Rozdíly nákladnosti vysokoškolského výzkumu mezi vědními oblastmi
Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR „Rozdíly nákladnosti vysokoškolského výzkumu mezi vědními oblastmi: Jak moc se liší od „KENů“ ve výuce?“ zkoumá, nakolik se tzv. koeficienty ekonomické náročnosti (KENy), podle kterých se rozdělují dotace na vysokoškolskou výuku, liší od nákladnosti vysokoškolského výzkumu. Odpovídají KENy různých vědních oblastí současné ekonomické realitě, nebo je načase je přepočítat?
V českém akademickém prostředí se dlouhodobě hovoří o podfinancování sociálních a humanitních věd (SHUV) ve srovnání s ostatními vědními obory (přírodní, lékařské, technické a zemědělské). V této souvislosti je čím dál častěji zmiňována potřeba aktualizace KENů, protože právě ony slouží MŠMT jako kritérium k rozdělení hlavní části dotací mezi jednotlivé vědní oblasti ve vysokoškolské výuce.
Cílem této studie je porovnat rozptyl KENů s rozdíly v nákladnosti akademické činnosti, která má k vysokoškolské výuce nejblíže, což je bezesporu výzkum a vývoj (VaV). Tímto způsobem lze alespoň rámcově zjistit, do jaké míry se současné KENy liší od proporcí pozorovaných ve VaV, a tím pádem ověřit jejich aktuálnost.
K analýze studie využívá volně dostupné statistiky VaV z Eurostatu a Českého statistického úřadu. Jedná se o data ze sektoru vysokých škol rozdělená podle vědních oblastí, což umožňuje srovnat situaci v SHUV oproti ostatním oborům. Dalším zdrojem dat jsou údaje o mzdách na fakultách a vysokoškolských ústavech ze statistické ročenky školství MŠMT.
Výsledky srovnání jednoznačně ukazují, že se stírají rozdíly v nákladnosti vysokoškolského výzkumu v SHUV oproti ostatním vědním oblastem. Ve mzdách za VaV činnosti obecně anebo ve mzdách vědeckých pracovníků (přijatých jen na VaV) již dokonce na vysokých školách žádný rozdíl mezi SHUV oblastí a dalšími vědními obory není.
