Úspora z hlediska spotřeby ze sítě na jedné straně a možný růst poplatků za distribuci na straně druhé. To je podle odborníků jeden z očekávaných jevů spojených s rozvojem komunitní energetiky po jejím ukotvení v české legislativě. Pro fungování energetických společenství totiž bude nutný vznik datového centra. Potřebné bude také posílení tuzemské sítě, která aktuálně kvůli růstu počtu fotovoltaik čelí vysoké zátěži. Tyto výdaje se tak podle expertů přesunou na samotné spotřebitele.
Čeští poslanci koncem srpna schválili v prvním čtení novelu energetického zákona, často nazývanou jako Lex OZE II. Novela má umožnit rozvoj komunitní energetiky, zásadní je tak především pro uživatele fotovoltaiky, kterým umožní vzájemně sdílet elektřinu. Pro reálný rozvoj komunitní energetiky bude podle odborníků zásadní i navazující legislativa, především novela vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou.
Fungování energetických komunit by mělo přispět k tomu, že uživatelé díky sdílení elektřiny ušetří na nákladech za spotřebu. Otázkou však zůstává, jak se tyto změny v energetice promítnou do distribučních poplatků. „Pokud lidé mezi sebou sdílí elektřinu, zpravidla na distribučních poplatcích ušetří. Lex OZE II s tím ale nepočítá. Distribuční poplatky by se měly týkat nejen těch, kteří elektřinu nakupují ze sítě, ale i těch, kteří ji sdílí mezi sebou. K úsporám tak bude docházet spíše z hlediska elektřiny spotřebované ze sítě,“ uvedl Jan Šmíd, obchodní ředitel společnosti MJEnergie, která je předním externím prodejcem energií pro firmy v České republice.
Nárůst poplatků za distribuci
Podle některých odborníků pak lze dokonce v souvislosti s rozvojem komunitní energetiky očekávat nárůst distribučních poplatků. Zmínil to například člen představenstva společnosti Columbus Energy Petr Částek, podle něj by se mohlo jednat o nárůst 10 – 20 procent, a to vlivem nutnosti posílení distribuční sítě. Možný nárůst distribučních poplatků pak zmiňují i jiní aktéři. „Lze předpokládat, že cena za distribuci elektrické energie se bude zvyšovat postupně s tím, jak by provozovatelé distribučních sítí měli rozšiřovat a především posilovat kapacity svých sítí, a to bez ohledu na rozvoj komunitní energetiky,“ doplnil Rostislav Krejcar ze skupiny Amper. Důležitým aspektem z hlediska plateb za elektřinu pak do budoucna bude i založení a provoz datového centra, které je pro rozvoj komunitní energetiky klíčové.
„To samozřejmě vyvolá náklady, které budeme muset zaplatit všichni v ceně elektřiny. Návrh zákona počítá s takzvaným poplatkem za nesíťovou infrastrukturu, ve kterém se tyto zvýšené náklady projeví. Podle jednoho z distributorů by cena za provoz datového centra měla činit maximálně desítky korun ročně za jedno odběrné místo. Náklady na sdílení elektřiny ale ukáže až praxe,“ řekl Krejcar. V aktuálním období podle něj cenu distribuce nejvíce ovlivňuje rozvoj obnovitelných zdrojů, zejména těch, které jsou, případně brzy budou připojovány na hladině nízkého napětí.
