.jpeg?s3=1)
Měl to být historicky první detektor kosmického záření, který by v reálném čase dodával informace o nebezpečné radiaci přímo z povrchu Měsíce. Srdcem senzoru LETS, dodaného na palubu landeru Peregrine inženýry z Johnsonova vesmírného střediska NASA, je lehký energeticky nenáročný a všestranný modul částicového detekoru Timepix. Na základě technologie Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN ho vyvinula a vyrobila česká společnost ADVACAM. Vinou závady pohonného systému sondy ovšem dnes kolem půlnoci mise skončí zánikem landeru v atmosféře Země.
Lunární přistávací modul Peregrine měl na Měsíc dosednout 23. února 2024. Více než tunový lander americké společnosti Astrobotic Technology je součástí programu NASA pro komerční dopravu nákladů na Měsíc (CLPS). Zhruba sedm hodin po startu ovšem řídící středisko zaznamenalo problém s pohonným systémem. Náklad rakety Vulcan proto nedokázal dosáhnout požadované stabilní orientace a sonda vinou těchto problémů nemohla provést manévr pro úpravu své dráhy, ze které by se později mohla bezpečně dostat na oběžnou dráhu okolo Měsíce.
17. ledna společnost Astrobotic oznámila, že Peregrine i se vším drahocenným nákladem shoří v noci na pátek 19. ledna v atmosféře Země. Konkrétně v oblasti jižně od Fidži. Spolu s dalším excelentním vědeckým vybavením tak zanikne i český modul, který měl přinést cenná data o složení radiace na měsíčním povrchu.
„Tento senzor bude měřit charakteristiky dopadajícího záření. To poskytne informace, které jsou zásadní pro pochopení a zmírnění nebezpečného prostředí, které lidé zažijí při průzkumu povrchu Měsíce,“ popisují radiační senzor CLPS oficiální stránky NASA.
„Neúspěch mise Peregrine je velkou ztrátou pro vědce z celého světa. Sonda měla pomoci získat klíčová data pro chystaný návrat lidí na Měsíc v rámci amerického programu Artemis. Podstatnou součástí těchto poznatků měla být také data o složení radiace v oblasti Sinus Viscositatis. Naše čipy totiž narozdíl od dříve používaných vesmírných dozimetrů umí určit typ a energii každé jednotlivé částice, kterou zaznamenají. Protože různé typy záření mají zcela odlišné dopady na zdraví člověka nebo funkčnost elektroniky, mohly být tyto informace nesmírně užitečné pro plánování dlouhodobějšího pobytu člověka na Měsíci,“ vysvětluje Jan Jakůbek, spoluzakladatel a vědecký ředitel holešovické firmy ADVACAM.
