Rozsahem, složitostí a kvalitou stavíme nejmoderněji pojatou distribuční soustavu v Evropě

Na otázky CzechIndustry odpovídá Tomáš Záruba, ředitel společnosti Byzance

Společnost Byzance vznikla před pěti lety na Katedře Energetiky ČVUT. Proč právě zde?

Z vlastně dost prostých důvodů. Jedná se o moji alma mater se skvělým pedagogickým sborem, který mě utvrdil, že se chci v životě vydat cestou inovací. Navíc jsem byl z předchozího studia cejchován na programátora, a kde jinde je větší potenciál k digitalizaci než právě v energetice. K projektům označovaným jako game-changer potřebujete obrovské hard-skill a často jdete do konfliktu s lidmi se 40letou praxí, pro které změna není zrovna komfortní. Proto byl můj přesah do ekonomiky, energetiky a IT výhodou. Katedra Energetiky je sice akademická půda, ale tržně orientovaná jak jen může v rámci limitů být. Řada absolventů jsou top manažeři a řeší se zde řada projektů. Jen velmi málo z nich ale má opravdu velký dopad na celé odvětví. A to už bylo překážkou i pro mě. Nebudu lhát, že se mé ego tehdy vešlo sotva do budovy. Dnes ho zmáčkneme do jedné zasedačky.

Znamená to, že akademická půda nedávala dostatek prostoru k vlastní realizaci navrhovaných řešení?

Tak bych to určitě neřekl. Akademická půda je zkrátka akademická půda. Ač jsem na ČVUT hrdý, spolupráce s ním je stejně snadná, jako porazit v tenise zeď. Jsem v extrémistickém křídle, které říká, že řídit vysokou školu, katedru nebo ústav nemusí pedagog, ale klidně profesionální manažer. Neschopnost na základě nulové motivace zvýšit efektivnost spolupráce s komerční sférou demotivuje každého schopného zaměstnance školy a ti pak mizí. ČVUT je podle mě jediná technická vysoká škola na západě, která nemá vlastní inkubátor a schopnost právně ošetřit možnost využívat školní přístroje, zdroje, prostory atd., třeba za podíl ve firmě. Ke studentům se často škola chová jako k nesvéprávným. Tohle považuji za naprosto existenčně klíčové změnit.
Přichází doba specializovaných startupů s produkty s extrémně vysokou přidanou hodnotou a ty už po večerech na koleji s notebookem neuděláte. A kdyby nám tehdy ČVUT půjčilo vybavení, které tak jako tak leží 4 dny v týdnu ladem, mohlo mít procenta z Byzance. Určitě mě někdo chytne za slovo a ukáže mi příklad, že to tak funguje. Ano, občas přesvědčíte pedagoga, který to zařídí, ale není to systémové a není to součástí jasně dané strategie školy.

První inovativní řešení uvedené do praxe jste představili v minulém roce, to znamená po čtyřech letech. Na co vše jste se soustředili v tomto mezičase?

Primárně na vývoj programovací platformy pro prakticky jakoukoliv implementaci technologie Internet of Things (IoT, Internet věcí), což se nám také podařilo. Je to taková stavebnice, cloud a nástroje, jejímž posláním je zjednodušit vývoj, radikálně zredukovat počet vývojářů a všechno násobně zrychlit. Od prototypu po masovou produkci. A když bylo hotovo, firmy se bály produkt využívat. Nikdo nám nevěřil.

Bylo to první vystřízlivění v průmyslu a byznysu. Důvěra je 80 % ceny produktu a hardwarové startupy v průmyslu to mají opravdu těžké. Jak přesvědčit zákazníka, že produkt vydrží fungovat 10 let, když vaše s.r.o. oslavilo prvotiny a vám začínají teprve růst vousy.

Přišla tak nutnost přinést na trh reference. Řada z nich se povedla natolik, že jejich perspektivní budoucnost chceme rozvíjet vyčleněním do samostatných firem s fundovaným investorem. Chytré elektroměry, nabíječky, bojlery pro spotový trading atd. Nástroj pro vývoj IoT se ukázal jako správná volba. Postavili jsme si zkrátka takový startup, který nám umožňuje stavět další startupy.

Projektem, který už slouží, jsou chytré pouliční lampy, instalované v Českém Brodě a Milčicích na Kolínsku. Řekněte nám o něm více.

Za příležitost vděčíme Středočeskému inovačnímu centru Středočeského kraje (SIC), které bylo po celou dobu inovačním partnerem. Jednalo se o první samostatný projekt Byzance, který z mého pohledu ještě stále zdaleka nenabyl svého plného potenciálu. Ať už co do samotného počtu pouličních lamp, z nichž jsme udělali lampy chytré, tak co do pochopení možností, které lampy veřejného osvětlení české společnosti nabízejí. Jedná se totiž o opravdu elementární součást městské infrastruktury, na kterou narazíte doslova na každém kroku. Jakoukoliv technologii, kterou si dokážete představit, můžete jejich prostřednictvím dostat do každé ulice za zlomek nákladů.
Tím nejzajímavějším atributem našeho projektu chytrých lamp veřejného osvětlení, o kterém se můžete dočíst více na www.lampybudoucnosti.cz, je jeho extrémně jednoduchá aplikace a celková otevřenost technologie. Nepotřebujete nakupovat nebo upravovat stávající lampy. Do jejich „hlavy“ stačí nainstalovat naši, laicky řečeno – krabičku, která lampě přidá na pomyslném IQ a udělá z ní lampu chytrou. Následná nová schopnost dynamického snižování jasu už byla asi mnohokrát vysvětlena, pro nás je však důležitější sekundární funkce, a to je permanentně napájená síť.  

Když máte elektřinu a komunikační síť tvořenou lampami, máte infrastrukturu pro cokoliv. Od senzorů prakticky čehokoliv, co si usmyslíte, po nabíjecí stanice.

Stalo se tak, jak jste zmínil, ve spolupráci se Středočeským inovačním centrem. V čem je přednost součinnosti tohoto druhu?

Asi v celkovém přehledu, tahu na branku a schopnosti propojovat městské samosprávy se soukromým mladým subjektem, který navíc přichází s novým produktem, který není pro každého jednoduchý na pochopení. SIC v tomto směru dokáže dobře vysvětlovat a otevírat dveře. Byl bych jen a jen rád, kdyby i ostatní kraje buď měly podobná centra, nebo by si jejich týmy vzaly ze SICu příklad.

Dalším řešením, které je z vaší kuchyně, je vznik nejmodernější distribuční soustavy v Evropě. Není to trochu odvážné tvrzení?

Vím, že to bude znít asi trošku nabubřele, ale odpověď je jednoduchá – není. V rozsahu, složitosti a kvalitě provedení se opravdu jedná o nejmoderněji pojatou distribuční soustavu v Evropě. Nejedná se sice o raketový výzkum, ale realizujeme to, o čem se na konferencích odborníci poslední roky baví a řada nápadů je v akademické rovině nebo v prezentacích. Dostali jsme odpovědnost za rozsáhlý areál a volnou ruku. Když k tomu máte za zády celé R&D, vize a hlavně flexibilitu malé firmy, můžete stvořit opravdový game changer pro celé odvětví.  Projekt je pro nás polygon a zákazník dostal nálož technologií za zlomek nákladů. Přes 4500 krabiček s logem Byzance. Například nainstalované bojlery díky nim sami obchodují s flexibilitou. V počátku je jejich úloha jen zajistit nepřetížení sítě, ale na pozadí vzniká jejich kolaborativní inteligence, která v nejbližší době plnohodnotně převezme řízení. Zatím se primárně učí a dnes je to žvatlající dítko zkoumající svět. Do konce roku ji však plánujeme poslat na imaginární “střední”.   

Když budete konkrétní, co vše vaše chytrá síť zahrnuje?

Stavebním kamenem je chytrý elektroměr, mikropočítač, připojený k internetu. Jeho účel není zajistit měsíční odečty k vyúčtování, ale řídit svěřené prvky jako jsou moderní bojlery, přímotopy, klimatizace, čerpadla atd. a společně s dalšími elektroměry přes již zmíněnou inteligenci sdílet své možnosti, potřeby, potenciál. Říká se tomu kolaborativní inteligence. A když máte v reálném čase dokonalý přehled o každém prvku, jeho historii i spočítanou pravděpodobnost nastávajících scénářů, které získáváte skrze intenzivní vytěžování dat, máte v uvozovkách v rukách nástroj na předvídání budoucnosti. Má to určitě své limity. Vše je o statistice. Statisticky na 87 % přijdete domů na osmou večer. Statisticky si 2,4 % zákazníků chce napustit plnou vanu. To elektroměr, respektive kolaborativní inteligence ví na základě dlouhodobého anonymizovaného sledování chování odběrů. Vznikají určitě anomálie, které nelze vyloučit, jde je ale vykrýt v množství instalovaných prvků. A množství je absolutně klíčové k tomu, abyste mohli skrze matematiku kompenzovat odchylky chování a tisíckrát za vteřinu určit nejideálnější strategie chování všech aktorů v síti.

Nemáte problémy přesvědčit koncové zákazníky, že je nebude vaše inteligence omezovat?

Základem jsou 3 zákony Flexibilní energetiky:

1. Flexibilita nesmí svým chováním ohrozit bezpečnost a stabilitu sítě.

2. Flexibilita nesmí omezit zákazníka, nebo svojí nečinností dopustit, aby mu byl flexibilitou snížen komfort, pokud to není v rozporu s prvním zákonem.

3. Flexibilita musí svojí aktivitou maximalizovat efektivnost a profitabilitu, pokud to není v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

Ty pokrývají všechny situace chování inteligence a věřím, že to čtenářům dokáže, že se nemusejí ničeho obávat.
Energetika postavená na obnovitelných zdrojích klade velké nároky na distribuční soustavu, vaše řešení je tedy odpovědí?

Určitě. Nechci znít jako hyena, ale čím hůře, tím lepe pro nás. Zatím. Systémy jako naše se postupně ustálí, energetika koncepčně přejde na model dynamické ceny podle aktuální situace a do 3 let tu máme spotřebiče se štítkem “Ready for Flexibility”. Váš spotřebič nebude jen energeticky efektivní, ale i provozně nákladově efektivní, protože si bude umět naplánovat provoz. 

Jak je vaše technologie přijímána budoucími uživateli?

Řekl bych, že civilní sektor, běžný zákazník, chápe problémy, které vznikají se zelenou energetikou. Málokdo ale chápe, že ty problémy tu už jsou nyní a že se dnes poměrně nákladně a dost neefektivně řeší. A zákazník je tím posledním, kdo ze zelených zdrojů nějak profituje.

Žijeme v čase 3E – energie-ekonomika-ekologie. Média přinášejí tisíce informací o nových řešeních až po cirkulární ekonomiku. Když jdeme k meritu věci, tak zjistíme, že jsou mnohdy vysoce náročná na energii, a tudíž ekonomicky nezajímavá. Mám pocit, že se při nich nebere v potaz ekonomika energetiky. Souhlasíte s tím názorem?

Máme jeden zásadní problém, nemáme rozpočet dělat projekty pro dobré PR. Většina produktů je tak finančně náročná, že je musí od začátku klient zálohovat. Od začátku je vše ultimativně podřízeno tomu, aby to bylo profitabilní nebo to přineslo znatelnou úsporu. A riziko spojené s produktem od malého startupu musíte kompenzovat opravdu velkou profitabilitou.

Jednáte s vybranými energetickými firmami o využití řízení aktuální spotřeby do běžné praxe. Jak je přijímána vaše nabídka? 

Jedním slovem – vlažně. Ne ani tak proto, že by technologii nevěřily, ale o tom, že je to Game-changer a energetickým firmám aplikování nových technologií a inovací nějakou dobu trvá. Je to riziko a podstoupit riziko se v dnešní době chce málo komu. Z velké pětky na českém trhu nikdo není opravdovým experimentálním pionýrem technologií, přebírají se odzkoušené modely nebo se kupují firmy našeho typu. Proto třeba firma NanoEnergies je na špici. Dělají si to po svém. Je mimochodem mým velkým vzorem a motivací.
Věřím ale tomu, že technologii, kterou my nyní zavádíme jako vlastně úplnou novinku, budeme nejen v bytových domech potkávat postupně častěji a častěji právě díky velkým energetickým firmám, které mají enormní vliv na podobu energetického hospodářství jako takového. A když si něco usmyslí, nebo se pro něco rozhodnou, tak to tak zkrátka je nebo bude.

Na jakých dalších projektech pracujete?

To je bohužel pro čtenáře částečně obchodní tajemství, nicméně v oblasti energetiky je řada pilotů nebo experimentálních technologií, u kterých hodnotíme jejich bussines model. Je tedy dost pravděpodobné, že se s dalším zveřejněným produktem soustředíme opět na tuto oblast a budeme se snažit využívat synergii mezi produkty. Ale kdo ví, obranný průmysl je také čím dál tím méně o ráži kanónu ale o jedničkách a nulách. Možná to vezmeme jako Tony Stark, jen v jiném pořadí. 

Jak by mělo podle Vás vypadat energetické hospodářství v roce 2050?

Když budu stručný, tak by se do roku 2050 mělo řídit hlavně známou pravdou, že vylepšováním svíčky žárovku nevymyslíte. Myslím, že v této větě je obsažené vlastně všechno. Energetické hospodářství je z mého pohledu trošku zabrzděné a chybí mu koncepční invence i rychlost při zavádění byť dílčích inovací.

Zdroj: CzechIndustry 3/2020