IoT technologie získávají uplatnění ve stále širších oborech působnosti. Nově zajišťují bezpečnost železniční přepravy osob a ochrany majetku na trati u Karlových Varů. Pilotní projekt detekce sesuvu půdy pomocí bezdrátové technologie tu běží od února 2022. Co vedlo provozovatele dráhy k rozhodnutí o instalaci nového bezpečnostního systému a jak tato technologie pracuje, o tom jsme hovořili s Radkem Trejtnarem, ředitelem odboru traťového hospodářství Správy železnic, státní organizace, a Milanem Huclem, ředitelem divize Smart systémy společnosti ZAT a.s., která systém vyvinula a instalovala.
Co vaši organizaci vedlo k zavedení systému detekce sesuvu půdy v této lokalitě?
Radek Trejtnar: Oblast Karlovy Vary je charakteristická komplikovanými geotechnickými podmínkami s častým výskytem poruch – jak náspových těles dráhy, tak i vlastního podloží. Hlavní železniční spojnicí je zde dvojkolejná trať zařazená do transevropské dopravní sítě. Na základě geotechnického průzkumu byl uvedený násep vyhodnocen jako havarijní. S jeho náhlým kolapsem už máme z minulosti zkušenosti, proto jsme se rozhodli pilotní projekt realizovat právě zde. On-line diagnostiku jsme zvolili jako adekvátní možnost zajištění bezpečnosti tamního železničního provozu.
Jaká technologie je zde použita?
Milan Hucl: V oboru železniční dopravy nejsme nováčkem – ZAT je dlouholetým dodavatelem dispečerské a řídicí techniky. Naše systémy jsou nasazeny na polovině železničních tratí v České republice. Novinku v rodině produktů pro železniční dopravu – systém pro detekci sesuvu půdy – jsme uvedli na trh v polovině roku 2021. Na rozdíl od používaných vrtů a geodetických sond systém zajišťuje nepřetržitý bezobslužný dohled nad danou lokalitou 24 hodin 7 dní v týdnu a v případě náhlých kolapsů železničního spodku poskytne okamžité varování. Informace jsou přenášeny do vizualizace v reálném čase, čímž lze předejít ohrožení zdraví osob a škodě na majetku. Na monitorované trati u Karlových Varů se o bezpečnost stará 40 bateriově napájených čidel s výdrží až pět let. Systém je téměř bezúdržbový a v případě sanace rizikové oblasti přenositelný do nové lokality. Díky inovativnímu řešení patří k nejlevnějším na trhu. Výhodou je také jeho rychlé nasazení přibližně do dvou měsíců.
V čem vás oslovila právě tato technologie?
Radek Trejtnar: Před zavedením tohoto systému spočíval monitoring především v pravidelných prohlídkách, které prováděl správce trati při pochůzkách. V některých případech byl zaveden geotechnický monitoring, avšak jeho metody neumožňují kontinuální měření s okamžitým vyhodnocením stavu. Úseky s vysokým rizikem by pak musely být střeženy správcem nepřetržitě, což by nebylo dlouhodobě udržitelné.
To vše byly důvody pro hledání nových technologií, které by zajistily bezpečnost provozu a dokázaly takřka okamžitě reagovat na svahové pohyby. Na trhu není moc produktů, které by tyto funkce obsahovaly. Se systémy ZAT máme dlouholeté zkušenosti v rámci dispečerských systémů. Platforma SimONet splňovala všechny námi požadované podmínky, tedy on-line dohled nad místy, která vykazují známky nestability i bezúdržbovost a bezpečnost dodaného systému. Zároveň bylo možné technologii rychle propojit s dispečerským aparátem Správy železnic, což bylo pro nás také rozhodující.
Jak probíhá přenos dat, pokud systém zaznamená nestandardní událost?
Milan Hucl: V případě změn ve sledovaném okolí trati se varovný signál zasílá okamžitě buď do platformy ZAT SimONet, do které má personál přístup, nebo na e-mail či mobilní telefon. Zodpovědný pracovník pak strojvedoucího ihned informuje o případném riziku. S varovným signálem zároveň dostane fotografie z dané lokality. Kamery pořizující snímky umožňují obsluze získat představu o aktuální situaci ve sledované lokaci. Fotky si může dispečer vyvolat, kdykoliv potřebuje. Systém lze jednoduše rozšířit o dodatečná čidla monitorující například teplotu kolejnice, hustotu srážek atd.
.png)