Soukromý kapitál pomůže rozvojovým zemím k prosperitě

V současné debatě o obnově Ukrajiny a potřebě obrovských investic do nápravy všech válečných škod je prvořadá otázka zdrojů potřebného kapitálu. Veřejné finance nejsou všelékem a jejich objemy z dob růstu ekonomiky v zemích EU se pomalu zmenšují.

Finanční pomoc při rekonstrukci a obnově Ukrajiny

Think tank Evropského parlamentu zpracoval střízlivou analýzu připraveného financování podpory Ukrajiny v její současné válečné situaci. Analýza se týká i budoucí poválečné obnovy země. Instituce spolupracuje s analytiky všech špičkových evropských i celosvětových organizací zabývajících se ekonomickým rozvojem hospodářsky postižených zemí. Ve zprávě se objevuje jak rozsah finanční pomoci, tak důraz na kontrolu čerpaných financí.

 „EU a její členské státy, společně jako "Tým Evropa", se zavázaly k finanční, vojenské a humanitární podpoře Ukrajiny a jejích obyvatel, včetně ukrajinských uprchlíků v EU, ve výši přibližně 72 miliard eur od června 2023. K tomu přistupuje dalších 50 miliard eur pro nástroj EU pro Ukrajinu, které Evropská komise navrhla 20. června 2023 před konferencí o obnově Ukrajiny v Londýně. Vzhledem k tomu, že se jedná o velké částky peněz EU, je zásadní plná demokratická kontrola výdajů ze strany Evropského parlamentu a účinná opatření rozpočtové kontroly. Ne všechna opatření na obnovu mohou být a budou financována veřejným sektorem. Ukrajina - s pomocí EU a dalších partnerů - musí co nejrychleji vytvořit vhodné prostředí pro soukromé investice. Celková bezpečnostní záruka pro Ukrajinu a finanční záruky pro včasné soukromé investice jsou stejně důležité jako posílení právního státu prostřednictvím větší transparentnosti, reformy soudnictví a protikorupčních opatření,“ píše se na portále Evropského parlamentu.

Nezisková pomoc není dlouhodobě udržitelná

Soukromý kapitál směřující do investičních rozvojových projektů je stejně významným činitelem podpory ekonomické stability a udržitelnosti jako veřejné finance a z nich různé formy dotací. Teorie rozvojové ekonomiky zatím příliš nepřihlížela k faktu, že bez součinnosti místních ekonomických aktivit nelze udržitelného ekonomického rozvoje dosáhnout. Prozatím nejsou místní ekonomické aktivity zahrnovány do systémového rozvojového pohledu, jejich role v projektech pomoci je v lepším případě dodavatelsky marginální.

Jak se po více než šedesáti letech ukázalo, okázalé odmítání neziskového sektoru podporovat sektor soukromý v přijímající zemi vedlo k minimalizaci možností ekonomického rozvoje a dosažení rovnováhy trhu. Naopak tento přístup, spolu s korupcí a klientelismem (označovaným za „tribe culture“), zřejmě nemálo přispěl k rozsáhlé vlně ekonomické migrace z rozvojových zemí do ekonomicky rozvinutých zemí.

Vliv ideologického přístupu postupně slábne s tím, jak bohatým státům ubývají finanční zdroje. Proto je zapojení soukromého kapitálu do podpory rozvojových zemí velmi významné. Schůdnost jeho zapojení je však podmíněna pravidly férového obchodu a hospodaření s veřejnými zdroji.

V obecné rovině tedy lze v budoucnosti očekávat, že současná ekonomická krize EU způsobená ruskou agresí, klimatické změny, stejně jako potřeba kvalitních řešení pro obnovu Ukrajiny, přinesou i další možnosti financování pomoci rozvojovým zemím.

Změny v přístupu pomoci rozvojovým zemím

V posledním desetiletí zahájila Evropská komise změny ve financování rozvojové pomoci. Nejdříve určitou osvětou a poté zásadním přehodnocením tvorby a distribuce rozvojových fondů. Tvůrci programů pomoci rozvojovým zemím, včetně těch kandidátských, přizvali k účasti na fondech soukromý kapitál.

Zjednodušeně řečeno, se soukromými investory stoupá důraz na ekonomické dopady v předmětných zemích a tím se také zvyšuje pozornost ohledně kontroly využívání investic a zdůrazňuje význam pojmu „hodnota za peníze“. Mění se požadavky na plánování, ex ante kontrolu proveditelnosti a důraz na řádné projektové řízení a ex post hodnocení dopadů atp.  

Podobně působí i pozice Ukrajiny. Bude nutné zohlednit a významně podpořit ukrajinský soukromý sektor a narovnat jeho vztahy se správním systémem země. Vláda oligarchie se donedávna zdála velmi silná. To potvrdila i zpráva EK z r. 2021 o připravenosti Ukrajiny stát se členskou zemí EU. Ta konstatuje, kromě pozitiv, také negativní situaci v eliminaci korupce ve státní správě.

Každá rozvojová a rozvíjející se země potřebuje takové systémové změny, aby se díky nim změnilo nejen její ekonomické prostředí. Ukrajina byla k reformám nasměrovaná vstupními požadavky do EU a po skončení války bude jistě pokračovat, přestože hlavní potřebou bude zpočátku nutnost pokračovat v nastartovaných humanitárních a sociálních projektech ve válkou zasažených územích.

Pravidla zapojení soukromého kapitálu s konkrétním příkladem

Nejasnosti v zapojování soukromého kapitálu podle férových pravidel lze vysvětlit na příkladu generování kapitálu přes rozvojové investiční instituce (DFI - Development Finance Institutions). Existují a působí v různých rozvojových zemích. V EU máme jejich sdružení pod názvem EDFI (European Development Finance Institutions - edfi.eu). Česká Národní rozvojová banka by se měla stát součástí tohoto sdružení, jakmile projde EDFI analýzou principů jejího fungování ve vztahu k zásadám sdružení.

Členské instituce EDFI se v souladu s unijními politikami soustředí na tzv. dopadové investice, tj. směřující k udržitelnosti a s pozitivním dopadem. Odpovědně řízené podniky soukromého sektoru, podporované členy EDFI, hrají zásadní roli při dosahování udržitelného rozvoje: vytvářejí pracovní místa, podporují růst a bojují proti chudobě a změně klimatu. Svým příkladem pomáhají ke změně podnikatelské kultury v dané zemi.

A jak je to s mechanismem tvorby kapitálu takové DFI? Příkladem může být Finnfund, finský poskytovatel finančních prostředků pro rozvoj a dopadový investor. Investuje do podniků, které řeší globální výzvy rozvoje. Každý rok investuje 200–250 milionů eur do 20–30 společností v rozvojových zemích. Mezi jeho hlavní sektory patří obnovitelná energie, udržitelné lesnictví, udržitelné zemědělství, finanční instituce a digitální infrastruktura. Investice, závazky a investiční rozhodnutí společnosti Finnfund dnes dosahují přibližně 1,22 miliardy eur, z toho polovina je alokována v Africe. Společnost má 100 zaměstnanců se sídlem v Helsinkách a Nairobi. (Více informací na www.finnfund.fi)

SP ČR chystá seriál příkladů o zapojení soukromého kapitálu do rozvojové pomoci

Nový Expertní tým SP ČR pro rozvojové země připravuje seriál příkladů o konkrétních možnostech zapojení soukromého kapitálu do rozvojové pomoci ve spojení s veřejnými prostředky. Seznam bude postupně uvádět na portálu SP ČR. (30.8.2023)