Regulaci otopné soustavy po zateplení domu odmítá 15 procent lidí. Roli hraje věk, ale i hluk z topení

Zateplení fasády a výměna oken ještě nemusí vést ke kýženým úsporám za vytápění. Kromě těchto úprav by totiž vyšší kvalitu obálky budovy měla zohledňovat i otopná soustava. Ačkoliv je její vyregulování nezbytné, okolo 15 procent lidí ho odmítá. Zpravidla je přesvědčí až eliminace hluku z topení. Statistiky zároveň ukazují, že podíl realizací regulace otopné soustavy v dodatečně zateplovaných stavbách postupně klesá. Aktuálně se pohybuje okolo 30 procent, zvyšuje se naopak podíl novostaveb.

Zřejmě nejčastějším způsobem snížení energetické náročnosti stavby je zateplení fasády spojené i s výměnou oken. Toto opatření mění tepelně-fyzikální parametry celé budovy směrem k lepší izolaci tepla. Ačkoliv tedy dochází k menším tepelným únikům, ještě se to ve finále nemusí tolik projevit na účtech za energie. Pokud totiž zároveň nedojde i k vyregulování otopné soustavy, tedy k přenastavení systému vytápění tak, aby reflektoval kvalitu nové obálky budovy, může v bytech docházet ke zbytečnému přetápění.

„Ačkoliv je informovanost o této problematice výrazně vyšší než v minulosti, stále se setkáváme s názory, že vyregulování otopných soustav není nutné. Jedná se zhruba o 15 procent zákazníků. Často jim stačí, že topení samo o sobě funguje i několik desetiletí, není proto nutné jeho parametry více upravovat. Faktorem je v tomto směru i věk, mladší lidé, kteří smýšlejí moderně, bývají regulaci otopné soustavy zpravidla nakloněni více,“ řekla Lenka Marková, vedoucí oddělení projekce společnosti Enbra, která se regulací otopných soustav dlouhodobě zabývá.

Podle ní je přitom poměrně častý jev, kdy si lidé po zateplení fasády a výměně oken sami začnou stěžovat na to, že jejich otopný systém vydává větší hluk než předtím. „Před zateplením lidé hluk uvnitř tolik nevnímají, přehlušují ho totiž zvuky z okolí. Hluk z otopné soustavy přitom často značí, že soustava od začátku není vyvážená a potřebuje vyregulovat, případně že došlo ke změně jejích parametrů při rekonstrukci některého z obyvatel domu. Pokud jim tedy vyregulování otopné soustavy nabídneme jako řešení tohoto problému, ve většině případů jsou mu naklonění,“ uvedla Marková s tím, že někteří lidé i tak namítají, že stačí, že topení i přes vydávání hlasitějších zvuků funguje, a úpravám nakloněni nejsou. Klíčovým argumentem tak ve finále mohou být až data o úsporách za energie, ty se mohou zvýšit až o 30 procent.

Regulace a přizpůsobení vytápění novým podmínkám zatepleného domu spočívá ve snížení výkonu celé otopné soustavy. Toho se dosahuje buď snížením průtoku či teploty topného média. Složitost a finanční náročnost celého procesu přitom závisí na technické vyspělosti jednotlivých částí soustavy. V praxi bývá často nutná výměna regulačních prvků za nové a kvalitnější, případně i modernizace dalších armatur. Může se tak dít i jen po několika letech jejich provozu. Kvalitní armatury totiž musí umožňovat i případné změny nastavení v dalších letech, například kvůli dalším úpravám budovy.

Podle Markové má dnes již většina investorů či majitelů objektu představu o tom, co vyregulování otopné soustavy znamená a jaké s sebou nese výhody. „V rámci zateplování objektů většinou již mají položku zaregulování otopné soustavy v realizačním rozpočtu. Je to dáno také požadavky různých dotačních programů, kde je vyžadován protokol o zaregulování,“ řekla Marková. Předpokladem k vyplacení dotace mohou být zároveň i doložené úspory tepla. Samotný proces regulace moderní otopné soustavy přitom zvýší celkové náklady na zateplení pouze o několik desítek tisíc korun. Navíc se jedná o jednorázovou záležitost, která si své úspory vybere v budoucnu. V opačném případě se pak mohou výdaje na přetápění v dlouhodobém horizontu pohybovat i v násobně vyšších cifrách.

Přitom nyní každá projektová dokumentace novostavby, která se zabývá technickým zařízením budov, oproti minulosti již musí počítat dle legislativy s prvky umožňujícími vyregulování otopných soustav. „Přičteme-li k tomu právě faktor dotačních programů, díky kterým v minulosti docházelo k masivnímu zateplování a výměnám oken, podíl realizací u dodatečně zateplených budov postupně klesá. Aktuálně se na českém trhu pohybuje okolo 30 procent, zbytek připadá na novostavby,“ doplnila Marková s tím, že pro vyregulování otopné soustavy je nejvhodnější termín po topné sezóně, tedy období od května do srpna. Realizaci je však nutné řešit vždy s dostatečným předstihem a mít již nasmlouvané realizační firmy. (25.5.2021)