Zejména v letních měsících je častým problémem domů jejich přehřívání. Abyste tomu zabránili a neměli z domu hotový skleník, je dobré se zaměřit na okna, kudy právě v létě prochází velké množství slunečního záření. Viníkem přehřívání místností a snížení tepelného komfortu je nedostatečné stínění oken. Okno však kvůli tomu nemusíte opatřovat žaluziemi nebo roletami, správně regulovaný průchod slunečního svitu domu vám zajistí speciální protisluneční skla. Jaké mají vlastnosti a co vše dokážou, vysvětluje Michal Široký, marketingový manažer společnosti Saint-Gobain Building Glass Česká a Slovenská republika.
Sklo jako všestranný stavební materiál
Sklo se řadí mezi nejuniverzálnější a nejstarší materiály ve stavebnictví. Má spoustu často opomíjených a různorodých vlastností, které jiné stavební materiály zcela postrádají. Vlastnosti skla například mohou napomoci zlepšit tepelně-technickou bilanci celé stavby nebo také zajistit ochranu před hlukem z ulice. Sklo také s přehledem obstává v oblasti ekologických požadavků, jeho výroba i recyklace je totiž šetrná k životnímu prostředí. A speciální protisluneční skla dokážou dokonce odstínit nadmíru slunečních paprsků. „Protisluneční sklo dokáže při vysoké míře prostupu světla zajistit ochranu proti slunci, aniž by bylo potřeba dodatečného vnějšího stínění, díky tomu tak nedochází ke zvyšování teploty uvnitř stavby,“ vysvětluje Michal Široký ze Saint-Gobain.
Výše zmíněné vlastnosti tak sklo předurčují k všestrannému využití – od fasád přes okna, dveře, interiérové příčky, schody, zábradlí, obklady, dlažby, podlahy, koupelnové a kuchyňské zástěny, police, varné desky, až po sklo v krbech a v zrcadlech.
Sklem proti slunci
Sklo toho zkrátka dokáže mnohem více, než je všeobecně známé. Dokáže se samo o sobě vyrovnat s energetickou bilancí a zajistit protisluneční ochranu při co nejvyšším prostupu světla do místností. Pro regulaci slunečního svitu se používá sklo s tzv. protisluneční pokovenou vrstvou, která současně působí i naopak a v zimě zabraňuje únikům tepla z místnosti ven.
Protisluneční skla vůbec nemusí být zabarvená, dnešní generace protislunečních skel může mít velmi neutrální barvu, a dokonce i nízkou reflexi. Dříve byly protisluneční skla doménou především nerezidenčních budov a kancelářských objektů. „Současná protisluneční skla už mohou být ale řešením i pro rezidenční stavby. Lidé mají dnes často různé požadavky na okna a někdy už prostě nepotřebují rolety nebo žaluzie. Zejména na terasách jsou žaluzie některými zákazníky označované za komplikaci. Řešením tak může být právě protisluneční sklo, které dokáže vhodně regulovat průchod slunečních paprsků, a zajistit tak příjemný tepelný komfort v budově,“ dodává Michal Široký. Jinak řečeno, extrémně nízký prostup tepla je doprovázen nejlepší světelnou propustností, díky tomu zůstává teplota v místnosti příjemná i v horkých letních dnech.
V čem spočívá protisluneční ochrana
Díky sklu tak docílíte snížení zahřívání interiéru, skvělé tepelné izolace, úsporám za energie a v poslední řadě budete mít dostatek světla v zimě i v létě. Nejvyšší modely protislunečních skel oproti standardním trojsklům dokážou odrazit až o dvě třetiny více tepelné energie a snížit teplotu v interiéru až o 5 °C, přitom si zachovávají téměř stejnou světelnou propustnost. Je to zásluhou toho, že kraje okenní tabule jsou zevnitř pokovené, tedy potažené nízkoemisní vrstvou oxidu stříbra, která se nanáší katodovým rozprašováním, čímž vzniká něco jako neviditelné zrcadlo, které oknu dodává vynikající tepelně-izolační vlastnosti.
Sklo je šetrné k životnímu prostředí
Přístup k životnímu prostředí dnes hraje velkou roli v téměř každém odvětví, ne jinak tomu je i ve stavebnictví. Také výrobci skel se proto snaží přistupovat k celému procesu – od výroby skla až po jeho recyklaci – co nejvíce odpovědně, s co možná nejmenším nežádoucím zásahem do životního prostředí. „V souladu s mezinárodními směrnicemi a předpisy jsme zavedli takzvanou analýzu životního cyklu skla. Data ověřuje nezávislá třetí osoba a výsledkem je dokument, který deklaruje vliv produktu na životní prostředí,“ uzavírá Michal Široký. Tento dokument se nazývá zkratkou EPD (Environmentální prohlášení o produktu) a pomáhá architektům a developerům dosáhnout se skleněnými fasádami vysokých hodnocení v rámci štítků ekologické náročnosti budov. (26.3.2020)
