Šokující předpovědi od společnosti Saxo jsou opět tady!

Tým expertů Saxo připravil tentokrát 8 nepravděpodobných šokujících predikcí na rok 2025

Ceny elektřiny se zblázní a USA zdaní datová centra AI

Nová datová centra technologických gigantů hltají obrovská kvanta elektřiny, účty za energie vystřelí do nebeských výšin a rozhořčená veřejnost požaduje, aby se něco udělalo.

Revoluce v AI vyžaduje spoustu energie. Technologičtí giganti zjišťují, že současné dodávky elektřiny ani zdaleka nedostačují tomu, co budou potřebovat obrovská nová datová centra, která se chystají pro AI vybudovat. Už teď podnikají dramatické kroky, které jim mají zajistit stabilní a dlouhodobý přístup k energetickým zdrojům. Microsoft uzavírá smlouvu s firmou Constellation Energy, která chce znovu otevřít jeden ze starých jaderných reaktorů na Three Mile Islandu. Google a Amazon se domlouvají s americkými podniky veřejných služeb i s dalšími poskytovateli na budování menších modulárních jaderných reaktorů (SMR) pro připravovaná datová centra. To všechno jsou však dlouhodobé projekty – v případě posledních zmiňovaných na rok 2030 a dál. Jak ale uspokojit energetické potřeby tady a teď, když závody v AI zbrojení dosáhnou nové intenzivní fáze už v roce 2025?

V nadcházejícím roce se ceny elektřiny v některých hustě obydlených oblastech Spojených států vyšplhají do nadoblačných výšin, jak se největší technologické firmy snaží o pokrytí energetických nároků svých drahocenných datových center pro AI. To vyvolá všeobecné pobouření, protože domácnostem neúměrně vzrostou účty za elektřinu. Vše ještě zhorší obrovský nárůst cen elektřiny spotřebované doma v době večerní špičky. V reakci na to se místní orgány v mnoha lokalitách snaží chránit voliče svých politických stran a uvalí na největší datová centra extrémní daně a dokonce pokuty, z nichž chtějí dotovat cenu elektřiny pro domácnosti. Tyto daně představují pro firmy motivaci k investicím do obrovských nových solárních farem s velkými akumulátory na vyrovnávání zátěže, ale i do desítek nových paroplynových elektráren. Poptávka po elektřině však přesto stoupá rychleji než nabídka. Rostoucí ceny elektřiny představují nový inflační impuls.

Možné tržní dopady: Obrovský boom amerických investic do elektrické infrastruktury. Vzestup firem, jako je Fluor, díky obřím novým stavebním zakázkám. Roste zájem o akumulátory Megapack firmy Tesla. Dlouhodobé ceny zemního plynu vzrostou v USA na více než dvojnásobek, což značně zvýší očekávanou inflaci.

Čína nasadí pro oživení ekonomiky stimuly v hodnotě 50 bilionů CNY

Po vytvoření největší úvěrové bubliny v dějinách vsadí Čína na kartu fiskálních stimulů v hodnotě bilionů CNY.

Čína se propadla do klasické bilanční recese podobně jako v 90. letech Japonsko. Zcela nezodpovědně zvýšila zadlužení firem a na trhu nemovitostí vytvořila takovou dluhovou bublinu, jaká nemá v ekonomické historii světa obdoby. Jen zadlužení čínských korporací přesahuje 150 % tamního HDP. Dluhy místních samospráv jsou v řádu dalších 80-90 % HDP. Dluhy domácností nejsou tak vysoké jako jinde, ale do značné míry souvisejí s problematickým realitním trhem.

Když se nějaká země propadne do bilanční recese, mají všichni aktéři v rámci ekonomiky, veřejní i soukromí, vysokou motivaci splatit své dluhy, aby vyrovnali svou bilanci. Tato snaha zlepšit stav vlastních financí však ještě zhorší společné vyhlídky, protože torpéduje hospodářské aktivity i ceny. Vláda si může pro cestu z bilanční recese zvolit různé cesty, ale všechny jsou spojené se značnými riziky. Pokud dluh odepíše, ekonomika splaskne a zruinuje majetnou třídu věřitelů. Když nic neudělá, může se země potácet v problémech celá desetiletí. Jestliže – tak jako Čína – vytváří obrovské obchodní přebytky, aby nápravu bilance financovaly jiné země, riskuje hněv ostatních národů a obchodní války. Pokud si pomocí značných fiskálních stimulů vynutí reflaci, může inflace vyvolat společenské nepokoje.

Čína v roce 2025 směle vsadí na to, že jedinou odpovědí je reflace, a je přesvědčena, že inflační rizika zvládne. Spustí kolosální komplex fiskálních iniciativ a na rok 2025 a 2026 přislíbí celkem více než 50 bilionů CNY (zhruba 7 bilionů USD). Značná část jde prostřednictvím digitální měny e-CNY přímo do spotřebitelských kapes, takže se nevyužije ke splácení dluhů, ale putuje přímo do ekonomiky. Čína své stimuly spojí se značnou mírou sociálního inženýrství a motivuje firmy, aby zkrátily pracovní dobu, takže vzroste kvalita života. Je více volného času, zvýší se spotřeba, zakládají se nové společnosti, vznikají nové rodiny a rodí se více dětí.

Možné tržní dopady: Silné reflační účinky v Číně i ve světě, vzestup rozvojových trhů a zejména Číny ve srovnání s trhy rozvinutými, vyšší světové ceny komodit a silnější čínský jüan.

Libra se vůči euru znovu vrátí na hladinu před brexitem

Evropská ekonomika se potýká s problémy, zato v Británii zavane ve fiskální politice svěží vítr, který vyžene libru oproti euru zpátky na úroveň, na níž nebyla už od brexitu.

Velká Británie se v pobrexitové éře ocitá na vrcholu konstruktivního přístupu. To znamená, že si stojí zatím nejlépe ve srovnání s nemocným mužem Evropy, kterým je… Evropa vůbec, nebo aspoň země evropského jádra, Francie a Německo. V Británii zavane ve fiskální politice svěží vítr. Nová labouristická vláda oznámila rozpočtové priority na rok 2025, vyhnula se zvýšení daní z příjmů, které nejvíc poškozují hospodářský růst, a omezila nejméně produktivní výdaje ve veřejném sektoru, aby tak snížila deficit. Snížením neproduktivní peněžní pomoci, jako jsou příspěvky důchodcům na zimní vytápění, podporou investic do nemovitostí a zpracovatelského sektoru a zvýšením příjmů zaměstnanců ve veřejném sektoru si země připravila podmínky pro solidní nominální růst v nadcházejících letech. Zároveň drží Bank of England základní sazbu ve srovnání s významnými centrálními bankami světa poměrně vysoko.

Situace na evropském kontinentě nemůže být odlišnější. Francie má dysfunkční vládu, která zabředla do pětileté snahy dát do pořádku rozpočet utržený ze řetězu. Již stihla vyhlásit úsporná opatření a zdanění osobních i korporátních zisků, které je zabijákem růstu. Držte si klobouky! Německo mezitím zůstává v Evropě tím nejnemocnějším z nemocných, protože není ochotné financovat zoufale potřebné investice do bydlení a infrastruktury z úvěrů, které by si mohlo bez problémů dovolit. Někdejší ekonomický model, kdy jeho obrovská průmyslová základna a vývoz průmyslové výroby stály na levných ruských energiích, leží v troskách. Automobilky, snad s výjimkou výrobců luxusních vozů, ztratily konkurenceschopnost. Nejen kvůli vysokým vstupním nákladům na energie, ale také proto, že jim Čína díky nové technologii akumulátorů pro elektromobily utekla a uzurpovala si v tomto kritickém automobilovém sektoru dominantní podíl na světovém trhu. Německo musí přijít s novým způsobem hospodaření – ale to může být šokující předpověď nejdřív pro rok 2026…

V roce 2025 stoupá britská libra na 1,27násobek eura, takže se vrací zpět na hladinu, kde se obchodovala před brexitovým referendem.

Možné tržní dopady: Podpora domácích investic a robustnější růstové vyhlídky pozvednou libru proti upadajícímu euru, takže se kurz euro/libra propadne až na 0,7500, tedy pod kurz, jenž panoval den před brexitovým referendem (0,76). Britský index FTSE 100 si výrazně polepší.

Nvidia dosáhne dvojnásobku hodnoty Applu

Může technologický gigant Nvidia, vyzbrojený revolučními AI čipy, dosáhnout dvojnásobku hodnoty firmy Apple a stát se nejziskovější společností všech dob?

Jediný, kdo stoprocentně vydělá na zlaté horečce, jsou prý prodejci lopat, protože většina prospektorů žádné zlato nenajde. To, co vidíme kolem AI, se hodně podobá zlaté horečce. Gigantické IT monopoly a záplava start-upů se snaží využít zlatem se třpytících příslibů. Sem patří i Metaverse společnosti Meta či generativní AI, která díky zpracování neuvěřitelných objemů čísel umožňuje nové využití, jako například autonomní řízení. Během zlaté horečky kolem AI je hlavním prodejcem lopat Nvidia, která nevyrábí jen nadupané čipy, ale i softwarový ekosystém, jenž stojí v samém jádru valné většiny datových center na bázi AI.

V roce 2025 se úspěšnost Nvidie ještě zvýší, když firma pustí do oběhu značný počet revolučních čipů Blackwell, které se mohou pochlubit 208 miliardami tranzistorů a oproti starší generaci H100 zvládnou zajistit až 25krát více AI výpočtů na spotřebovanou jednotku energie. Závody ve zbrojení v oblasti AI nabývají na intenzitě, žádná obří korporace a žádná vláda nechce zůstat pozadu, a tak dosáhnou náklady na elektřinu spotřebovanou datovými centry nadoblačných výšin. Díky neukojitelné poptávce po výkonnějších, ale přitom méně energeticky náročných čipech Blackwell získá Nvidia trůn nejziskovější korporace všech dob. Příští rok hravě překoná rekordní 105miliardový zisk Applu, a protože se do cen promítnou i výrazně vyšší růstová očekávání, její tržní kapitalizace se znovu téměř zdvojnásobí, takže už bude dvakrát větší než Apple. Po dosažení hodnoty 7 bilionů USD, tedy 10 % globálního akciového trhu, se bude tyčit vysoko nade všemi ostatními firmami světa. Hodnota Applu a dalších technologických gigantů ve srovnání s ní utrpí, protože jejich profitabilitu brzdí nutnost budovat datová centra, bez nichž neudrží krok se zlatou horečkou.

Možné tržní dopady: Akcie Nvidie se obchodují vysoko nad 250 USD, pak ale začne trh zpochybňovat, zda si dokáže urvat ještě větší část korporátních zisků, a přijdou nežádoucí kontroly antimonopolních úřadů, které její vyhlídky přibrzdí.

Překotná elektrifikace přinese konec kartelu OPEC

Elektromobily jsou čím dál dostupnější. Může ropný kartel OPEC v roce 2025 ztratit svou relevanci a skončit na smetišti dějin?

Během pouhých několika let se Číně podařilo zesměšnit veškeré dřívější předpoklady o možném rozsahu výroby a zavádění elektromobilů do praxe. Schroders, správce aktiv v hodnotě téměř jednoho bilionu dolarů, vyzdvihoval růstový potenciál čínské výroby elektromobilů už počátkem roku 2021. Tehdy předpovídal, že se do konce roku 2024 může prodat téměř 5 milionů elektrických vozů a elektromobily získají 15% podíl na trhu. Realita nechala tyto predikce daleko za sebou. Jen v Číně dosáhl počet registrací elektromobilů už v roce 2023 více než 8 milionů. A protože se celkový růst prodeje elektromobilů meziročně zvýšil o více než 40 %, bylo už v září 2024 více než 45 % nových vozů prodaných v Číně elektrických. Zhruba o šest let dřív, než se očekávalo.

V oblasti elektrifikace dopravy nám Čína ukazuje cestu. Postupně se k ní budou přidávat další země a společně dosáhneme exponenciálního růstu výrobní kapacity, takže budou ceny baterií dál klesat, až budou elektromobily levnější než vozy se spalovacím motorem. K vyrovnání výrobních nákladů dojde během 12 měsíců, a to i bez dotací. Vzhledem k exponenciální křivce růstu elektromobility, který nás čeká, dosáhnou ceny ropy svého vrcholu už v roce 2025 a v následujících letech se dá předpokládat čím dál rychlejší pokles poptávky.

Vzhledem k tomu, že dvě třetiny ropy končí jako benzín či nafta v osobních a nákladních automobilech, zjistí kartel OPEC v roce 2025, kdy začnou poptávkové výhledy rychle klesat, že jeho význam upadá a produkční limity ve výši několika milionů barelů za den ztrácejí význam. Někteří členové už obcházejí výrobní kvóty, aby si urvali, co ještě půjde, a poptávka po vývozu klesá. Většině členů rychle dojde, že je po všem. Dochází k hádkám a vnitřním třenicím a kartel opouštějí významní členové. OPEC končí na smetišti dějin. Bývalí členové maximalizují produkci, aby si zajistili větší podíl na trhu, a ceny ropy jdou rychle dolů.

Možné tržní dopady: Ceny ropy se propadnou a vydělají na tom nejen aerolinky, chemičky a výrobci barev, laků a pneumatik, ale i přepravní a logistické společnosti. Trh však rychle najde novou rovnováhu a ceny ropy se stabilizují, jakmile začnou dodavatelé s vyššími náklady, zejména v Severní Americe, ukončovat příliš nákladnou výrobu břidlicové ropy. Japonské automobilky se budou zoufale snažit dohnat ostatní výrobce elektromobilů.

Přírodní katastrofa způsobí poprvé v historii bankrot velké pojišťovny

Po roce divokých výkyvů počasí udeří roku 2025 ve Spojených státech katastrofální bouře, která potopí velkou pojišťovnu, protože podcenila rizika spojená se změnou klimatu.

Klimatická změna přinesla intenzivnější koloběh vody v přírodě. Atmosféra se otepluje a udrží v sobě víc vlhkosti, takže v posledních letech rapidně roste intenzita dešťových srážek. V uplynulém roce jsme byly svědky rozmarů počasí po celém světě, ať už šlo o záplavu, po níž vznikla dočasná jezera v nejsušších oblastech Sahary, o smrtící povodně, když se vylily řeky z břehů na Slovensku a v Polsku, či o „stoleté lijáky“ v Connecticutu a New Yorku. Podle analýz klimatických odborníků se množství srážek, které spadne při silnějších deštích, po celém světě postupně zvyšuje. To s sebou nese riziko, že lijáky a povodně, které se dřív daly očekávat jednou za 100 nebo dokonce za 1000 let, mohou přicházet jednou za desetiletí, nebo i častěji.

V roce 2025 zasáhnou Spojené státy katastrofální bouře a lijáky, které zastihnou pojišťovnictví nepřipravené. Už hurikán Katrina způsobil pojistné události za 40 miliard USD, tentokrát se však škody vyšplhají mnohonásobně výš. Jedna z největších amerických pojišťoven značně podcenila pojistná rizika plynoucí z klimatické změny, což vedlo k podhodnoceným pojistkám v zasaženém regionu. Vzhledem k nedostatečným rezervám, aby vyplatila plnění, a nepřiměřenému zajištění, kterým by zmírnila náklady této extrémní události, se celým odvětvím šíří panika. Dochází ke krizi, která vyvolá debatu na vládní úrovni o tom, zda krachující firmu i ostatní zasažené pojišťovny zachránit, aby se zabránilo dalšímu šíření rizik. Tato živelní pohroma si vyžádá přecenění příslušných pojistek, čímž značně klesne hodnota nemovitostí na mnoha trzích. Tím utrpí i důvěra spotřebitelů, kteří si nebudou jistí hodnotou svého domu, který je pro mnoho z nich tím nejcennějším, co mají.

Možné tržní dopady: Akcie Berkshire Hathaway stoupnou, protože Buffettova firma má dostatečný kapitál, aby paniku přestála, a získá větší podíl na trhu.

První lidské srdce z biotiskárny zahájí novou éru dlouhověkosti

Nový život! Díky kombinaci medicíny a bioinženýrství vyrobili vědci na biotiskárně lidské srdce, které je příslibem delšího života pro miliony lidí.

V roce 2025 dojde k bezprecedentnímu vědeckému průlomu. Díky pokročilé technologii 3D biotisku se výzkumníkům podaří na biotiskárně úspěšně vyrobit plně funkční lidské srdce. Na základě CT skenů s vysokým rozlišením vytvoří propracovaný digitální model, který zachytí komplexní strukturu srdce do nejmenších detailů. Tento model poslouží jako konstrukční výkres pro nejmodernější 3D biotiskárnu, která z jednotlivých vrstev lidských kmenových buněk a biologicky rozložitelných pomocných materiálů pečlivě a s podivuhodnou přesností vytvoří příslušný orgán.

Po vytištění je nové srdce uloženo do specializovaného bioreaktoru, který simuluje fyziologické podmínky lidského těla. Zde pak orgán několik měsíců dozrává, umožňuje buňkám, aby se správně uspořádaly a diferencovaly, utváří se nezbytná síť krevních cév a tras elektrických impulsů nezbytná pro normální fungování srdce. Během převratného chirurgického zákroku je pak plně vyvinuté lidské srdce transplantováno praseti za účelem testování.

Tento úspěch má monumentální důsledky. Slibuje zmírnit celosvětový nedostatek darovaných orgánů, protože biotiskárny dodají srdce odpovídající DNA jednotlivých pacientů, čímž se snižuje riziko odmítnutí. Tento průlomový objev dláždí cestu k prodloužení lidského života, protože selhávající orgány bude možné nahradit novými, na míru vyrobenými a plně kompatibilními. Navíc se tím otevírají možnosti dalších inovací v oblasti tisku důležitých orgánů, které přinesou revoluci v regenerativní medicíně a individuální zdravotní péči.

Obří pokrok v oblasti biotechnologií si získá celosvětovou pozornost. Kombinace bioinženýrství a medicíny slibuje do budoucna delší a kvalitnější život milionům lidí.

Možné tržní dopady: Úspěch orgánů z biotiskárny přinese skokový nárůst očekávání v oblasti biotechnologií a 3D tisku. Většina firem v těchto odvětvích je dosud ve fázi start-upů, ale můžeme očekávat příval nových IPO. Obecně vzato může rozvoj inovací a nárůst investic v těchto odvětvích transformovat celé zdravotnictví, což by přineslo lepší výsledky pro pacienty a značný ekonomický růst.

Trump 2.0 potopí americký dolar

Trumpova nová administrativa se snaží obřími cly obrátit globální finanční systém vzhůru nohama, takže se svět snaží najít alternativy k dolaru.

Globalizovaný systém, který povstal z popela 2. světové války, byl postaven na kombinaci amerických bezpečnostních garancí, kdy USA chránily obchodní trasy „Svobodného světa“, a amerického dolaru jako hlavní měny pro realizaci transakcí a uchování hodnoty. Své dominantní postavení v globalizované ekonomice si americký dolar uchoval i poté, co prezident Nixon v roce 1971 ukončil jeho vazbu na zlato.

Pak přišel rok 2016 a s ním i nástup Donalda Trumpa, prvního prezidenta, co paměť sahá, který začal demontovat základy globálního systému a dožadovat se cel na dovážené zboží, aby napravil křivdu ve formě obrovského amerického obchodního deficitu. Zároveň si začal stěžovat na náklady spojené s udržováním gigantického amerického bezpečnostního deštníku. Američtí bezpečnostní partneři a spojenci byli šokováni a Čína dostala jasné varování. Pak ale přišla pandemie a nové volby vynesly do Bílého domu prezidenta Bidena, takže se zdálo, že Trump byl jen odchylka, nikoli nová norma. Rok 2024 však přinesl jeho návrat. Pokud byl Trump 1.0 zahřívacím kolem deglobalizace, Trump 2.0 ji rozjede s plnou parádou a americký dolar ponese veškeré následky.

V roce 2025 zreviduje Trumpova nová administrativa samu podstatu amerického vztahu se světem, uvalí na všechny dovozy obrovská cla a s pomocí ministerstva pro vládní efektivitu (Department of Government Efficiency, DOGE) řízeného Elonem Muskem radikálně sníží deficity. To se tvrdě podepíše na celosvětovém obchodu, který je odříznut od přísunu dolarů nezbytného k tomu, aby se kola globálního dolarového systému nepřestala otáčet. S tím může být paradoxně spojené riziko dočasného výrazného posílení dolaru. Globální finanční aktéři zoufale hledají alternativy a objeví pojistné ventily. Čína a BRICS+ uskutečňují transakce v digitální měně kryté zlatem a do jisté míry také v novém, zlatem krytém čínském jüanu pro zahraniční trhy. Evropa zakládá čím dál větší část svých obchodních vztahů na euru. K tomu se přidají kryptoměnové stablecoiny kryté zlatem a na globálních finančních trzích začíná dramatická nová kapitola.

Možné tržní dopady: Kryptoměnový trh zčtyřnásobí svůj objem na víc než 10 bilionů USD, americký dolar se propadne proti hlavním měnám o 20 % a proti zlatu o 30 %. Americká ekonomika pokračuje v reflaci, ale mzdy drží krok s rostoucími cenami zboží, protože se výrobní zdroje vracejí do Spojených států. Američtí vývozci jsou zvýhodněni. (3.12.2024)