Loňský rok přinesl další útlum těžby uhlí i na něj navázané výroby elektřiny. V domácnostech dosáhla spotřeba elektřiny rekordu, u plynu ale pokračoval mírný pokles.
Odvětví energetiky je jedním z klíčových a strategických oborů národního hospodářství. Článek se zaměřuje na jednu z jeho nejdůležitějších součástí v Česku – odvětvovou sekci D (dle klasifikace NACE). Ta zahrnuje výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla, ale také klimatizovaného vzduchu, chladicí vody či produkci ledu.
Růst produkce se zastavil, tržby akcelerovaly
Růst celkové reálné produkce v odvětví energetiky se v roce 2019 po třech předešlých letech zastavil a skončil na hodnotě -0,4 %. Mezičtvrtletní porovnání naznačují, že k horšímu výsledku přispěl vývoj v první polovině loňského roku.
Svižně rostoucí ceny energií se loni promítly do nominálních tržeb v celém odvětví – tržby vzrostly o bezmála 9 %, což znamenalo jedenáctileté maximum a zároveň výraznou akceleraci proti tempu z roku 2018, kdy došlo k růstu tržeb o 0,5 %. Domácnosti si loni za plyn připlatily o 3,3 % více, za elektřinu dokonce o 10,7 %. Vývoj spotřebitelských cen energií souvisel s navyšováním cen emisních povolenek, projevil se i růst cen uhlí u průmyslových výrobců.
Podnikové statistiky uváděly, že v energetice loni pracovalo 41 tisíc fyzických osob, z toho 85 % na zaměstnaneckých pozicích. Celková zaměstnanost zde v posledních třech letech čile rostla, dynamičtěji přibývalo podnikatelů. Ti se často zabývají obchodem a poradenstvím v oblasti energií. Z pohledu zaměstnanosti představuje energetika po roce 2016 nejrychleji rostoucí průmyslový obor. Průměrná mzda zaměstnance v energetice loni vyšplhala na 49,3 tis. Kč, a byť v posledních letech rostla relativně podprůměrnými tempy, mezi všemi průmyslovými obory patřila stále ke špičce.
Značný pokles výroby v parních elektrárnách
V klíčovém segmentu energetiky – výrobě elektřiny – došlo loni k poklesu. Celková hrubá výroba elektřiny činila 87,0 TWh, meziročně o 1,2 % méně. Předloňská výroba přitom patřila společně s rokem 2008 k nejvyšším v novodobé historii. Výroba v parních elektrárnách se v roce 2019 snížila o 8,2 %, nejvíce za posledních jedenáct let. Vzhledem k tomu, že tyto elektrárny využívají z více než 90 % uhlí, je zřejmé, že loňský propad úzce souvisel s dlouhodobým útlumem těžebního průmyslu (tuzemská produkce v těžbě uhlí loni klesla o 8 %). Projevil se i vliv mírného snížení instalovaného výkonu parních elektráren (o 1,1 %), primárně vlivem odstavení zdrojů v Ústeckém, Středočeském a Moravskoslezském kraji. I tak ale tento typ elektráren zajistil stále téměř polovinu tuzemské výroby elektřiny. S 35 % následovaly loni jaderné elektrárny, jejichž výroba meziročně posílila jen mírně o 1,1 %. To v paroplynových elektrárnách, které jako palivo využívají zejména zemní plyn, narostla o polovinu. O pětinu více energie dodaly i vodní a přečerpávací elektrárny, neboť loňský rok nebyl srážkově tak extrémně nepříznivý jako rok 2018. Klimatické vlivy působily pozitivně také na produkci větrných elektráren, jež vyrobily o 15 % elektřiny více než v předchozím roce. Projevilo se rovněž navýšení výrobních kapacit větrníků. V případě solárních elektráren po boomu na konci předchozí dekády výrobní kapacity i produkce delší dobu stagnují. Energie z těchto zařízení vytvářela loni jen 2,6 % celkové produkce elektřiny.
Rekordní spotřeba elektřiny v domácnostech
Celková hrubá spotřeba elektřiny v ČR v letech 2018 i 2019 jen stagnovala, což při poklesu výroby znamenalo mírné snížení dlouhodobě přebytkového salda dovozu a vývozu (na 13,1 TWh). To představuje skoro třetinu produkce tuzemských parních elektráren a 15,1 % celkové hrubé výroby elektřiny (v letech 2011–2014 to bylo přes 19 %). Tuzemskou spotřebu loni nejvíce ovlivnili velkoodběratelé, u nichž došlo k meziročnímu poklesu o 1,1 % (v letech 2015–2018 se růst pohyboval mezi 1,7 až 2,7 %). Útlum byl patrnější ve 4. čtvrtletí 2019 (-2,8 %), což souviselo i se slábnutím tempa výkonu ekonomiky, zejména průmyslu. Maloodběratelé z řad podnikatelů zaznamenali za celý rok jen velmi mírný pokles (shodně jako v roce 2018). Spotřeba elektřiny v domácnostech vzrostla za loňský rok jen o 1,4 %, neboť byla částečně tlumena vyšší teplotou ovzduší, zejména v hlavní topné sezóně, přesto však dosáhla rekordní hodnoty 15,3 TWh (v roce 2017 to bylo 15,2 TWh, v roce 2018 pak 15,1 TWh). Na celkové spotřebě koncových zákazníků se tak domácnosti podílely více než čtvrtinou.
Role obnovitelných zdrojů mírně roste
Podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů (OZE) na celkové tuzemské spotřebě elektřiny loni vzrostl o 0,8 p. b. na 13,5 %. Stalo se tak po šestiletém období stagnace. K loňskému zvýšení přispělo hlavně „oživení“ vodních zdrojů i vyšší využití biomasy. Spolu s fotovoltaikou mírně klesla i produkce z bioplynu, která však zůstává se čtvrtinovým podílem hlavním zdrojem výroby elektřiny z OZE. Při malém zastoupení či úplné absenci tradičních forem výroby elektřiny se v některých regionech staly OZE rozhodujícím zdrojem. V Praze, Libereckém a Olomouckém kraji tvořily v roce 2018 více než 70 % celkové výroby elektřiny. Nadpoloviční váhu měly i v Plzeňském, Královéhradeckém a Jihomoravském kraji.
Spotřeba plynu v domácnostech klesá
Spotřeba zemního plynu v ČR dosáhla 91,4 TWh a meziročně vzrostla o 4,7 %. Vzhledem k výrazné sezónnosti (téměř tři čtvrtiny celoroční spotřeby připadají na topnou sezónu) i závislosti na klimatických podmínkách je vhodnější přepočítat celkovou spotřebu na podmínky dlouhodobého teplotního normálu za pomoci teplotních gradientů. Přepočtená spotřeba byla loni vyšší o 4,8 % a vyjma roku 2018 v posledním pětiletí rostla. Loňský růst byl tažen silnější spotřebou velkoodběratelů (+7,7 %) i maloodběratelů (+6,4 %). Nároky středních odběratelů stagnovaly a u domácností spotřeba i vlivem teplých zim již druhým rokem klesla (-4,4 %, v úhrnu za roky 2018 i 2019 o více než desetinu). Za poslední dekádu celková přepočtená spotřeba plynu spíše stagnovala, mírný růst u velkoodběratelů byl vyvážen nižší poptávkou u domácností. Lehké zvýšení celkové spotřeby v posledních čtyřech letech způsobilo kromě hospodářského růstu i častější využívání plynu k výrobě elektřiny a v dopravě (CNG stanice). Opačně se projevuje trend snižování energetické náročnosti odběrů (zateplování objektů, modernizace spotřebičů) i mírný pokles počtu zákazníků (u domácností za posledních deset let o 1,7 %). Kvůli minimální soběstačnosti (výroba plynu v ČR dodaná do distribuční sítě kryla loni jen 1,4 % zákaznické spotřeby) je pro Česko zcela zásadní role pravidelných dodávek ze zahraničí.
Nejvíce plynu i elektřiny spotřebovaly středočeské domácnosti
Spotřeba zemního plynu na zákazníka (odebírající domácnost) byla loni nejvyšší ve Středočeském kraji (129 % úrovně ČR) a nejnižší na Karlovarsku (71 %). Regionální rozdíly jsou ovlivněny mírou urbanizace, jež předurčuje i převažující způsob bydlení včetně kvality domovního fondu. Roli hraje také velikost a složení domácností, jejich vybavení, možnosti alternativního využívání energií či cena plynu. Spotřeba plynu (na obyvatele) vykazuje souvislosti i se spotřebou elektřiny. Ta byla opět dlouhodobě nejvyšší ve středních Čechách (139 %), minima ale loni dosahovala v Jihomoravském kraji (77 %), tedy v regionu, jehož jednotková spotřeba plynu v domácnostech je tradičně nadprůměrná. Projevuje se zde vysoká míra plynofikace kraje (i díky blízkým zdrojům) umožňující širší využití této energie v domácnostech.
Jiří Kamenický, analytik ČSÚ, Statistika&My 5/2020
