Saldo zahraniční migrace meziročně o polovinu nižší

Počet obyvatel České republiky se od počátku roku do konce září zvýšil o 13,9 tisíce, přičemž překonal hranici 10,7 milionu. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 byl ale přírůstek obyvatel letos téměř o 60 % nižší. Kladnou bilanci mělo pouze zahraniční stěhování, přirozená měna byla záporná. Meziročně výrazně poklesl počet nově uzavřených manželství, nižší byl i počet narozených a rozvodů. Počet zemřelých mírně vzrostl.

Populace České republiky se v průběhu prvních tří čtvrtletí rozrostla o 13,9 tisíce osob, z počátečních 10,69 milionu na koncových 10,71 milionu (k 30. září). Tempo růstu bylo nižší než v předcházejících letech, ve srovnání s přírůstkem za stejné období roku 2019 byl letošní přírůstek menší o 19,1 tisíce (o téměř 60 %). Meziročně výrazně, o 15,5 tisíce na 15,6 tisíce (tj. o 50 %), pokleslo saldo zahraniční migrace, k nižšímu celkovému přírůstku obyvatel přispěl i přirozený úbytek. Počet zemřelých byl o 1,7 tisíce vyšší než počet živě narozených.

Během měsíců ledna až září se živě narodilo 83,3 tisíce dětí. Jejich počet byl meziročně o 2,6 tisíce nižší. Stejnou měrou (o 3 %) se snížil jak počet dětí narozených vdaným ženám (na 43,0 tisíce), tak ženám nevdaným (na 40,3 tisíce). Z pohledu pořadí narozeného dítěte a rodinného stavu rodičky přišlo na svět nejvíce prvorozených dětí svobodných žen (22,3 tisíce) a druhorozených dětí žen vdaných (19,3 tisíce). Mimo manželství se celkem narodilo 48,4 % živě narozených, jejich podíl meziročně mírně vzrostl (ze 48,1 % ve stejném období roku 2019). Polovina všech narozených měla matku ve věku 27 až 33 let, vůbec nejvíce bylo rodiček ve věku 31 let.

Počet obyvatel Česka, kteří zemřeli v průběhu prvních tří čtvrtletí letošního roku, činil 85,0 tisíce a převýšil o 1,0 tisíce hodnotu z téhož období roku 2019. Zatímco v prvním a druhém čtvrtletí si byly počty zemřelých meziročně velmi podobné, ve třetím čtvrtletí byl letos zaznamenán počet úmrtí vyšší (o 4 %). Za meziročním nárůstem úmrtí ve 3. čtvrtletí stál zejména větší počet zemřelých v září (o 8 %). Zemřelým v období od ledna do září bylo v průměru 76,4 let, zemřelým mužům 73,1 let a zemřelým ženám 79,9 let. Téměř třetině (31 %) bylo v době úmrtí 85 či více let. Ve věku před dosažením jednoho roku zemřelo celkem 192 dětí, kojenecká úmrtnost tak činila 2,3 ‰ a dál se držela na velmi nízké úrovni.

Během prvních devíti měsíců roku počet sňatků dosáhl 38,1 tisíce a byl tak o 9,6 tisíce nižší než ve stejném období o rok dříve. Nejvýraznější úbytek byl zaznamenán ve 2. čtvrtletí, kdy počet sňatků meziročně poklesl na polovinu. Vůbec nejnižší měsíční počet sňatků byl však zaznamenán již v březnu (necelých 0,7 tisíce sňatků). Nejvyšší počet sňatků připadl na srpen (10,0 tisíce), druhý nejvyšší na září (8,4 tisíce). Nejvíce ženichů bylo ve věku 28–30 let, nejvíce nevěst ve věku 27–29 let. Tři čtvrtiny snoubenců vstupovaly do svého prvního manželství.

Počet rozvodů, které nabyly právní moci v lednu až září letošního roku, byl 15,7 tisíce, meziročně o 2,2 tisíce nižší. V pozadí nižšího počtu rozvodů však pravděpodobně stálo i omezení činnosti soudů v době nouzového stavu. Více než polovinu rozvodů iniciovali společným návrhem na rozvod oba manželé. Větší část rozvodů, 58 %, ukončila manželství, kde žily nezletilé děti. Z pohledu délky trvání manželství bylo rozvodů nejvíce po 2 až 5 letech od uzavření manželství.

Podle údajů přebíraných z administrativních zdrojů se během prvních tří čtvrtletí do České republiky přistěhovalo 41,5 tisíce osob, o 6,6 tisíce méně než ve stejném období roku 2019. Téměř veškerý meziroční rozdíl byl vytvořen v druhém čtvrtletí, nejvýraznější byl v dubnu. Počet vystěhovalých z ČR se naopak zvýšil, a to celkem o 8,9 tisíce na 25,9 tisíce. Saldo zahraničního stěhování dosáhlo 15,6 tisíce a ve srovnání s obdobím ledna až září 2019 bylo poloviční. Nejvyšší saldo bylo, stejně jako v předcházejících letech, zaznamenáno u občanů Ukrajiny (11,0 tisíce), druhé nejvyšší u občanů Slovenska (1,5 tisíce) a třetí u občanů Ruska (1,3 tisíce). Naopak vůbec největší převaha vystěhovalých nad přistěhovalými byla zaznamenána u občanů Velké Británie (−1,4 tisíce) a dále u našich sousedů, občanů Polska (−1,1 tisíce) a Německa (−0,6 tisíce), u kterých bývalo v minulých letech obvykle saldo kladné. Tato změna z velké části souvisí s administrativními úkony navazujícími na legislativní omezení platnosti potvrzení o přechodném pobytu pro občany EU na dobu 10 let. Jejich přesný rozsah však nelze z dostupných zdrojů určit. Tradičně záporné zůstalo saldo zahraničního stěhování Čechů, ztráta však byla ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 zhruba čtvrtinová (−335 osob). (14.12.2020)