Jules Gabriel Verne se narodil 8.února1828 v Nantes v rodině pařížského právníka Pierra Vernea a Sophie Allote de la Fuÿe, která pocházela z nantské rodiny námořníků. Jules měl mladšího bratra Pierra Paula a tři sestry.
Dle legendy se v 11letech nechal najmout jako plavčík na loď do Indie. Jeho rodiče to však zjistili a cestě zabránili. Údajně chtěl splnit slib a dovézt sestřenici korálový náhrdelník. Otci musel slíbit, že od této doby bude cestovat jen ve svých snech. Roku 1847 odjel Jules na žádost otce do Paříže studovat práva. Zamiloval se do Rose Herminie Arnaud Grossetière a začal skládat první básně, ve kterých ji opěvoval. Rodiče Herminie neměli zájem o studenta bez jisté budoucnosti. Proto ji v roce 1848 provdali za jiného ženicha. Tento sňatek se odrazil v celé řadě spisovatelových literárních postav – dívek, které byly provdány proti své vůli. V Paříži se definitivně usadil roku 1848. Jeho strýc Châteaubourg jej brzo uvedl do literárních salónů. Verne psal básně, povídky, divadelní hry a libreta. Dostal se do kontaktů mimo jiné s Alexandrem Dumasem. Představil mu rukopis hry Zlomená stébla, která byla 1850 uvedena v Dumasově vlastním divadle. Bez valného úspěchu napsal několik dalších her. Zlomem v jeho životě bylo setkání s nakladatelem Pierrem – Julesem Hetzelem, který vydal jeho první dobrodružný román Pět neděl v balóně. Obrovský úspěch románu způsobil, že nakladatel nabídl v roce 1862 Verneovi exkluzivní smlouvu na dvacet let. Verne se zavázal napsat dva romány ročně za honorář 20 000 franků, tím byl doživotně existenčně zajištěn. Úspěch byl nejen finanční (později si mohl pořídit i velkou parní jachtu), ale i společenský: Verne se stýkal s předními literáty, členy panovnických rodů, byl přijat dokonce i papežem Lvem XIII. Hetzel vymyslel název pro Verneovo dílo, a to Podivuhodné cesty, které měly podle něho „shrnout všechny znalosti zeměpisné, geologické, fyzikální, astronomické, tak jak je shromáždila moderní věda, a zpracovat tak barvitým a poutavým způsobem … dějiny světa“. Korespondence spisovatele s Hetzelem a analýza původních rukopisů, poukazují na to, že Hetzel nejen přispíval mnoha nápady, ale prováděl v rukopisech také změny. Verne založil skupinu „Jedenáct bez ženy“. Když se všichni přátelé oženili, tak se i on roku 1857 oženil s 26letou vdovou Honorií Morelovou, matkou dvou dcer. Měli pak spolu syna Michela, který po jeho smrti dopsal některá jeho nedokončená díla. Roku 1864 uzavřeli Verne s Hetzelem druhý kontrakt na napsání dějin velkých zeměpisných objevů. Na tomto díle Verne spolupracoval s Gabrielem Marcelem, knihovníkem v Národní knihovně.
Roku 1886 Verne se štěstím unikl smrti, když na něj v pominutí smyslů vystřelil z revolveru jeho synovec Gaston, syn jeho bratra Paula. Spisovatelovi se podařilo srazit synovcovi zbraň a byl jenom zraněn do nohy. Jules Verne hodně cestoval a některé zážitky z těchto cest zapracoval i do svých románů. V roce 1888 byl zvolen radním města Amiens. V Amiensu stále psal romány až do své smrti 24. března 1905. Jeho cyklus Podivuhodné cesty čítal 62 knih, z nichž mnoho jsou dodnes znovu a znovu vydávány. Kromě toho je také autorem několika cestopisů, knih o historii zeměpisných objevů, divadelních her a románů nespadajících do kolekce Podivuhodných cest.
Jules Verne je považován, společně s anglickým spisovatelem H. G. Wellsem, za zakladatele žánru vědeckofantastické literatury (science-fiction). Tomuto žánru věnoval jen třetinu svých románů, zatímco dvě třetiny díla tvoří romány cestopisné. Verne ve svých dílech předpověděl celou řadu vědeckých a technických objevů a vynálezů, např. dálkové lety řiditelným balónem, velkorážní dělo, videofon, skafandr, kosmické cesty, elektrický motor, tank, vrtulník a další. Po Verneovi je pojmenován kráter Jules Verne na odvrácené straně měsíce. Jules Verne toužil po členství ve Francouzské akademii. V roce 1872 selhal jeho pokus stát se členem Francouzské akademie. Akademici udělili jeho dílu výroční cenu, ale "obyčejného autora knih pro děti" mezi sebe nepustili. O sto let později byl Jules Verne nejpřekládanějším autorem krásné literatury na světě. Podle statistiky UNESCO byl toho roku přeložen 128krát. Po něm následovala Agatha Christie (93), Lev Nikolajevič Tolstoj (82), Maxim Gorkij (80) a Honoré de Balzac (71).
Verne v českých zemích
Verna objevil pro české čtenáře Jan Neruda, který si zakoupil v Paříži v r. 1863 román Pět neděl v balóně. První knihou v češtině byla Cesta kolem měsíce z roku 1870 v levné knižnici Matice lidu. Velkou zásluhu o popularizaci Vernova díla u nás měl nakladatel Jos. R. Vilímek. Rozhodl se vydat sebrané spisy J. Verna a jednal o tom i s nakladatelem Hetzelem. Záměr uskutečnil a od r. 1893 do r. 1935 vydal v prvním vydání 52 románů. Jako malý kluk jsem dychtivě četl verneovky jako asi většina dětí v té době. Měl jsem štěstí, můj dědeček byl abonentem u J. R. Vilímka, a tak jsem mohl obdivovat verneovky s ilustracemi Nevilla, Riou či Benetta a také od Zdeňka Buriana. Nejoblíbenější byl Tajuplný ostrov, 20 tisíc mil pod mořem, Děti kapitána Granta, 15letý kapitán a Robur dobyvatel. Román Dva roky prázdnin mladí čtenáři hltavě nejen četli, ale také si přáli pro sebe tak dlouhé prázdniny. Doba se změnila a dnes je u mládeže v módě Harry Potter.
Loni Národní muzeum otevřelo ve svém Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur výstavu s názvem Cesta kolem světa za osmdesát dní. Výstava měla končit v prosinci, byla ale pro velký zájem prodloužena do 28. 5. 2023. Román Cesta kolem světa za 80 dní vyšel v Paříži v roce 1873 a v témže roce i v Praze, propůjčil název i celé výstavě. Jeho hlavním motivem je bláznivá sázka anglického gentlemana Philease Fogga, vymyšlená jakoby mimochodem při debatě nad novinami v londýnském Reformním klubu. Aby vyhrál dvacet tisíc liber, musí Fogg vykonat se svým francouzským sluhou Passepartoutem cestu kolem světa během osmdesáti dnů. Je to dílo, v němž věda a technika hraje velkou úlohu. Je to však technika soudobá. Zejména železnici a jejím možnostem je zde věnován značný prostor. Železnice ovíjí celou zeměkouli, a tam kde její cestu zarazí oceán, přesednou hrdinové románu na loď. Tato výstava je koncipována do dvou částí, přičemž jedna je věnována jednotlivým zastávkám na Foggově cestě a druhá se věnuje životu a dílu Julese Vernea. Informace o otevírací době a vstupném naleznete na webových stránkách Národního muzea www.nm.cz.
Na motivy Verneových románů natočil režisér Karel Zeman filmy Vynález zkázy (1958), Ukradená vzducholoď (1966) a Na kometě (1970), Ludvík Ráža film Tajemství ocelového města (1978) a Oldřich Lipský film Tajemství hradu v Karpatech (1981). Vynález zkázy v roce 1958 obletěl doslova celý svět, byl ověnčen cenami a stal se jedním z nejvýznamnějších filmů 20. století. Mimo jiných ocenění získal Velkou cenu na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu. Jedná se o první film Karla Zemana natočený na motivy Julesa Verna. Vynález zkázy prošel digitálním restaurováním. Ve světové premiéře zazářil v rámci Světové výstavy EXPO 2015 v Národním muzeu filmu v Turíně.
V r. 2018 vydala Česká mincovna stříbrné mince Fantastický svět Julese Verna.
Jaromír a Věra Hamplovi
Foto: Archiv NM, Wikipedie, Hampl (17.2.2023)
