Slovensko si po zvolení Pellegriniho prezidentem půjčuje od mezinárodních investorů výhodněji než před ním

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Investoři nevěří v posun země do ruského vlivu

Slovensko včera pořádalo první aukci dluhopisu po zvolení Petera Pellegriniho prezidentem. Od mezinárodních investorů si napůjčovalo celkem 681,5 milionu eur (zhruba 17,3 miliardy korun). Přitom celková poptávka investorů byla ještě o více než 500 milionů eur vyšší.

Aukce tak dopadla úspěšněji, než se čekalo.

Mezinárodní investoři mají o slovenské dluhopisy značný zájem, neboť ty nesou jeden z nejvyšších výnosů v eurozóně, přičemž zároveň slovenská vláda zveřejnila plány na ozdravení veřejných financí a snížení jejich schodku. Současně investoři nepředpokládají, že se země po zvolení Pellegriniho prezidentem posune do ruského vlivu. V takovém případě by za půjčku Slovensku žádali vyšší výnos, neboť by se obávali souvisejících rizik, mezi něž by v prvém sledu patřilo omezení financování z fondů EU.

Pellegrini byl prezidentem zvolen o předminulém víkendu, přičemž některá média a experti upozorňovali, že volbou se Slovensko definitivně ocitá ve sféře ruského vlivu. Mezinárodní investoři, kteří na rozdíl od oněch médií a expertů sázejí na budoucnost Slovenska své vlastní peníze, resp. peníze svých klientů, si to evidentně nemyslí.

Včerejší aukce slovenských dluhopisů byla první nejen od Pellegriniho zvolení, ale také od doby, kdy premiér Robert Fico oznámil plán snížit schodek veřejných rozpočtů o jedno procento HDP, tedy asi o 1,4 miliardy eur. Vládní koalice hodlá schodek, letos vyhlížený na úrovni šesti procent HDP, snížit navýšením spotřební daně z tabákových výrobků či zavedením nového zdanění slazených nápojů, ačkoli k naplnění uvedeného plánu bude muset přijít s dalšími opatřeními. Mezinárodní investoři ale v tuto chvíli předpokládají, že se to Slovensku podaří.

Výnos na slovenském vládním dluhopisu s desetiletou splatností činil při dnešní aukci zhruba 3,6 procenta. Když si Slovensko půjčovalo na deset let naposledy, koncem letošního února, tedy ještě před oznámením škrtů a před Pellegriniho zvolením, činil daný výnos přibližně 3,8 procenta, takže Bratislava si tehdy půjčovala za vyšší úrok, tedy méně výhodně, než dnes.

Slovensko i tak vykazuje stále druhý nejvyšší výnos svých dluhopisů v eurozóně, a to po Itálii.

Přesto si Slovensko půjčuje citelně levněji než Česko.

Rozdíl v úročení desetileté půjčky vlád obou zemí bývalé společné federace navíc dnes vzrostl vůbec nejvýše v letošním roce.  Česko si půjčuje až o 0,76 procentního bodu dráže než Slovensko. Přitom před měsícem, v polovině března, činil daný rozdíl i jen 0,12 procentního bodu (viz graf Bloombergu níže).

Pozitivní vývoj výnosu slovenských dluhopisů v porovnání s těmi českými rovněž dokladuje, že mezinárodní investoři zemi pod Tatrami věří – jak tomu, že nepadne do ruského vlivu, tak tomu, že se jí podaří své veřejné finance ozdravit.

Cena benzínu dnes roste nad 40 Kč/l, letos poprvé

Izrael slibuje odvetu Íránu a koruna oslabuje, takže řidiči se musí připravit na další zdražení pohonných hmot.

Cena ropy Brent dnes stoupá v pásmu nad úrovní 90 dolarů za barel. Bezprostředním důvodem je to, že Izrael slibuje odvetu Íránu za jeho víkendový útok raketami a drony.

Tel Aviv o odvetě hovoří navzdory tomu, že jej představitelé USA i EU vyzývají ke zdrženlivosti. Odplata v izraelském podání může dále vystupňovat napětí na Blízkém východě a ohrozit dodávky ropy odtamtud. Pročež právě její cena roste. Blízký východ zodpovídá za zhruba třetinu světových dodávek ropy.

K vzestupu cen ropy ovšem přispívá také to, že růst čínské ekonomiky letos v prvním čtvrtletí překonal očekávání. Čína představuje největšího dovozce ropy a v zásadě čím více hospodářsky poroste, tím více ropy zkonzumuje.

Ropa navíc v současnosti zdražuje i přes posilující americký dolar. Americká měna je vůči koši světových měn, sestaveném agenturou Bloomberg, nyní nejsilnější od poloviny loňského listopadu. Běžně tomu přitom bývá tak, že silný dolar vyvolává tlak na pokles poptávky po ropě, a tedy na pokles její dolarové ceny. Ropa se v dolaru celosvětově obchoduje, takže čím je americká měna silnější, tím dražší ropa je pro velké čisté dovozce, třeba právě Čínu. Toto dovozci musí při silnějším dolaru zaplatit za barel více jednotek své měny, což je nutí poptávku tlumit.

V českých podmínkách se ovšem palčivost síly dolaru projevuje též. Koruna je nyní vůči dolaru nejslabší za celé období od listopadu 2022, jeden dolar se prodává za více než 23,80. Slabá koruna tedy prodražuje pohonné hmoty u českých čerpacích stanic ještě nad rámec zdražení, které způsobuje samotný popsaný růst dolarové ceny ropy.  V tomto týdnu tak benzín zdraží výrazněji nad úroveň 40 Kč/l, kterou dneškem překonává letos vůbec poprvé, přičemž nafta poroste k úrovni 39,50 Kč/l.

Pohonné hmoty jsou v Česku nejdražší od loňského října, ale i při dalším stupňování napětí na Blízkém východě se snadno dostanou na úrovně, kde naposledy byly v kritickém roce 2022.

Teherán totiž upozorňuje, že bude na případnou izraelskou odvetu také reagovat, a to ničivěji než o víkendu. Nelze v takovém případě vyloučit pohyb cen ropy Brent až nad hodnotu 100 dolarů za barel. (16.4.2024)