Růst nákladů na povolenky tlačí ceny tepla vzhůru

Hlavní důvodem očekávaného zvýšení cen tepla je razantní nárůst nákladů na povolenky na emise skleníkových plynů. Poslanci ale ještě mohou růstu cen tepla pro domácnosti zabránit, ve hře je snížení sazby DPH na teplo z 15 na 10 %. Za rok 2018 lidé za teplo díky teplému počasí ušetří.

Přes výrazné investice do snižování emisí znečišťujících látek (prach, oxid siřičitý, oxidy dusíku) ceny tepla v České republice od roku 2015 stagnovaly. V příštím roce je však potřeba počítat s jejich růstem.

„Hlavním důvodem očekávaného zvýšení cen tepla v teplárnách zapojených do systému emisního obchodování je razantní nárůst ceny povolenky a snížení bezplatného přídělu povolenek na výrobu tepla,“ vysvětluje ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.

Výnosy z prodeje povolenek jsou příjmem státního rozpočtu. V roce 2017 získal stát z prodeje povolenek 7 miliard korun, letos to bude více než 13 miliard korun a obdobnou částku získá státní rozpočet i příští rok. Teplárny vynaloží na nákup povolenek na výrobu tepla v příštím roce přibližně 4 miliardy Kč.

Růstu cen tepla pro domácnosti mohou ještě zabránit poslanci, pokud na prosincové schůzi Poslanecké sněmovny schválí snížení sazby DPH na teplo z 15 na 10 %. Ta platila pro teplo do roku 2012, kdy byla zvýšena na 14 % a od roku 2013 pak na současných 15 %.

„Stát by měl lidem růst nákladů na povolenky v ceně tepla kompenzovat snížením sazby DPH. Teplo patří mezi základní lidské potřeby a nemělo by být nadměrně zdaňováno. Povinný nákup povolenek má stejný efekt jako daň, i když její výše není přímo určena státem a lidé ji na fakturách za teplo nevidí,“ uvedl Martin Hájek. Vyloučil také, že by dodavatelé tepla mohli ze snížení DPH jakkoliv profitovat na úkor domácností: „Ceny tepla jsou věcně usměrňované Energetickým regulačním úřadem, který povoluje kalkulovat do cen tepla jen skutečné oprávněné náklady a přiměřený zisk podle zákona o cenách.“

Teplárny zapojené v systému emisního obchodování musí každý rok do dubna vyřadit množství povolenek, které odpovídá vypuštěným emisím skleníkových plynů (zejména oxidu uhličitého) za předcházející kalendářní rok. Nákupem povolenek je zatížena prakticky veškerá výroba tepla z uhlí, v případě výroby tepla ze zemního plynu se jedná přibližně o 60 %, protože na blokové kotelny na sídlištích tato povinnost zpravidla nedopadá. Výroba tepla z biomasy a dalších obnovitelných zdrojů energie není také nákupem povolenek zatížena.

V březnu letošního roku byla přijata novela evropské legislativy, která upravuje obchodování s povolenkami (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814), a od 1. ledna 2019 podstatně snižuje množství povolenek nabízených v aukcích. Na to reagovala cena povolenky růstem z přibližně 5 Euro na začátku září roku 2017 na přibližně čtyřnásobek v září roku 2018, a na úrovni kolem 20 Euro se drží doposud. Současně každoročně klesá množství povolenek, které teplárny dostávají na výrobu tepla bezplatně. V příštím roce toto množství klesne přibližně na třetinu úrovně v roce 2013, kdy začalo současné obchodovací období. Teplárny si tak pro příští rok musí koupit valnou většinu povolenek na volném trhu.

Nárůst nákladů na nákup povolenek není jediným důvodem pro růst cen tepla. Vzrostly také ceny černého uhlí a zemního plynu. Významně rostou také mzdové a další náklady. A jak přesně se budou ceny tepla příští rok vyvíjet?

„Na rozdíl od minulých let je velmi obtížné uvádět nějaká paušální čísla, protože každá soustava zásobování teplem je v trochu jiné situaci nejen s ohledem na používaná paliva, ale také podle toho, jak se na turbulentním energetickém trhu podařilo nakoupit klíčové vstupy včetně povolenek. Očekáváme, že v případě tepláren na uhlí bude ve většině případů meziroční nárůst ceny tepla do 5 %, v případě zemního plynu by mohl být o něco nižší,“ uvedl Martin Hájek.

Rok 2018 je zatím teplotně výrazně nadnormální, což se projeví snížením spotřeby tepla a nákladů na jeho pořízení.

„Pro domácnosti mám i jednu pozitivní zprávu. Na nákladech vytápění za rok 2018 ušetří. Za období od 1. ledna do konce listopadu je spotřeba tepla oproti dlouhodobému normálu nižší o 10 až 15 %,“ řekl Martin Hájek.

Teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny zásobují teplem pro vytápění a ohřev teplé vody přibližně 4 miliony občanů. Zhruba 55 % tepla pro byty se v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu. Dalších přibližně sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, druhotných zdrojů energie a ostatních paliv.

Co určuje celkové náklady na teplo v domácnosti?

• jednotková cena tepla

• spotřebované množství tepla

Co ovlivňuje jednotkovou cenu tepla pro domácnosti?

• cena paliva používaného k výrobě tepla.

• cena povolenky na emise skleníkových plynů a poplatky za emise znečišťujících látek

• náklady na opravy a údržbu zařízení, mzdy a další provozní náklady

• sazba DPH – v případě tepla 15 %

Spotřebované množství tepla je ovlivňováno především:

• venkovní teplotou (klimatickou náročností lokality a aktuální zimy)

• efektivitou topného systému a tepelně-izolačními vlastnostmi budovy

• tepelnou pohodou v bytě - doporučená teplota: obytné místnosti teplota 21 °C, koupelna v době použití 24 °C, ložnice cca. 19 °C, chodby a schodiště 15 až 18 °C podle využití a polohy; každý 1 °C teploty v bytě navíc představuje navýšení nákladů na vytápění o 5 %;

• spotřebou teplé vody (na jednu koupel můžeme spotřebovat stejně teplé vody jako na každodenní sprchování za týden)(29.11.2018)