.jpg?s3=1)
Komentáře Lukáše Kovandy
Energetický regulační úřad ustoupil politickému tlaku, elektřina domácnostem ale i tak zdraží v souhrnu průměrně o 12 procent.
Energetický regulační úřad zvýší regulovanou složku cen elektřiny pro domácnosti nakonec o něco méně, než původně navrhoval. A to o 65,7 procenta, namísto navrhovaných 71 procent. Uvedl to předseda úřadu Stanislav Trávníček na dnešní tiskové konferenci.
Znamená to, že domácnostem v příštím roce zdraží elektřina souhrnně v průměru o zhruba 12 procent, zahrneme-li regulovanou i neregulovanou složku.
Zdá, že Energetický regulační úřad nakonec alespoň částečně ustoupil evidentnímu politickému tlaku, jejž spustilo silné rozčarování veřejnosti a podnikové sféry z původního návrhu a související společenská debata.
Zdražení regulované složky o 65,7 procenta je nebývalé. Ale jde – při pohledu do nadcházející doby – stále jen o začátek. Dosud meziročně zpravidla docházelo ke změnám regulované složky v rozsahu jednotek procent, a to často spíše nižších jednotek. Jistou výjimkou byl loňský rok, kdy Energetický regulační úřad redukoval regulovanou složku o bezmála sedmnáct procent. Jakkoli toto snížení bylo nebývale rozsáhlým meziročním pohybem, v porovnání s nynějším zdražením, o oněch 65,7 procenta, byl jeho rozsah pouze zhruba čtvrtinový. Ač je doba mizivých meziročních nárůstů, ba dokonce poklesů regulované složky pryč, je nynější navýšení regulované složky v podání Energetického regulačního úřadu neúměrné a mohlo být rozloženo alespoň do dvou let.
Zdražování elektřiny, včetně její regulované složky, není nějakou nežádoucí poruchou, avšak jde přímo o stěžejním záměrem zelené agendy EU, resp. Green Dealu.
Energetický regulační úřad v markantním zvýšení regulované složky vedle přenosu poplatků typu těch za obnovitelné zdroje ze státu na občana zohledňuje zejména to, že cena silové elektřiny je v Česku stále na poměrně vysoké úrovni. A to navzdory razantnímu poklesu v porovnání s loňskými astronomickými maximy. Vždyť cena silové elektřiny kupované na rok dopředu je nyní v Česku zhruba o 200 procent vyšší, než odpovídá průměru let 2014 až 2019.
Tento růst cen silové elektřiny v řádu stovek procent odráží několik faktorů. Zejména se pochopitelně jedná o dopady války na Ukrajině a odstřihávání podstatné části EU od relativně levných ruských energií, hlavně plynu. Jenže, nárůst ceny regulované složky by nebyl zdaleka tak markantní, pokud by neexistovala zmíněná zelená agenda EU, jejímž hlavním cílem je – v souladu se souborem regulací v podobě zmíněného Green Dealu EU – dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. S tím je spojeno například postupné zdražování emisních povolenek. Cena emisní povolenky EU v posledních pěti letech vzrostla o zhruba 400 procent.
Navíc, relativně drahá silová elektřina zvyšuje náklady na elektřinu určenou na krytí ztrát elektrizační soustavy a taktéž obecně náklady na poskytování podpůrných služeb. Například probíhající nárůst počtu zdrojů obnovitelné energie zapojených do elektrizační soustavy vyžaduje kvůli jejich neřiditelné povaze a silné závislosti na nevyzpytatelných povětrnostních podmínkách více prvků flexibility, například v podobě denní akumulace, které ovšem opět zvyšují cenu elektřiny pro konečné odběratele z řad domácností či firem.
Česko včera dovezlo letošní rekordní objem ruského plynu, přes 110 tisíc megawatthodin
Objem ruského plynu dováženého do Česka znatelně narůstá. Včera podle dat ENTSOG, tedy evropské sítě přepravců plynu, činil objem plynu přepravený ze Slovenska do Česka stanicí Lanžhot více než 123 tisíc megawatthodin (viz graf Bloombergu níže). To je dosavadní letošní nejvyšší údaj. Objem plynu přepravovaného ze Slovenska do Česka stanicí Lanžhot postupně narůstá od začátku letošního října, když předtím byl prakticky po celý letošní rok nulový.
Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní uvádí, že během letošního roku až do října, tedy fakticky v říjnu, přiteklo do Česka celkem 79,6 milionu kubíků ruského plynu. Podle dat ENTSOG k přepravě plynu skrze stanici Lanžhot, jak je zachycuje Bloomberg, se letos v říjnu ze Slovenska do Česka přepravilo 88,4 milionu kubíků. Takže přes 90 % plynu, který v říjnu prošel Lanžhotem, bylo z Ruska – vyjdeme-li z údaje ministerstva průmyslu. Pokud tento podíl zůstal zachován i včera, dovezlo Česko zhruba 111 tisíc megawatthodin plynu.
Aktuálně, v těchto dnech, ba týdnech Česko dováží zhruba 40 až 50 % plynu právě z Ruska. Pokud totiž je nadále, i v listopadu, zhruba 90 % plynu, který prochází Lanžhotem, z Ruska, nelze dospět k jinému číslu. Lze to spočítat například z dat Gas Connect Austria, tedy rakouské plynárenské společnosti.
Ficova vláda v Bruselu lobuje za možnost vyvážet ruská paliva do Česka
Pokud neuspěje, za pár dní výrazně zdraží pohonné hmoty v Česku, až na cenu kolem 45 korun za litr.
Slovenská vláda premiéra Roberta Fica v těchto dnech lobuje u Evropské komise za prodloužení výjimky, která zemi umožňuje dovoz paliv z ruské ropy a zásobování jimi slovenského, ale také českého trhu. Ve většině Evropské unie platí zákaz dovozu ruských paliv už od letošního února. Slovensko, resp. tamní petrochemický podnik Slovnaft, spadající pod maďarský MOL, má vyjednánu výjimku do letošního 5. prosince, tedy do úterý příštího týdne. Právě tu ale chce nyní Ficův kabinet prodloužit.
Slovnaft se v uplynulých měsících dokázal od ruské ropy odstřihnout jen částečně. Ještě loni tvořila ropa z Ruska zhruba 95 procent veškerého ropného odběru, jejž Slovnaft uskutečňoval. Do konce letoška se mu podaří tento podíl snížit nejlépe stále jen na 65 procent. Podnik je tak nadále z valné většiny závislý na dovozu ruské ropy, pročež právě nyní Bratislava usiluje o zmíněné prodloužení výjimky z protiruských sankcí. Pokud ji nezíská, Slovnaft nebude moci vyvážet svá paliva z ruské ropy do Česka.
Česko představuje pro Slovnaft klíčové odbytiště, přičemž zároveň je Slovnaft zase stěžejním dodavatelem paliv, zejména nafty, do Česka. Pokud by se Česko mělo obejít bez dodávek paliv ze Slovnaftu, řidiči u tuzemských čerpacích stanic si pořádně připlatí. Mohlo by se jednat až o několik korun na litr, takže v krajním případě nelze vyloučit zdražení pohonných hmot v ČR až k úrovni 45 korun za litr. Nyní se ceny u čerpacích stanic v ČR pohybují celorepublikově nejčastěji mezi 37,50 a 38 korunami za litr.
Jestliže Brusel Ficově vládě výjimku neprodlouží, teoreticky by mohl hrozit přechodný nedostatek paliv na českém trhu. Pravděpodobnější ale je, že obchodníci a dodavatelé s tímto scénářem jako s jedním z možných počítají a chybějící palivo by nahradili například dovozem z Německa. To by se ale právě citelně prodražilo, což pak zaplatí řidič u pumpy. Dovoz z Německa je dražší, neboť je třeba zvládnout nápor přidaných vlakových souprav, které paliva přepravují. A zohlednit se musí také vyšší ceny elektřiny, která vlaky pohání.
Česko je přitom obecně stále vysoce závislé na ruské ropě a palivech. Letos ČR dováží z Ruska největší množství ropy a produktů od roku 2010. V porovnání s předválečným a předcovidovým rokem 2019 dovezlo letos od začátku roku do konce září z Ruska o takřka 750 tisíc tun více ropy a produktů z ní než ve stejném období před čtyřmi lety. Závislost ČR na ruské ropě je tudíž vskutku nebývale vysoká.
Podle dat Českého statistického úřadu letos v prvních třech čtvrtletích Česko dovezlo 3,48 milionu tun ruské ropy, ropných materiálů a příbuzných produktů. To je největší množství od roku 2010 (viz graf níže).
Hodnota dovozu ruské ropy a ropných produktů do Česka letos od ledna do září pololetí překonala 35 miliard korun. Podstatnou část tohoto dovozu zajišťuje ropovod Družba. Česko má – jako Slovensko a Maďarsko – vyjednánu výjimku pro dovoz ruské ropy právě Družbou. Tato výjimka zatím nekončí.
V prvním letošním pololetí dováželo Česko ropovodem Družba ropu z Ruska v objemu odpovídajícím kolem 65 procent celkového ropného dovozu. Loni to bylo 56 procent a v předchozích letech ještě méně. Podíl ruské ropy je tak letos nejvyšší minimálně od roku 2012, vyplývá z údajů společnosti Mero.
Česko se tak zatím od ruské ropy ani v nejmenším fakticky neodstřihává, naopak, svůj ropný dovoz z Ruska zvyšuje. Podniká však kroky k odstřižení od ruské ropy, k němuž by mohlo dojít v roce 2025. A to zejména v důsledku loni dojednaného navýšení kapacity transalpínského ropovodu TAL, jenž vede ropu z italského přístavu Terst do Bavorska. Odtamtud pak další, navazující ropovod, IKL, vede surovinu až do Česka. Jakmile bude mít Česko zajišťován dostatek ropy touto cestou, skončí jeho zmíněná výjimka na dovoz ropy Družbou. (30.11.2023)
