.jpg?s3=1)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Ukrajinský Naftogaz dementuje slova poradce ukrajinského prezidenta, akcie MOL mažou ztráty
Akcie maďarského petrochemického podniku MOL nyní mažou část svých ztrát poté, co ukrajinský Naftogaz uvedl, že své smluvní závazky bude plnit dále. Naftogaz se tím staví proti výroku poradce ukrajinského prezidenta Podoljaka, jenž se nechal slyšet, že Kyjev od ledna 2025 zapoví přepravu veškeré ruské ropy ropovodem Družba.
To by byl pro Maďarsko a tím pádem i Slovensko šok, neboť v těchto dnech Maďarsko dojednává s ruskou stranou nový dlouhodobý ropný kontrakt. Pokud by však Kyjev kategoricky zapověděl přepravu veškeré ruské ropy přes ukrajinské území, dojednávaná smlouva se stane bezpředmětnou. Slovenský Slovnaft, spadající pod MOL, přitom podstatnou část svých ropných produktů vyváží do Česka. Takže potenciální nedostatek ropy a paliv z ní v Maďarsku a na Slovensku by se mohl projevit i v cenách paliv v Česku, přestože Česko od příštího roku již nebude na dodávkách ropy Družbou závislé.
Dnes po třinácté hodině se akcie MOL propadaly o více než 5,6 procenta, nyní však ztrátu mažou a ztrácí 3,7 procenta.
Není to poprvé, co ukrajinský Naftogaz zastává odlišný postoj, než jaký deklaruje ukrajinský prezident nebo lidé kolem něj. Naftogaz má silný zájem na tom, aby přeprava ropy a plynu přes ukrajinské území probíhala v co možná nejvyšší míře nadále, neboť inkasuje tučné tranzitní poplatky. Jeho postoj stran přepravy ruských energií není tak „jestřábí“ jako zmíněný postoj, jejž dnes prezentoval Podoljak.
Ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla rychleji, než se myslelo
Lidé se osmělují k nákupům, chabý průmysl „zachraňuje“ vyskladňování
Český statistický úřad dnes v rámci zpřesnění předběžně zveřejněných údajů zlepšil svůj odhad meziročního růstu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí. Přidala podle něj reálně 0,6 procenta, zatímco podle předběžného červencového údaje to mělo být jen o 0,4 procenta. Mezikvartální statistika se nemění. ČSÚ potvrzuje vzestup ekonomiky mezi prvním a druhým letošním čtvrtletím o 0,3 procenta.
Zlepšená čísla jsou o to pozitivnější, že druhé čtvrtletí přineslo poměrně chabá čísla zejména z průmyslu. Přes slabý výkon průmyslu ovšem zahraniční poptávka přispěla ve druhém čtvrtletí k růstu české ekonomiky pozitivně. Část ochromené průmyslové výroby totiž v rámci vývozu muselo zastat vyskladňování zásob již vyrobeného průmyslového zboží. Právě vyskladňování – tedy změna stavu zásob – bylo klíčovým faktorem, jenž ve druhém čtvrtletí stahoval ekonomiku dolů.
Naopak nahoru ji táhla spotřeba domácností, ale také vlády. Domácnosti se během druhého kvartálu dále, leč opatrně osmělovaly k nákupům a útratám, jež zůstávaly ještě do konce loňska chabé. Dokonce se česká ekonomika nacházela ve spotřebitelské recesi. Ta však vzala zasvé s odezněním inflace a energetické drahoty a s letošním nenaplněním obav z možných dopadů konsolidačního balíčku. Nicméně citelnou spotřebu vlády umožňuje i deficitní financování státního rozpočtu, který vykazuje přes dvě stovky miliard strukturálního deficitu, jež budou podle všeho realitou i v příštím roce.
Letos by česká ekonomika měla přidat rovné jedno procento, v roce příštím pak její růst zrychlí na 2,5 procenta ruku v ruce s dalším poklesem úrokových sazeb, přetrvávající nízkou mírou nezaměstnanosti a dalším nárůstem spotřeby jak domácností, tak vlády, která ve volebním roce změkčí svoji snahu o konsolidaci veřejných rozpočtů.
Stát nemá posílat balíky, ať Česká pošta Balíkovnu zkusí prodat co nejdříve
Česká pošta zjevně začíná otálet s prodejem Balíkovny. Ta se ze státního podniku vyčlení jako samostatná společnost za zhruba sedm měsíců. Stane se coby akciová společnost dceřinou firmou České pošty. Vedení České pošty ale nyní říká, že Balíkovna po určitou dobu zůstane v majetku státu i po vyčlenění. Prý aby se ukázalo, zda dokáže samostatně fungovat. Přitom ještě letos v červenci šéf České pošty Miroslav Štěpán říkal, že s prodejem až stoprocentního podílu v Balíkovně by mělo být hotovo během dvanácti měsíců.
Zda Balíkovna může funguje, by však měl posoudit soukromý investor, její potenciální nový majitel. Teprve pokud by se ukázalo, že o ni není zájem, jedná se o důkaz, že není k prodeji připravena. Česká pošta, potažmo stát, by tudíž s prodejem neměla otálet, a místo toho uskutečnit, co možná nejdříve, onen „průzkum trhem“.
Není totiž žádný důvod, strategický či jiný, aby stát provozoval službu zasílání balíků. V rámci zeštíhlování státu, které by snížilo tlak na veřejné finance, se právě prodej Balíkovny přímo nabízí. Balíkovna totiž nezajišťuje zasílání listovních zásilek nebo výplatu důchodů, kteréžto služby mohou ještě angažmá státu opodstatnit. Posílání balíků důvodem státního angažmá není.
Potraviny v Česku jsou stále o desítky procent dražší než roku 2021
Tedy před nástupem inflační vlny. Klesají nyní nejrychleji v EU, neboť předtím stoupaly v rámci EU výrazně nadprůměrně
Ceny potravin v červnu meziročně klesly nejvíce v celé Evropské unii, o 4,8 procenta, píše tuzemský tisk. Premiér Fiala pak přidává, že zlevňují nejvíce v rámci OECD. Až to skoro vypadá, že Česko je nyní rájem levného nakupování.
Jestliže se říká „A“, je třeba říci i „B“ – a to je práce pro ekonoma.
To „B“ už zdaleka tak příznivé není. Vždyť letos v červenci, čili podle nejnovějších dat, která máme k dispozici, zdražovalo oproti červenci 2021
– máslo o 43 %
– vejce o 42 %
– brambory o 50 %
– mléko o 28 %
– hovězí o 24 %
– eidam o 22 %
– mouka o 27 %…
Základní potraviny jsou tedy dle ČSÚ stále o desítky procent dražší v porovnání s dobou těsně předtím, než v druhé půli roku 2021 začaly výrazně růst ceny energií a vzedmula se mimořádná inflační vlna let 2022 a 2023, umocněná dopady války na Ukrajině. Potraviny jsou o desítky procent dražší přesto, že letos došlo ke snížení DPH na ně.
To, že jsou nyní ceny meziročně, v porovnání s inflační vlnou uplynulých dvou let nižší – dokonce nejvýrazněji v EU či OECD – tedy neznamená žádné dlouhodobé zlevňování.
Spíše to odráží ten fakt, že v Česku ceny potravin narostly v uplynulých letech citelně výše než v průměru v EU (jak ostatně zachycuje graf Eurostatu níže), takže nyní z této výšky mají také kam klesat, ba padat. Proto pozorujeme pokles, o němž referuje tisk nebo premiér, který v EU v průměru nenastává. Ti však jen proto, že v EU v průměru ceny potraviny předtím ani nevystoupaly do takové výšky jako v Česku. Česko si „vyšláplo na horu, zatímco EU jen na kopec“. Takže je zřejmě, že v Česku bude nyní cenový „sešup“ strmější než mnohde jinde, stejně jako je sestupování z hory prudší než jen z kopce.
Přesto ani po zmíněném letošním snížení DPH stále ani vzdáleně nedoklesaly a nedopadaly do blízkosti úrovní roku 2021, který byl posledním před vzedmutím mocné inflační vlny.
Určitý další prostor ke zlevňování potravin v obchodech tudíž stále existuje, ačkoli ceny přímo na úroveň roku 2021 už pochopitelně neklesnou. V mezidobí totiž nezvratně narostla cena energií, lidské práce – čili mzdy – a dalších položek. (31.8.2024)
