Předpokládaný deficit v přepracovaném návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2022 bude 280 mld. Kč. Oproti původnímu návrhu minulé vlády to je o 96,6 mld. Kč méně, meziročně pak o rovných 220 mld. Kč méně. Celkové příjmy v novém rozpočtu pro rok 2022 dosáhnou 1 613,2 mld. Kč a celkové výdaje 1 893,2 mld. Kč.
„Samozřejmě vnímáme realitu války na Ukrajině, která může generovat dodatečné výdaje státního rozpočtu. V takovém případě jsme připraveni diskutovat o případné novele, ne však v nejbližších týdnech. V řádu dnů skončí rozpočtové provizorium a díky novému rozpočtu má stát zajištěno řádné financování. A peníze v něm nedojdou v dubnu, květnu ani v červnu. Máme tedy čas připravit potřebné rozpočtové změny v klidu, s rozvahou a na základě dostatku dat a kvalifikovaného rozhodování,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura ke státnímu rozpočtu schválenému s několika pozměňovacími návrhy. Těmi objemově nejvýznamnějšími jsou převody z vládní rozpočtové rezervy ve výši 1. mld. Kč pro Ministerstvo obrany v souvislosti s válkou na Ukrajině, 1,5 mld. Kč pro Ministerstvo vnitra na poskytování pomoci uprchlíkům z Ukrajiny a 300 mil. Kč na humanitární pomoc Ukrajině rovným dílem pro Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo vnitra.
Hlavními prioritami vlády je zodpovědné protiinflační hospodaření bez zvyšování daní. Schodek státního rozpočtu klesne o 96,6 mld. Kč z 376,6 mld. Kč na 280 mld. Kč, tedy více než bylo avizováno. Dle dlouhodobého slibu současné vlády tak bude schodek rozpočtu pod 300 mld. Kč. Stejně tak na výdajové straně došlo ke snížení výdajů státního rozpočtu o 76,6 mld. Kč. Dodatečné příjmy rozpočtu ve výši 62,2 mld. Kč dle lednové makroekonomické predikce MF umožní financovat dodatečné výdaje (42 mld. Kč) jako například mimořádnou valorizaci důchodů (21 mld. Kč), navýšení příspěvku na bydlení v souvislosti s prudkým nárůstem energií (3 mld. Kč), covidové kompenzace pro podnikatele (3 mld. Kč) nebo zvýšené úroky státního dluhu (5 mld. Kč). Dodatečné příjmy rozpočtu jsou zejména sociální pojistné (35 mld. Kč) a daňové příjmy, zejména vyšší příjmy z DPH (18,3 mld. Kč), DPPO (12,4 mld. Kč) a DPFO (6,4 mld. Kč). Naopak nižší inkaso očekává MF na spotřebních daních (-5,9 mld. Kč).
„Prvním rozpočtem této vlády chceme vyslat jasný signál, že začíná období zodpovědného protiinflačního hospodaření bez zvyšování daní. Po pouhých 7 týdnech prací předkládáme návrh se zhruba 77 miliardami úspor na přebujelé výdajové straně rozpočtu a s téměř o 100 miliard nižším schodkem, než bylo navrženo mou předchůdkyní. Pokračovat v jejím tempu zadlužování, které za pouhé dva roky zdvojnásobilo náš státní dluh, je jako řítit se autem bez airbagů proti zdi. Tou zdí je dluhová brzda ve výši 55 % HDP, na kterou bychom bez šlápnutí na brzdu narazili už v roce 2024. Minulá vláda přitom tuto zeď ignorovala a místo brzdy dál šlapala na plyn,“ říká ke svému prvnímu návrhu rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává: „I přes tyto úspory jsme v našem rozpočtu nezapomněli na seniory a zvyšování penzí, řešení energetické krize formou navýšení prostředků na příspěvek na bydlení i kompenzace pro podnikatele postižené covidem. S těmito výdaji původní návrh Aleny Schillerové vůbec nepočítal."
Úspory oproti původnímu rozpočtu 2022
Na výdajové straně rozpočtu došlo ke snížení o 76,6 mld. Kč, a to v následujících oblastech: provozní výdaje státu jako energie, nájmy či nákup služeb (-13 mld. Kč), zachování úrovně plateb za státní pojištěnce na úrovni roku 2021 (-14 mld. Kč), platy státních zaměstnanců (-8,8 mld. Kč), ostatní běžné výdaje, snížení dotací na obnovitelné zdroje energií (-8 mld. Kč) a snížení kapitálových výdajů státu, které nebyly připraveny a nedaly by se letos realizovat jako zakázka Ministerstva obrany na bojová vozidla pěchoty (-15,4 mld. Kč). I přes toto snížení počítá nový rozpočet pro rok 2022 s rekordními investicemi ve výši 203,3 mld. Kč, což odpovídá více než 10 % celkových výdajů rozpočtu.
Co se týče rozpočtu jednotlivých kapitol, Ministerstvo obrany bude hospodařit s rozpočtem o 5,4 mld. Kč nižším zejména v důsledku nerealizované zakázky na nákup bojových vozidel pěchoty BVP (-4,8 mld. Kč). Ministerstvo dopravy bude hospodařit s rozpočtem nižším o 9,1 mld. Kč zejména kvůli úspoře 1,8 mld. Kč ve snížení slev na jízdném a čerpání 4 mld. Kč z nespotřebovaných výdajů z loňského roku. Úspory v resortu dopravy se přitom nijak nedotknou investic do výstavby nových dálnic a železnic. Ministerstvo školství bude letos hospodařit s rozpočtem nižším o 5,1 mld. Kč, přičemž úspora resortu se nijak nedotkne platů pedagogických pracovníků. U nich nadále platí závazek vlády udržet jejich plat nad 130 % průměrné mzdy. Ministerstvo financí bude letos hospodařit s rozpočtem nižším o 1,9 mld. Kč zejména kvůli úspoře 1,0 mld. na platech zaměstnanců. Ministerstvo kultury bude letos hospodařit s rozpočtem nižším o 0,9 mld. Kč, a to bez zásahu do rozpočtu příspěvkových organizací státu. Platí přitom závazek vlády dosáhnout do roku 2025 podílu výdajů na kulturu ve výši 1 % výdajů státního rozpočtu.
Ministerstvo zdravotnictví bude letos hospodařit s rozpočtem nižším o 5,8 mld. Kč zejména v důsledku úspory na nákup vakcíny proti Covid-19 (-4,5 mld. Kč), které budou čerpány z nespotřebovaných výdajů rozpočtu loňského roku. V oblasti platu zdravotnického personálu platí prosincové rozhodnutí vlády o navýšení platů zdravotníků o 6 % od 1. ledna 2022. Nejvyšší úsporou nového rozpočtu ve výši 14 mld. Kč je zachování platby za státní pojištěnce na úrovni roku 2021, tedy ve výši 1 767 Kč za pojištěnce a 124,8 mld. Kč ročně v celkovém objemu. I při zachování této platby na úrovni roku 2021 letos dosáhne podíl platby státu za státní pojištěnce výše 6,6 % celkových výdajů rozpočtu. Průměrně se přitom v letech 1994-2022 pohyboval na 4,5 % celkových výdajů rozpočtu. Zároveň platí, že za poslední tři roky se roční odvod státu na platby za státní pojištěnce téměř zdvojnásobil, když vzrostl z 68 mld. Kč v roce 2018 na 126 mld. Kč v roce 2021. I díky tomu vykazovaly zdravotní pojišťovny ke konci letošního ledna celkové zůstatky ve výši zhruba 56 mld. Kč. Zachování plateb za státní pojištěnce na úrovni roku 2021 tedy v žádném případně neomezí výkon zdravotní péče. (10.3.2022)
