Restart německé ekonomiky? Pozitivní dopad i pro ČR

Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital

Německá průmyslová výroba v lednu vzrostla o 2 %, především díky automobilovému průmyslu, což překonalo očekávání ekonomů (1,5 %). Zlepšený výhled továren podpořily také plány na investici 500 miliard eur do infrastruktury, která by mohla krátkodobě zvýšit HDP o 1 % a dlouhodobě o 2 %.

Klíčovou změnou je také posun ve fiskální politice. Koaliční vláda CDU/CSU a SPD směřuje k rozvolnění dosavadních přísných rozpočtových pravidel, která omezovala investice. Německo dosud drželo strukturální deficit na maximu 0,35 % HDP ročně, což vládám svazovalo ruce zejména v oblasti infrastrukturních a obranných výdajů. Pokud parlament schválí vyšší zadlužení, země plánuje od roku 2026 výrazné investice, které by mohly vést k ročnímu fiskálnímu impulsu ve výši 3–3,5 % HDP, tedy přibližně 150 miliard eur ročně. Letos bude dopad minimální (0,1 % HDP), ale v letech 2026–2027 by německá ekonomika mohla růst tempem až 2,5 % ročně.

Česká a německá ekonomika jsou úzce propojené – Německo je největším obchodním partnerem ČR, kam směřuje přibližně třetina českého exportu. Oživení německé ekonomiky by proto mohlo pomoci i Česku. Zvýšené výdaje na obranu a infrastrukturu by sice přinesly určité zakázky, ale většina zbrojních objednávek míří ke globálním výrobcům mimo region. Přímý dopad na české HDP tak bude spíše mírný, maximálně do 0,5 %.

Na druhé straně dlouhodobý růst německé ekonomiky by mohl podpořit české firmy, které jsou součástí dodavatelských řetězců. Pokud se německým podnikům začne dařit, poroste poptávka po českých komponentech, strojích či subdodávkách. Výhled pro českou ekonomiku se tedy postupně zlepšuje, i když zásadní změny přijdou až za několik let. Klíčovým rizikem zůstává obchodní politika Donalda Trumpa, která by mohla vést k vyšším clům a narušení mezinárodního obchodu. (19.3.2025)