Starosta Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi Vlastimil Picek a probošt staroboleslavské kapituly Libor Bulín chtějí s Ministerstvem pro místní rozvoj jednat o možnostech financování dalších plánů na obnovení tamního poutního místa. Dohodli se na tom s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou, která si prohlédla již zrekonstruovanou mariánskou baziliku a pokračující práce v bazilice svatého Václava. Probošství má s místem velké plány. Kromě již probíhajících prací chce vybudovat také reprezentační prostory, konferenční centrum či venkovní meditační zahradu.
Staroboleslavský poutní areál je nejstarším českým poutním místem a spolu s Pražským hradem nejstarším a nejpamátnějším místem českého státu. Nyní prochází nákladnou rekonstrukcí, která je hrazena převážně z dotací Evropské unie. Ta na opravy věnovala téměř 199 milionů korun, z nichž šlo již 98 milionů na rekonstrukci mariánské baziliky, která byla po dvou a půl leté rekonstrukci uvedena znovu do provozu na začátku letošního roku. Obdobně bylo z Integrovaného regionálního operačního programu podpořeno k dnešnímu dni podpořeno celkem 162 českých památek. Zbytek prostředků je určen na probíhající opravu baziliky sv. Václava, která bude dokončena ještě letos. Staroboleslavská kapitula má minimálně pětiprocentní účast a podle probošta Bulína ji to i tak zadluží až na dvacet let.
V centru města má církev i řadu jiných objektů, které chce v budoucnu opravit. Sloužit by mohly i jako zázemí pro poutníky. Město s pomocí kraje také plánuje přizpůsobit centrum především obchvatem náměstí, kterým dnes prochází velmi rušná tranzitní doprava.
Práce v mariánské bazilice skončily v prosinci. První mši svatou v nově zrekonstruovaném kostele celebroval arcibiskup pražský a primas český, kardinál Dominik Duka. Poutníci putovali na Silvestra z Prahy po staroslavné Via Sancta – tedy nejstarší české poutní cestě, která vede z Prahy přes Kbely a Dřevčice do Staré Boleslavi.
Podrobnosti o rekonstrukci
Rekonstrukce baziliky započala před dvěma a půl roky. Po celou tu dobu byl kostel pro místní věřící i poutníky uzavřen. Podle probošta Bulína se v bazilice renovovalo v podstatě vše. Od opravy vnější fasády a střechy, přes repasi barokních varhan, opravy jejich stroje a modernizaci vzduchotechniky, renovaci veškerých povrchů stěn i podlah, obnovy zlacení, restaurace obrazů, soch až k zavádění moderní techniky, která zpříjemní dojem z pobytu v bazilice. „Zatímco dříve byla bazilika nasvícena 20 reflektory, dnes jich je ke stovce,“ vysvětlil probošt staroboleslavské kapituly Libor Bulín jen jeden z drobných detailů.
Poslední velkou renovací prošla bazilika v roce 1940, tedy v době 2. světové války. „Tehdy na renovaci měli naši předchůdci mnohem méně prostředků, a tak například zlacení jen překryli lakem. Ten paradoxně skryté zlacení konzervoval, a tak současná renovace, mohla na mnoha místech využít původní materiál. Na jiných místech ho však restaurátoři doplnili plátkovým zlatem, a tak se bazilika na nový rok před očima poutníků poprvé skutečně zaskvěla opět ve svém původním zlatém lesku,“ poznamenal Bulín.
Velkou novinkou bude trvalé vystavení Palladia země české. To bylo dosud vystavováno jen výjimečně, při příležitosti velkých svátků. Po dobu rekonstrukce bylo dočasně umístěno v Praze na arcibiskupství, odkud ho probošt, který je nově jmenován Strážcem Palladia, na konci loňského roku přivezl zpět do Staré Boleslavi. Zatím je v klenotnici, ale brzy bude tento cenný mariánský reliéf, jehož historie sahá až ke sv. Metoději, trvale umístěn a veřejně přístupný v boční kapli mariánské baziliky hned vedle oltáře. S ohledem na nedozírnou cenu Palladia, které je svým významem srovnáváno s korunovačními klenoty, bude kaple zabezpečena a přístupná tak bude jen s průvodcem.
Základní informace o bazilice
Dnešní kostel nahradil starší gotickou stavbu, která již nestačila vzrůstajícímu počtu poutníků. Byl postaven podle návrhu italského architekta Giovanniho Marii Filippiho v letech 1613–1625, ve stylu raně barokních římských kostelů. Severní věž dokončil v roce 1675 Abrahám Leuthner, jižní věž byla postavena podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1748–1749. Ten také navrhl nové západní průčelí chrámu (1736), budovu kapitulního proboštství stojící naproti kostela a nedaleký kostelík blahoslaveného Podivena. V době barokní se Stará Boleslav stala naším nejvýznamnějším poutním místem spojeným navíc po staletí také s osobou sv. Václava.
Spojení se sv. Václavem
Sv. Václava (asi 907–28. září 935, příp. 929) podle legend zavraždil ve Staré Boleslavi jeho mladší bratr Boleslav I. K činu došlo před dveřmi tehdejšího a dnes už neexistujícího kostela sv. Kosmy a Damiána, na jeho místě dnes stojí bazilika sv. Václava. K uctění sv. Václava vznikla z Prahy do Staré Boleslavi poutní cesta již počátkem 10. století. V roce 938 nechal Boleslav I. přenést do Prahy tělo svého bratra Václava, prohlášeného už tenkrát za svatého, a dal jej uložit v tehdejší knížecí rotundě sv. Víta. Cesta, kterou tělo ze Staré Boleslavi do Prahy převáželi, vešla do povědomí lidí a byla pojmenovaná Svatováclavská, na památku přenesení ostatků sv. Václava z hrobu ve Staré Boleslavi do rotundy sv. Víta na Pražský hrad.
Palladium
Palladium země české je kovový reliéf Madony s Dítětem o rozměrech 19 × 13,5 cm. Je zarámovaný a uchovávaný ve staroboleslavském poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Významem je porovnáván s korunovačními klenoty. Jedná se o vyobrazení, které je českými katolíky tradičně spojováno se zvláštní ochrannou mocí nad českými zeměmi, pokud sjednocuje modlitby věřících k Bohu. Jeho vznik je spojován legendami se křtem sv. Ludmily, babičky patrona české země. Ta ho měla získat od sv. Metoděje a po její smrti ho zdědil sv. Václav, který ho měl ve velké úctě a nosil ho na hrudi, a to i v době své smrti, po které se obraz na mnoho let ztratil. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie vznikla na místě, kde byl dle legendy obraz zázračně znovunalezen ve 12. století. Za husitských válek byl reliéf roztaven a v 1. polovině 15. století byl nejspíše z dochované hmoty opět odlit neznámým umělcem. Pravost legend není historicky potvrzena, nicméně dle expertíz je současný obraz skutečně ulit z tzv. korintské mědi, jak uvádí původní legenda. (19.2.2020)
