Bezmasý jídelní lístek
Sestavila: Jarmila Podubická
Dle dietetických pokynů: MUDra. J. Skály
Proč?
Ani mi nenapadlo tímto „Bezmasým jídelním lístkem“ ucpati „citelnou mezeru“ v nekonečné řadě „Kuchařek“, jež zpravidla podávají návody, jimiž se řídí hospodyně výhradně jen v prvých dvou týdnech své mladé domácnosti. Šlo mi především o to, abych bezradným kuchařkám poskytla program úsporných a přece jen velmi výživných jídel, jež podle nejrůznějších metod sestavovati v denní menu, z něhož maso jest vyloučeno vůbec. Další a neméně podstatnou pohnutkou mé práce byla situace „starých mládenců“ a „slaměných vdovců“, obávajících se pokažení žaludků hostinskou stravou a odhodlavších se snadno a rychle upravovati svůj „vezdejší chléb“ samostatně a vlastní rukou. Každá odhodlaná kuchařka, nechť chodí v sukních neb kalhotech, nepotřebuje těžkopádných návodů, neboť zná základní pravidla vaření a připravování jednoduchých jídel od přirozeného učitele – své maminky. Proto jsem svá programová poučení psala zcela stručně, řekla bych těsnopisně – telegramovým stylem. Potravinových surovin je nepřehledné množství a různých jídel z nich tím více. Z té hojnosti podávám tolik „receptů“, že nikdo nebude si moci stěžovati na jednotvárnost a chudost svého týdenního jídelního lístku, jejž si z nich podle chuti a zvolené metody sestaví. Rozumí se, že každý recept je klíčem k sérii dalších, které lze obměniti, podle svého vkusu, chuti a kapsy libovolným přidáním nebo ubráním jednotlivých přísad. Z mého „Bezmasého jídelního lístku“ bylo vyloučeno maso z důvodů, jež každý „vegetarián“ nebo přívrženec „fysické kultury“ dobře zná. Požívání masa kulturnímu člověku není nutností, spíše mu škodí a dnes hlavně ho hospodářsky zatěžuje. Oblíbíte-li si tedy můj „Bezmasý jídelní lístek“, ušetříte si mnoho starostí s vymýšlením svého stravování, ušetříte mnoho peněz a zejména budete zdrávi!
Snídaně.
Žaludek, nechuraví-li právě z přejídání nebo z jiných příčin, připomeneme vám každého rána, že nutno jej nakrmiti. Proto rozumný člověk jej nasytí a neošálí, jak dnešní lidé činí, snídajíce šálek kávy, čaje nebo kakaa a přikusujíce bílé pekařské pečivo. Že taková snídaně jest čirým šálením, ví kde kdo, neboť obvyklá u nás desetihodinová přesnídávka nevhodně a nehygienicky doplňuje, co jsme ráno zameškali. Pak ovšem oběd (polední jídlo) nepřichází k chuti nebo nás přecpává k veliké škodě všeho ústrojí tělesného. V Anglii a Americe dávno pochopili škodlivost takového počínání, jemuž jsme se naučili od našich národních sousedů. Praktičtí Anglosasové, dbalí více než my svého zdraví a své kapsy, lépe rozdělili svůj denní jídelní program. S hutnější snídaní (v ranních hodinách) vydrží do polední přesnídávky, jež je sestavena tak, aby tělo posílila do večera, kdy v úplném klidu po denní práci a shonu člověk požije hlavní svoje jídlo (oběd), sestavené z nejvýživnějších potravin. Odpadá tedy také neužitečná odpolední svačina a škodlivá pozdní večeře. Zvykne-li si tedy někdo na pravidelné trojí nebo jen dvojí pojednání za den a zejména věnuje-li rozmyslnou pozornost své snídani, nepozná žaludečních obtíží, poněvadž pravidelně a správně zásobovaný žaludek má dostatečnou lhůtu, aby vytrávil a odpočnul si k nové včasné činnosti. Zvýšené pak vydání na vydatnější snídani neznamená nic proti dosti značnému vydání na dopolední posnídání (snídaně na vidličku!) a jest prvním krokem k úsporám zdravotnickým.
Vím, že jest nesnadno a mnohdy nebezpečno lámati staré zvyklosti, a proto vám doporučuji, abyste snídali mimo obvyklé mléko neb „silně bílou“ kávu „černý“ chléb s máslem, medem nebo marmeládou a nějaké vajíčko nebo trochu ovoce k tomu přidali. Pochválila bych vás, a vy, zvyknuvše si, chválili byste moji radu, kdybyste se vrátili ke zvyku našich dědů a ráno snídali hustou, výživnou polévku, přikusujíce k ní řádný krajíc domácího žitného chleba. Učiňte pokus a uvidíte!
Oběd.
Francouz a Angličan obědvají vlastně až večer, neboť v poledne posnídávají. Důvod toho jest zcela rozumný. Hojné a vydatné polední jídlo totiž dodává žaludku příliš mnoho a příliš těžké látky k zpracování, takže veškerá životní energie vrhá se na trávení. Nedostává se pak najedenému a podle našich zvyklostí přejedenému člověku síly k jakékoliv práci (zejména duševní) v odpoledních hodinách. Naobědvaný občan! Toť symbol duševní a fysické lenosti! A jste-li již povinni pracovati v odpoledních hodinách – lhostejno, jste-li úředníci, obchodníci, dělníci atd. – sami víte, zač vaše práce s plným žaludkem stojí. A nejen to. Žaludek, nedopřeje-li se mu žádoucího klidu – nehledíme-li ani k překotnému jídlu v krátkých poledních přestávkách – pracuje špatně pro vás, jako vy špatně pracujete pro svého zaměstnavatele nebo pro svůj závod.
Hlavní zásluhou hostinského i domácího jídelního lístku poledního jsou pokrmy, v nichž převládá maso a živočišný tuk. Povážíte-li, že ke ztrávení takového oběda jest zapotřebí čtyř až pěti hodin, jistě mi přisvědčíte, radím-li vám: nejezte v poledne masa. Ostatně požívání masa jest přežitek a předsudek a zejména kanibalské labužnictví. Maso snadno a vydatněji nahradíte rostlinnými tuky, celozrnnou moukou, ovocem, ovocnými výrobky, zeleninou, saláty a z živočišných produktů mlékem a vejci. Zejména zvykněte si v západních zemích dávno vžilý a oblíbený způsob podávání zeleniny a ovoce v nejrůznějších formách k hlavnímu jídlu. Zejména osobám duševně pracujícím a všem, kdož z nedostatku pohybu těžce tráví, je nanejvýš doporučitelno požívání těchto přírodních produktů, a to podle možnosti ve stavu syrovém. Ať jsou to již saláty, kompoty, marmeláda, zelenina a ovoce všemožných druhů i úprav: vše to je vítaným rozhojněním jídelního lístku. Takováto lehká strava není sice co do výživnosti rovnocenna např. chlebu, za to obsahuje patnáct- až dvacetkrát více živných solí než bílý chléb! V každém případě nahradí vám dokonale s kombinací jiných jídel, jež v receptáři uvádíme, masitou polední stravu. S takovouto bezmasou potravou přijmete daleko více živin, než vám je s to dodati masitá strava. Po bezmasém obědě budete nejen syti, nýbrž i zdrávi a čilí a uspoříte!
Večeře.
Moderní a zdraví svého dbalý člověk přeloží hlavní své jídlo na večer. Mezi šestou a sedmou hodinou, když jste se malou procházkou osvěžili po denní lopotě, usedněte pohodlně ke své večeři. Když jste dovedli rozumně snídati a střídmě obědvati, večeřte stejně rozvážně. Připomeňte si, že večeře má býti podstatnou vaší stravou a že musí vám vystačiti přes noc tj. na dobu dvanácti hodin. Připomeňte si, že s plným žaludkem byste neklidně spali nebo vůbec nespali a připravili svůj tělesný i duševní organismus o potřebný odpočinek. Proto jezte večer vydatně, ale nejméně tři hodiny před spaním.
Přirozeně nevidím žádnému z mých čtenářů do kapes a nemohu mu tudíž předpisovati určitý jídelní lístek. Ostatně v mém „Bezmasém jídelním lístku“ najde svůj program chudý i bohatý, vybíravý i skromný. Radím však každému, aby svou večeři sestavil z husté zeleninové polévky a vydatného hlavního jídla, jež zají ovocem dužnatým (čerstvým) a ořechy. Za hlavní jídlo dobře se hodí chudším vrstvám chléb s máslem nebo chléb a mléko, též jogurt, máslové sýry, tvaroh, rozhuda atd. Zejména svobodní budou hodně požívati různé sandviche čili obložené chleby, jichž hojné druhy zde najdou.
Podrobnosti poledního i večerního jídelního lístku ponechávám chuti, hladu a kapse svých čtenářů, ale žádnému z nich nemohu odpustiti dobrou znalost a pochopení Macfaddenovy Dokonalé zdravovědy!
I. Polévky.
1. Bramborovka lidová.
Uvař ve vodě na koláčky rozkrájené brambory s přísadou krup, sušených hub, na másle udušené, drobně rozkrájené, míchané zeleniny, zapraž jíškou, přidej dle chuti sůl a špetku pepře a nech povařit.
2. Bramborová polévka.
Nech vařiti ve slané vodě rozkrájené zemáky s celerem, petrželí, mrkví a petrželovou natí. Když jsou brambory do měkka uvařeny, slej polévku, zapraž bledou jíškou, rozmačkej do ní zbylé brambory a nech povařiti. Chuti dodá přidaný rozetřený česnek, kmín, majoránka, špetka pepře a přirozeně i sůl.
3. Brynzová polévka,
neobyčejně výživná, připraví se následovně: Uvař v osolené vodě něco usekané pažitky nebo jemně nakrájeného kopru, proceď a do toho zavař rozdrobenou tučnou bryndzu. Přidej pak špetku papriky, trochu kmínu, osol dle libosti a nech v teple stát.
Celý text je pod okazem Zdraví - Zdravověda