Šetrnost napříč kontinenty, vychází nová kniha o přístupu k životu

Téma šetrnosti v časech války na Ukrajině, zvyšování cen zboží a klimatické nejistoty rezonuje ve veřejném prostoru. Za zdánlivě prostou a univerzálně platnou myšlenkou se však skrývá svět plný paradoxů. Mezinárodní tým odborníků představuje v knize Thrift and Its Paradoxes: From Domestic to Political Economy pestrost vnímání a praktikování šetrnosti v různých koutech světa. 

Šetrnost se jeví jako jednoduchý princip, který má jedinci nebo společnosti zabezpečit lepší budoucnost ve světě omezených zdrojů. Představuje jakýsi morální kompas, který lidem říká: neutrácej, neplýtvej, spoř! Navazuje na prastarý ideál soběstačnosti domácností, který bývá stavěn do kontrastu s marnotratným životem bez vize budoucnosti. Jenže šetrnost je na hony vzdálená jednoduchému principu. Má mnoho podob, liší se mezi společnostmi a je plná paradoxů. Pokud se má stát součástí změny přístupu k životu na Zemi, je nejprve potřeba dobře porozumět jí samotné.

Knihu Thrift and Its Paradoxes: From Domestic to Political Economy vydalo nakladatelství  Berghahn, editovali ji Catherine Alexander z Durham University a Daniel Sosna z Etnologického ústavu AV ČR. V devíti kapitolách autorky a autoři popisují pestrost vnímání, praktikování a mluvení o šetrnosti v různých geografických regionech a sociálních kontextech. „Od počátku mě na šetrnosti fascinovala její mnohovrstevnatost a rozporuplnost. Na jedné straně velebíme šetrnost jako ctnost, zároveň potřebujeme být i velkorysí a jindy zase plýtváme, jen abychom udrželi status quo,“ říká Daniel Sosna.

V šetrnosti mohou být rozpory v závislosti na kontextu nebo mezi tím, co lidé říkají a co reálně dělají. Navíc je ovlivněna kulturně, sociálně, historicky a může vést i k nepravděpodobným asociacím. Dlouho již víme, že šetrnost na nižší ekonomické úrovni nemusí nutně prospívat fungování ekonomiky na úrovni vyšší.

„Knihu je možné metaforicky chápat jako anatomii šetrnosti a jejích paradoxů,“ vysvětluje Daniel Sosna. Textem se proplétá pět hlavních témat. První sleduje souvislosti mezi šetrností a přidruženými kvalitami jako jsou sebedisciplína, střízlivost, obezřetnost nebo touha hromadit. Druhé se zabývá strukturními podmínkami, tedy jak šetrnost souvisí s nedostatkem a naopak nadbytkem.

Třetí téma poukazuje na limity šetrnosti. Její nedostatek snadno přejde k ledabylosti, zatímco přemíra může vést k hamižnosti a lakotě. Čtvrté studuje vztah šetrnosti k časovosti, tedy jak se představy a praxe proměňují v závislosti na rituálních cyklech, mezigenerační solidaritě nebo dlouhodobé péči o zdroje. Páté téma se věnuje transformacím šetrnosti při pohybu skrze různá měřítka a kontexty.

Na teoretický úvod editorů navazuje přehledová kapitola Stephena Gudemana mapující historický vývoj přemýšlení o šetrnosti od antiky po současnost. Hlavní osou příběhu měnících se představ o šetrnosti je napětí mezi potřebou šetrného nakládání se zdroji k zabezpečení kontinuity domácnosti a tendencí trhu mobilizovat ušetřené peníze k budoucímu růstu.

Autorka Deborah James se svými kolegy popisuje taktiky, které umožňují jihoafrickým ženám a jejich dětem přežít v prostředí extrémní chudoby. Paradoxně je ukazuje jako prostředek, který může vést k zadlužení. Agustin Diz zase sleduje způsob nakládání se zdroji vyprodukovanými a těmi, které domorodí obyvatelé Argentiny získávají formou sociálních dávek od státu.

Tomasz Rakowski studuje šetrnost mongolských pastevců. Vykresluje pronikání tradičních kosmologických představ do světa podnikatelů. Idea šetrnosti je zde bytostně propojena se solidaritou, která však vyžaduje dávat. Příspěvek Barbory Spalové se věnuje dilematu českých mnichů, kteří na jedné straně potřebují naplňovat ideál skromnosti, ale na straně druhé musí dobře pečovat o svěřený majetek.

Daromir Rudnyckyj analyzuje rozvoj kapitalismu v indonéském těžkém průmyslu ve vztahu k náboženství. Ukazuje, jak vedení železáren reinterpretuje islámské texty, aby v dělnících posílilo asketické ideály tvrdé práce a šetrnosti.

Daniel Sosna přispěl kapitolou o způsobech nakládání se zdroji mezi českými dělníky na skládkách. Rozpor mezi jejich touhou zachránit z odpadu, co se dá, a ledabylým nakládáním s vodou, elektřinou a pohonnými hmotami vysvětluje skrze specifické představy o vlastnictví a povaze materiálů, ke kterým se tyto představy váží. V poslední kapitole zkoumá Richard Wilk v prostředí domorodých obyvatel Belize souvislost mezi šetrností a leností.

„Kniha je výpovědí o pestrosti a lidské důmyslnosti. V době globálního propojení a souboje představ o správném využití zdrojů v budoucnu je snadné podlehnout představě, že vše lze podřídit jednoduchému principu, který je možné navíc široce sdílet,“ uzavírá Daniel Sosna.

Kolektiv autorů v knize Thrift and Its Paradoxes: From Domestic to Political Economy dokazuje, že za světem univerzálních šablon a pravých úhlů existuje svět každodennosti, který přináší nečekané souvislosti, vede k paradoxům a má reálné důsledky na přístup k využití zdrojů. (30.4.2022)