvalitního životního prostředí ČR nenahraditelné instituce. Velký zájem veřejnosti i odborníků o osud inspekce potvrdilo, že semináře se zúčastnilo více než 100 lidí. Další materiály jsou na webových stránkách organizátora: www.stuz.cz. (5.10.2023)