Podle Plinia st. dal císař Tiberius pěstovat okurky ve skleníku. Koncem 1. století po Kr. se, podle Martiala, pěstovalo v Itálii asijské ovoce v budovách se slídovými okny. R. 1652 navrhl H. Platt v Anglii vyhřívat skleníky parou. V leydenské botanické zahradě sestrojil M. Boerhaave r. 1710 skleníky se střechami nakláněnými tak, aby na ně dopadlo co nejvíce slunečních paprsků. R. 1716 zřídil M. Triewald v sklenících první topení teplou vodou. Vytápění skleníků parou si dal první patentovat r. 1791 Angličan J. Hoyle.