Ruský zákaz vývozu motorové nafty zřejmě nebude trvat dlouho

Komentář Lukáše Kovandy

Rusko nemá, kde přebytečnou naftu skladovat a vypnutí rafinérií by se mu vymstilo.

Světové trhy zatím na čtvrteční ruský zákaz vývozu motorové nafty reagují bez výraznějšího vzrušení. Cena velkoobchodně prodávané nafty na komoditní burze v Rotterdamu, určující i pro ceny v Česku, poklesla. Před zhruba týdnem přesahovala její cena úroveň 1030 dolarů za tunu, včera činila přibližně 986 dolarů za tunu.

Cena ropy Brent v posledních třech dnech klesla. Ani ta tedy není ruským krokem výrazněji rozkolísána. Znatelnější reakce je sice patrná u zemního plynu, který včera na burze v Nizozemsku, určující ceny v zemích EU, zdražil o necelá tři procenta na zhruba měsíční maximum. Jenže ani to nevypovídá o nějakém šoku.

Klíčovým důvodem zatím jen mírné reakce trhů je to, že podle řady expertů není ruský zákaz udržitelný příliš dlouho. Poradenská společnost FGE, která se zaměřuje právě na analýzu trhu s naftou, předpokládá, že Rusko svůj zákaz neudrží déle než dva týdny, dost možná ani tak dlouho ne.

Společnost FGE soudí, že jakmile Rusko doplní své zásoby nafty, bude v jeho nejvlastnějším ekonomickém zájmu, aby vývoz dieselového paliva zase rychle obnovilo. Protože pokud by tak neučinilo, rafinérie v zemi by musely začít pozastavovat svoji činnost. Což by nakonec vedlo přesně k tomu, co se zákazem vývozu nyní Kreml snaží podle společnosti FGE odvrátit – tedy k nedostatku paliv a dalšímu zvýšení inflace. Návrat rafinérií k plné produkci by po jejich odstavení nebylo technicky možné uskutečnit „přes noc“.

Skladovací kapacity v Rusku nejsou nekonečné, takže pozastavení činnosti rafinérií by v jistý okamžik bylo jedinou možností, jak se při zákazu vývozu se vznikajícím přebytkem nafty vyrovnat.

Nynější zákaz vývozu nafty je tudíž spíše vyvolán právě snahou doplnit zásoby než možným záměrem použít právě i ji jako zbraň a omezením její dostupnosti na světovém trhu zesílit zejména na Západě inflační tlaky a podnítit tam tak nespokojenost obyvatelstva. Ruské zásoby nafty jsou vyčerpané kvůli aktuálnímu vrcholu sezóny zemědělských sklizní a kvůli válce na Ukrajině a nutnosti zajistit pohon vojenských vozidel a dalších zařízení.

Německá vláda čelí ostré kritice, že dělá „poslíčka“ Rusku

Plyn ze Sibiře totiž Scholzův kabinet plánuje vézt do Indie.

Německá vláda kancléře Scholze nyní čelí zostřené kritice kvůli svému zamýšlenému obchodování s ruským zkapalněným plynem. I když v obchodech s ním figuruje jen jako prostředník a jako svého druhu „poslíček“.

Společnost SEFE (Securing Energy for Europe), kterou vlastní Scholzův kabinet, začátkem října plánuje převézt ruský zkapalněný plyn ze sibiřského poloostrova Jamal. I když cílovou destinací dodávky není kterákoli evropská země, nýbrž Indie, přesto například němečtí opoziční politici vládu v Berlíně těžce kritizují. Podle nich by se neměla zapojovat do jakéhokoli obchodování s ruským plynem, pokud má svět brát vážně její deklarovaný proukrajinský a protiruský postoj.

Scholzův kabinet ovšem odpovídá, že danou roli prostředníka v obchodování s ruským plynem „zdědil“ a že je ekonomicky nejsmysluplnější v dané situaci jednat v souladu i tedy se „zděděnými“ kontrakty. Scholzova vláda totiž zmíněnou společnost SEFE „zdědila“ v rámci svého znárodnění společnosti Gazprom Germania. Gazprom Germania patřila pod křídla ruského plynárenského kolosu Gazprom, a potažmo tedy fakticky pod křídla samotného Kremlu.

Po loňském vpádu Ruska na Ukrajinu Scholzova vláda nakonec přistoupila ke znárodnění majetku Gazprom Germania, tedy včetně společnosti SEFE a jejích kontraktů. Mezi tyto kontrakty patří i ty týkající se právě dodávek ruského plynu do Indie. Scholzova vláda nyní tvrdí, že za neplnění těchto smluv by jí hrozily sankce, pročež se ke kontroverzní přepravě ruského plynu uchyluje. Takové zdůvodnění ale kritikům nestačí a žádají okamžité ukončení jakéhokoli obchodování s ruským plynem v podání berlínského kabinetu.

Pohonné hmoty v Česku rychle zdražují – a zdražovat budou

Ropa zřejmě brzy pokoří hranici 100 dolarů za barel.

Ceny pohonných hmot v Česku rychle stoupají, zejména pak nafta. litr motorové nafty se ve čtvrtek prodával průměrně celorepublikově už za 40,22 koruny, vyplývá ze zveřejněných údajů CCS. Jedná se o nejvyšší cenu nafty od začátku loňského prosince. Za poslední týden nafta zdražila o výraznou 1,34 Kč na litr. Benzín nyní vyjde na průměrně na 40,48 koruny. Za poslední týden tedy podražil o 43 haléřů na litr a je nejdražší od konce loňského listopadu.

Důvodem výrazného vzestupu cen pohonných hmot je především zdražující ropa. Cena severomořské ropy Brent, jež světu slouží jako referenční, za poslední měsíc poskočila o zhruba čtrnáct procent. Nyní se barel Brentu prodává za přibližně 93 dolarů. Ke zdražování pohonných hmot u českých čerpacích stanic pak přispívá také oslabení koruny vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje. Česká měna za poslední měsíc ztratila vůči té americké necelá tři procenta, když se v polovině září dolar prodával až za takřka 23,10 koruny.

Americká ropná společnost Chevron či tamní banka Goldman Sachs prognózují, že cena ropy Brent může v dohledné době pokořit psychologickou hranici sta dolarů za barel. Další zdražování ropy je vysoce pravděpodobné. V příštím týdnu se čeští motoristé musí každopádně připravit na zdražení nafty o zhruba korunu na litr, litr benzínu by měl podražit o nějakých 30 haléřů na litr.

Klíčovou příčinou zdražování ropy je koordinované omezení těžby v podání klíčových ropných vývozců, Saúdské Arábie a Ruska. Obě země svoji těžbu škrtí – a škrtit hodlají minimálně do prosince –, aby tak zvýšily finanční příjem své státní kasy. Rusko potřebuje další peníze na válku na Ukrajině či třeba i na severokorejské zbraně. Ke zdražování ropy dále přispívá zlepšující se makroekonomický výhled USA a Číny. Je ovšem pravda, že tento zlepšující výhled mohou opět zhoršit právě vysoké ceny ropy. Ty představují čerstvý inflační tlak, jenž by mohl způsobit třeba to, že ekonomika Spojených států, největší na světě, nakonec nepřistane měkce, ale tvrdě. Zkrátka a dobře, vysoké ceny ropy zvyšují riziko, že inflaci se v USA podaří zcela zkrotit pouze vyvoláním poměrně hluboké recese.

Karel OPEC však i tak pro poslední letošní čtvrtletí varuje před největším deficitem ropy za posledních nejméně šestnáct let. Podle jeho čerstvé prognózy by zejména z důvodu zmíněné ropné politiky Rijádu a Moskvy měl deficit ropy dosahovat celosvětově k 3,3 milionu barelů denně. Jednotlivé země by tak v nebývalém objemu musely ropu čerpat ze svých rezerv, což by pochopitelně jen dále podpořilo růst její ceny. (23.9.2023)