S diskriminací nebo šikanou se v práci setkalo 30 % Čechů

3 z 10 Čechů se ve svém současném zaměstnání osobně setkali s diskriminací či šikanou, ať už se týkaly jich samotných nebo jejich kolegů. Z Barometru zaměstnanců společnosti Up Česká republika mezi více než 1000 respondenty z tuzemských firem a organizací také vyplývá, že další lidé vědí o tomto jednání alespoň z doslechu. Existenci diskriminace nebo šikany tak potvrzuje téměř polovina zaměstnanců. To vše ve chvíli, kdy v Česku už půl roku platí Zákon o ochraně oznamovatelů.  

Právní úprava tzv. whistleblowingu vešla v platnost na začátku srpna loňského roku a od poloviny prosince platí povinnost zavést vnitřní oznamovací systém pro všechny povinné subjekty. Přestože například velká veřejnoprávní média zatím nezachytila prakticky žádná oznámení, odborníci se shodují, že to není dáno  ani tak absencí jakéhokoli nekalého jednání, ale spíše nízkou informovaností zaměstnanců nebo prvotními obavami z využívání nového kanálu.

Potvrzují to i výsledky Barometru, podle kterých lidé rozhodně mají co oznamovat. „Někdy se jedná o jednorázové prohřešky, ale výjimkou nejsou ani opakované projevy diskriminace nebo šikany,“ říká Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která se specializuje na péči o zaměstnance a provozuje i systém pro whistleblowing.

Mlčící většina

Opakovaně se s diskriminací nebo šikanou setkalo v současném zaměstnání 16 % lidí. Dalších 13 % bylo svědkem takového jednání jen jednou či dvakrát. 17 % pak nemá s diskriminací či šikanou v současné práci osobní zkušenost, ale slyšelo o tomto jednání od kolegů. Celkem pouze 44 % zaměstnanců tvrdí, že o šikaně nebo diskriminaci ve svém současné zaměstnání neví.    

„I na základě těchto čísel je evidentní, že legislativní ukotvení whistleblowingu u nás rozhodně má své opodstatnění. Jak užitečný tento nástroj v praxi bude se teprve ukáže, ale v zájmu firem i organizací by mělo být, aby měly vnitřní oznamovací systém nastaven co nejlépe. Jen tak se jim může podařit vymýtit toxické jednání, které mnohdy ničí celou firemní kulturu,“ říká Nicoletti.     

Víc než zákon

Výsledky Barometru totiž ukazují, že diskriminace se podle samotných zaměstnanců dopouštějí zaměstnavatelé spíše nevědomky. Obzvlášť pokud k takovému jednání dochází nezáměrně, mělo by být v zájmu firem a organizací jej podchytit co nejdříve a usnadnit oznamovatelům celý proces nahlášení.

Splnění zákonné povinnosti bohužel ještě nutně neznamená, že systém bude opravdu funkční a přínosný. „Myslí-li to zaměstnavatel vážně, musí oznamovatelům zajistit skutečně bezpečné prostředí a jednoduchou cestu. Oznámení by například mělo být možné snadno podat nejen přes počítač, ale i skrze mobilní aplikaci. Komplexní pojetí problematiky zahrnuje i individuální právní služby spojené se zavedením whistleblowingu,“ popisuje Nicoletti.
Prevence především

Dobře nastavený systém může firmu nebo organizaci přivést na problém, kterému by měla věnovat větší pozornost. „Zjišťování preferencí, názorů nebo problémů zaměstnanců je ostatně trendem i bez ohledu na novou legislativu. Zatímco oznamovací systém je spíše poslední instance, dobří zaměstnavatelé se snaží zaměřovat i na prevenci. O různé formy průběžného měření spokojenosti zaměstnanců tak registrujeme v posledním roce rekordní zájem,“ říká Nicoletti. 

Co se týče diskriminace, věnují zaměstnavatelé aktuálně největší pozornost genderové a věkové diskriminaci. To jsou zároveň dvě hlavní oblasti, kterým by firmy a organizace měly podle zaměstnanců věnovat ještě o něco větší pozornost, než tomu v praxi je. Zatímco mladí zaměstnanci jsou citlivější na problematiku rovnosti pohlaví, starší generace volá spíše po větší pozornosti pro věkovou diskriminaci. (28.2.2024)