Rusové překvapili, dnes začali plynovodem Nord Stream 1 zásobovat země EU

Komentář Lukáše Kovandy

Kdykoli je ale mohou zase „skřípnout“.

Rusové překvapili. Dnes ráno začal plynovodem Nord Stream 1 proudit plyn, plánovaná odstávka tak v termínu končí. Podstatná část evropských obchodníků s plynem přitom předpokládala, že Gazprom, ruský plynárenský monopol v rukou Kremlu, své dodávky jen tak neobnoví a alespoň po nějakou dobu dojde k průtahu s obnovením alespoň částečného provozu potrubí. Na to, že Rusko své dodávky obnovit nemusí, nebo alespoň ne v plné míře, upozorňovali až do včerejška také vrcholní politici zemí EU, ale třeba i šéf Mezinárodní agentury pro energie. Například eurokomisař pro rozpočet EU Johannes Hahn se nechal slyšet, že nečeká obnovení provozu plynovodu

Nyní na trhu převažuje názor, že Gazprom po dnešním částečném obnovení provozu potrubí nakonec rozjede naplno. Největším plynovodem, jenž spojuje Rusko a EU, by tak mohl ještě do konce prázdnin proudit standardní objem plynu. Dnes lze čekat, že plynovod přepraví plyn v objemu 40 procent své kapacity, což odpovídá údaji z doby před zahájením odstávky. Stále tedy jde o citelně snížený objem přepravy, odpovídající situaci od poloviny června až právě do zahájení odstávky před deseti dny.

Ruská strana 40procentní rozsah přepravy zdůvodňuje chybějící turbínou. Tu poslala na opravu do Kanady, leč kvůli protiruským sankcím ji kanadská strana zadržovala. Až na naléhání Německa se Ottawa rozhodla učinit výjimku ze svých sankcí a turbínu Rusku vrátit. Do plného provozu by se turbína měla vrátit nejspíše ve druhé polovině příštího týdne, takže by se dále navýšil objem zasílaného plynu.

Ruský prezident Vladimir Putin ovšem varoval, že už příští týden může dojít naopak k propadu objemu zasílaného plynu, a to na 20 procent kapacity plynovodu. A to v tom případě, že na pravidelnou revizní opravu bude odeslána další z turbín, přičemž ta výše zmíněná ještě nebude plně zprovozněna. Tato situace by však měla trvat jen přechodně, několik dní, pokud na ni vůbec dojde.

Kremlu vyhovuje současný stav, kdy omezením dodávek „šponuje“ cenu plynu v EU nahoru a udržuje celou Evropu v nejistotě stran energetické situace v nadcházející topné sezóně. Nejistota trhu dále zvyšuje cenu plynu v EU.

Rozhodně tak nelze vyloučit, že si Kreml najde další důvody, jimiž by vysvětloval, proč nemůže posílat více plynu. Dopady války na Ukrajině a sankcí zvedly ceny plynu v EU na takové úrovně, že Gazprom svůj finanční plán na tento rok splnil, co se dodávek plynu do EU týče, za zhruba pět měsíců. To mu, resp. Kremlu, i v příštích měsících umožní Evropu opět potenciálně „skřípnout“.

Češi si možná připlatí za lékaře, navrhuje to část vládní koalice

Daň z mimořádných zisků totiž nic neřeší.

Daň z mimořádných zisků, kterou zvažuje vláda, problém veřejných financí neřeší. Ten tkví v jejich trvalé schodkovosti. A mimořádné zisky jsou z definice dočasné, ne trvalé. Jinak by to byly zisky řádné. Vláda se tak nezodpovědně snaží skutečné ozdravení veřejných financí odsunout.

Odsunout se jej snaží proto, že na výběr má prakticky jen samé nepopulární kroky. Jedním z nich je, že by si lidé připláceli za lékařskou péči. Takový balonek už vypustil ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. Osobně takové řešení preferuje před zaváděním sektorové daně nebo daně z mimořádných zisků.

Reforma financování veřejné zdravotní péče je podobně naléhavá jako reforma penzí. Stejně jako důchodový systém je i systém financování zdravotnictví citlivý na dopady demografického stárnutí obyvatelstva, které budou v příštích letech a desetiletích stále závažnější a tíživější. Reforma je proto nutností.

Není důvod, by si finančně zajištění lidé ze středních a bohatých vrstev nepřipláceli za zdravotní výkony ze svého daleko více peněz než nyní. Samozřejmě, sociálně slabí lidé nebo důchodci by měli mít přístup ke zdravotní péči také takový, aby jej mohli finančně unést, tedy výrazně levnější, případně bezplatný. Nutno ale opakovat, že bezplatné zdravotnictví je chiméra. Vždy jej někdo platí. A je to daňový poplatník.

Současný stav financování veřejného zdravotnictví prostě není udržitelný. Vyšší finanční spoluúčast pacientů, kteří si to mohou dovolit, je proto žádoucí. Neexistuje žádný důvod, aby chudí důchodci platili ze svých daní – třeba z DPH za potraviny, které si kupují – zákroky u lékaře bohatým lidem, kteří by si je bez problému mohli platit ze svého. (21.7.2022)