V našich končinách se ve větší míře začaly budovy zateplovat v 90. letech. Ovšem tehdejší zateplení už často nemusí odpovídat dnešním standardům, neboť v minulosti bylo běžné využívat izolaci v tloušťce 50 až 80 mm, zatímco dneska se tloušťka pohybuje v rozmezí hodnot 140 až 200 mm, u pasivních domů jde až o 300 mm. Takové řádové rozdíly v izolaci pocítíte, až když se podíváte na účet za vytápění. Pokud patříte do skupiny vlastníků domu se starší a slabou izolací a chcete ušetřit za energie, může pro vás být řešením systém izolace na izolaci, kdy dům v podstatě „dozateplíte“. Více o dodatečném zateplení poví František Fajt, technický poradce divize ISOVER, Skupiny Saint-Gobain.
Zateplovací systémy, takzvané ETICS, stejně jako ostatní stavební materiály, podléhají neustále se zpřísňujícím normám a standardům. Co bylo dostačující například v 90. letech, s tím už v současnosti nepochodíte. „Postupné zpřísnění standardů souviselo a stále souvisí především s cenou tepla a efektivností zateplení. Platí tedy, že čím máte vyšší náklady na vytápění, tím je pro vás lepší zvolit zateplení domu ve větších tloušťkách izolace,“ vysvětluje František Fajt. V roce 1990 byla průměrná dotovaná cena tepla 31,5 Kčs/GJ, na což stačila tloušťka izolantu 50 až 80 mm. O pět let později se cena tepla zvedla na 163 Kč/GJ a postupně rostla dál a dál. V současnosti činí již 589 Kč/GJ. „Aby tedy bylo dosaženo co největší efektivity zateplení v poměru k ceně tepla, pohybují se dnešní standardy zateplení od 140 do 200 mm tloušťky izolantu, v případě pasivních domů je to až 300 mm,“ upřesňuje F. Fajt. Co však dělat, pokud dům sice zateplený máte, ale jen slabou vrstvou izolace, a chtěli byste dosáhnout nižších nákladů na vytápění?
Demontovat staré zateplení není třeba
Pokud se rozhodnete pro dodatečné zateplení, měli byste si nejdříve udělat revizi toho stávajícího. „Především byste měli zjistit, jak je na tom pevnostně, jaký byl použit izolant, zda minerální vlna, nebo polystyren. Dále si nezapomeňte ověřit, jaké požární předpisy musíte splnit, jestli jsou nutné požární pásy, nebo ne a tak podobně,“ zdůrazňuje František Fajt. Nejdůležitější je vyřešit statickou část, tedy jestli je vůbec možné nalepit na stávající zateplení další vrstvu izolantu. Posuzují se přitom dvě věci, přídržnost k podkladu a pevnost omítky, tedy zda se nerozpadá.
Pokud vaše staré zateplení nevykazuje žádné vady, je možné si jej ponechat, a vyhnout se tak jeho nákladné demontáži a následně likvidaci. „V tomto případě se stávající zateplení ponechá, vytvoří se nová vrstva izolantu tak, aby celková tloušťka zateplení odpovídala standardům. Na původní zateplení se nalepí další vrstva izolantu podobně, jako to známe u klasického zateplení. Nezapomeňte, že nové hmoždinky musí projít přes novou i starou vrstvu zateplení až do samotného podkladu. Poté se vytvoří klasická základní vrstva s perlinkou a probarvená omítka,“ vysvětluje snadný postup Fr. Fajt. Ovšem každý výrobce má svá technologická specifika, jako je například speciální způsob pro kotvení, proto je dobré respektovat jejich postupy.
Jde to i bez kotvení?
Existují i systémy, kde není nutné celé souvrství prokotvovat. Je však nutné použít speciální zpevňovací kotvy, které přenesou zatížení do podkladu. „Na tyto lepicí kotvy pak nalepte polystyren, následné kotvení není nutné. Má to ale určitá omezení, tímto způsobem to nelze použít na stávající zateplení tloušťky větší než 80 mm,“ vysvětluje odborník z ISOVERu.
Závěrem
Pro majitele domů zateplených v 90. letech jsou současné systémy zateplení na zateplení příležitostí, jak efektivně znovu zateplit své domy a výrazně snížit stále rostoucí ceny za vytápění. Určitě přitom není důvod obávat se složitostí. Certifikované systémy a postupy na trhu existují a téměř každý objekt lze efektivně dozateplit. Budoucí stavitelé domů se zároveň mohou poučit z historie vývoje cen energií a své stavby a zateplení již nyní plánovat a projektovat tak, aby i za desítky let bylo zateplení na jejich domu stále účinné a efektivní. (16.10.2020)