CzechIndustry > S půjčkami má zkušenost téměř 60 % Čechů. Počet rizikově zadlužených klesl, stále více si ale půjčujeme na splacení předchozí půjčky
S půjčkami má zkušenost téměř 60 % Čechů. Počet rizikově zadlužených klesl, stále více si ale půjčujeme na splacení předchozí půjčky
České domácnosti začínají půjčky brát vážněji. Zatímco loni se při splácení typických spotřebitelských úvěrů chovala rizikově pětina společnosti, letos to podle průzkumu České bankovní asociace (ČBA) bylo jen 13 % lidí. To však neznamená, že by se snížilo samotné riziko zadlužování. Spíše naopak, nejenže vzrostl počet lidí, kteří půjčky stále splácí, ale zároveň si Češi více půjčují na splácení předchozích úvěrů. Nejčastěji si přitom bereme půjčky na auto, rekonstrukci nebo spotřební elektroniku.
S nákupem na úvěr má v Česku zkušenost 59 % lidí, už splacený ho má ale jen čtvrtina z nich. Jen za rok 2019 si přitom peníze půjčila necelá třetina populace. „Oproti minulému roku se zvýšil počet osob, které aktuálně splácí půjčku na 75 %, tedy o 10 procentních bodů více než loni. Jedním z faktorů obecně zvyšujícího se zadlužování může být dobrá ekonomická situace v Česku, a tím i lepší finanční situace Čechů, kdy se nebojíme zadlužit a na naši budoucí schopnost splácet se díváme velmi pozitivně,“ uvádí Helena Brychová, odborná gestorka finančního vzdělávání ČBA. Do této statistiky se přitom nepočítají hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, s nimiž má zkušenost 47 % z nás, anebo kreditní karty či kontokorent, který si nadpoloviční většina zřizuje jen za účelem rezervy.
Obecně se Češi (70 %) cítí bezpečně, pokud výše všech jejich splátek nepřesáhne pětinu jejich čistých měsíčních příjmů s tím, že v případě neschopnosti splácet jsou odhodlaní vyjednávat o odkladu splátek přímo u poskytovatele půjčky. Téměř tři čtvrtiny osob se zkušeností s půjčkou (73 %) se však o svou schopnost uhradit splátky včas příliš nebojí. „Na 63 % Čechů se zkušeností s půjčkami se v případě neschopnosti splácet pokusí dohodnout s poskytovatelem na odkladu splátek. Jako nejčastější způsob to uvedli i lidé bez úvěrové zkušenosti, nicméně ti v polovině případů vidí řešení také v konsolidaci půjček u banky. K té se nejvíce přiklánějí vysokoškoláci. Z mladších věkových kategorií se pak lidé také častěji rozhodovali pro půjčku od rodiny,“ říká Jana Hamanová, ředitelka výzkumné agentury SC&C, se kterou asociace dlouhodobě spolupracuje.
Nižší míra rizikovosti zatím není důvodem k oslavám
Index rizikového zadlužování se v České republice snížil z loňských 20 % na 13 % - rizikově se tedy ke svým půjčkám chová zhruba 1,1 milionu obyvatel. Nižší číslo ale stále neznamená, že Češi jsou ve vztahu k půjčkám obezřetnější. Roste totiž počet případů, kdy rizikoví spotřebitelé splácí stávající dluh s pomocí další půjčky (42 %). „Letošní průzkum přinesl překvapivé zjištění. Zatímco v loňském roce si rizikoví spotřebitelé brali další půjčky nejčastěji na spotřební elektroniku, letos jednoznačně vede splacení předchozí půjčky,“ prozrazuje Helena Brychová, a dodává: “Přestože index rizikovosti klesl, o jednoznačně pozitivním trendu hovořit nelze, neboť rizikoví spotřebitelé s více půjčkami představují ohroženější skupinu. Vzít si půjčku na splacení předchozí půjčky je totiž typicky rizikové chování, které za určitých okolností může končit až v dluhové spirále.“ Nejnáchylnější k tomuto typu chování jsou lidé s dokončeným základním vzděláním a lidé ve věku od 18 do 34 let. Geografická poloha přitom nehraje příliš významnou roli, rizikoví dlužníci jsou rozmístění po celé republice.
Půjčkám vévodí automobily, o peníze žádáme nejčastěji osobně v bance
Obecně jsou ti, kteří nemají s úvěry žádnou zkušenost, v oblasti půjček obezřetnější než ti, kteří už si někdy peníze půjčili. Obě skupiny se ale shodují na tom, že nejméně potřebná je půjčka na zážitky či dovolenou – nikdy by si na ně nepůjčilo více než 80 % dotázaných. Naopak nejpřijatelnější půjčky jsou na rekonstrukci bytu, lékařské zákroky či vzdělání.
Podle statistiky je mezi běžnými spotřebitelskými úvěry právě rekonstrukce bytu druhým hlavním důvodem, proč se Češi zadlužují (33 %). Srovnání i letos tradičně vévodí půjčky na automobily nebo motorky (39 %), které si berou nejčastěji lidé ve středním věku. Jako třetí pak skončila spotřební elektronika, typicky např. půjčka na mobilní telefony či počítače (32 %) a čtvrté místo obsadilo bílé elektro (29 %).
Oblíbenost půjček na auta se pravděpodobně nejvíce, byť ne sama, podepsala i na výši půjček, kterou Češi žádají – téměř polovina (48 %) si půjčila více než 100 tisíc korun a 20 % z nich dokonce více než 300 tisíc korun. „Hlavním důvodem zadlužování je stále nedostatek hotovosti. Právě z tohoto důvodu sáhne po půjčce více než polovina Čechů. Často se ale necháme nalákat také výhodnou akcí na splátky, tomu podléhá především starší generace. Trojici nejčastějších důvodů uzavírá neochota lidí čekat a na to, co chci, si postupně šetřit,“ dodává Helena Brychová a připomíná, že bychom neměli zapomínat na spoření na důchod a také na tvorbu finanční rezervy pro případ vyšších jednorázových výdajů.
O peníze přitom Češi nejčastěji žádají u banky (65 %), rádi ale využijí také pomoc příbuzných (34 %) nebo nabídky přímo u prodejce zboží (24 %), přičemž většina preferuje spíše osobní vyřízení půjčky. Na jiných místech než v bance oceňují Češi hlavně jednoduchost a rychlost vyřízení. Problém ale je, že pouze zhruba třetina lidí si u nebankovních institucí, ať již jde o finanční společnost nebo P2P (peer to peer) platformu, ověří, zda má pro službu poskytování či zprostředkování spotřebitelských úvěrů potřebnou licenci České národní banky.
