Téměř sto procent českých všeobecných sester si stěžuje na bolesti zad. Přestože je personálu nedostatek, tento problém se stále ještě oproti jiným evropským zemím podceňuje. Podle vědců z Národního institutu SYRI mohou být bolesti zad i jedním z důvodů, proč všeobecné sestry z oboru odchází a hledají jinou a méně namáhavou práci. V posledních letech se celkové kapacity sester v resortu sice mírně zvyšují, ale stále v akutní lůžkové péči přetrvává značný deficit přibližně 1 300 úvazků a více než 500 úvazků v neakutní lůžkové péči.
Vědci srovnávali data z České republiky se situací ve Velké Británii, která má oproti českému prostředí dlouhodobě preventivní strategii a opatření proti vzniku bolestí zad a dalších onemocnění zdravotníků. Zatímco ve Velké Británii tento problém pociťuje 84,7 % (z 569 dotázaných) všeobecných sester, v České republice je to alarmujících 93 procent, z celkového počtu 529 dotázaných.
„Kromě bolestí zad uváděly české všeobecné sestry také nedostatky v dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s dopadem na výskyt bolestí dolních části zad,“ uvedla Andrea Pokorná z Národního institutu SYRI, která výzkum vedla. V České republice dosud chybí podrobný sběr dat týkající se této oblasti, a to i přesto, že jsou všeobecné sestry obvykle nejvýznamnější pracovní́ silou ve zdravotnictví. Česká republika zároveň dosud neuznává takzvané muskuloskeletální bolesti dolní části zad jako onemocnění, které vzniká právě v souvislosti s prací. Jednou z motivací vědců SYRI je tento fakt změnit na základě podrobnějších dat.
„Naše studie byla omezena na stávající personál, ale nezahrnovala sestry, které opustily nebo změnily výkon povolání kvůli bolestem zad nebo jiným zdravotním problémům vzniklým při výkonu práce. Podařilo se tak odhalit jen špičku ledovce,“ uvedla Pokorná s tím, že jedním z dalších cílů je oslovit rovněž ty sestry, které z důvodu zdravotních problémů profesi opustily.
„Podceňování závažnosti prevalence bolestí dolní části zad a jejího psychosociálního dopadu mohou být příčinou další fluktuace nelékařského zdravotnického personálu a zejména všeobecných sester, které stráví nejvíce času u lůžka nemocného,“ uvedla vědkyně. Spolu s kolegyněmi z Národního institutu SYRI Andreou Gilchrist a Denisou Porter má za cíl zjistit aktuální stav a navrhnout vhodná preventivní opatření. „Věřím, že v budoucnu bude možné i zařazení bolestí zad mezi nemoci z povolání,“ doplnila Pokorná, s tím, že ČR v této oblasti za praxí v zahraničí stále ještě zaostává, podobně jako další postsocialistické země.
Problematika bolestí zad je zejména na Západě významnou součástí výzkumných aktivit jak v sociálních vědách, tak v oblasti pracovního lékařství a managementu lidských zdrojů. „Nárůst osob trpících chronickou bolestí zad pozorujeme v řadě vyspělých zemí. Studie tam prokázaly, že obecné rozšíření bolestí dolní části zad se u všeobecných sester a pečovatelek jeví vyšší než u žen podobného věku v obecné populaci,“ uvedla Pokorná. V porovnání s jinými zdravotnickými profesemi je výskyt bolestí dolní části zad prokazatelně vyšší u všeobecných sester, než je tomu u jiných zdravotnických profesí.
To potvrzují i zkušenosti z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Profese sestry patří k povoláním, která velmi zatěžují pohybový aparát, ať jsou to předklony u lůžka, rotace či opakovaná statická zátěž dolní páteře při manipulaci s pacientem. „Naše nemocnice bohužel není výjimkou,“ uvedla náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FNUSA Jana Zvěřinová. „Tento problém si uvědomujeme, v minulosti jsme společně s našimi fyzioterapeuty zavedli jako prevenci semináře „Škola zad“ a budeme je opakovat.“ Probíhá také ergonomické posouzení prostor a s ním související nákup nových lůžek a pomůcek pro snazší manipulaci s pacientem. „Při péči o pacienty nicméně vzniká řada situací, které vyžadují rychlou, okamžitou reakci, při které sestra myslí zejména na zajištění pomoci pacientovi a starost o svá záda je vedlejší,“ dodala Zvěřinová.
Stížnosti na bolest zad mohou znemožňovat schopnost sestry vykonávat práci a každodenní činnosti. Zahraniční odborníci je dlouhodobě považují za hlavní příčinu předčasného odchodu do profesního důchodu, který v některých regionech může ještě více prohlubovat problém nedostatku sester a vést k nárůstu pracovního zatížení dalších členů personálu nemocnic. Jednou z cest, jak z problému ven je zavádění politik a regulací propagujících používání zvedáků a zavádění postupů pro bezpečnější manipulaci s pacientem. (7.12.2022)
