Soustruh

Patří k nejstarším obráběcím strojům. Soudíc z nálezů soustružených předmětů z alabastru, byl soustruh znám již v mladší kamenné době egyptské. V Evropě zase různé nálezy bronzových soustružených předmětů nasvědčují existenci soustruhu v době bronzové. Že starým Řekům byl soustruh znám, je patrné z toho, že jeho vynález přisuzovali různým mytickým osobám. Filon Byzantský dosvědčuje (kol. r. 230 př. Kr.), že bronzové válce a písty katapultů na stlačený vzduch i bronzové válce pístových čerpadel byly soustruženy. O starořímském soustruhu hovoří Virtuvius v De architectura, ale jen povšechně, o jeho konstrukci se nezmiňuje. Soudíc však podle vyobrazení na náhrobku jednoho starořímského kameníka, byl to soustruh tzv. smyčcový (jako jistě jeho egyptský a starořecký předchůdce), tj. soustružený předmět uložený v podpěrách se otáčel pohybem luku s tětivou obtočenou jednou kolem dotčeného předmětu. Někdy v polovině 15. století se objevuje na soustruhu důležitá novinka, zárodek tzv. suportu k udržení a posouvání soustružícího nože. Objevil jej Feldhaus v tzv. „Mittelalterliches Hausbuch“, díle neznámého mistra německého, obsahujícím vyobrazení z různých odvětví tehdejší techniky a pocházejícím někdy z 80. let 15. věku. Další zlepšení je dílem Leonarda da Vinci: na jednom jeho náčrtku z doby kolem r. 1500 je vyobrazen soustruh šlapací se setrvačníkem a ruční klikou. Na jiných náčrtcích jsou zobrazeny: soustruh poháněný lankem přichyceným nahoře k pružné vodorovné tyči, potom obtočeným jedním, dvěma závity kolem soustruženého předmětu a konečně dole připevněným k šlapadlu; soustruh poháněný lankem a protizávažími a soustruh poháněný lanovým převodem s kola otáčivého ručně. Podle všeho jde o typy soustruhu známé již před Leonardem. Další novoty se objevují v Bessonově spisu Theatrum instrumentorum et machinarum z r. 1565; soustruh na řezání šroubů a soustruh na soustružení profilovaných předmětů podle šablony, a to předmětů průřezu eliptického. Zárodky soustruhu vřetenového jsou vyobrazeny na dřevorytu H. Schoppera z r. 1568. V sedmdesátých letech 17. století se objevuje kombinace lankového pohonu soustruhu s lankovým převodem s velkého, setrvačníkového kotouče, vymyšlená kapucína Cherubinem (vyobrazeno ve spisu Dioptrique oculaire, Paříž 1671). První podrobný popis různých druhů soustruhů a práce na nich podal Ch. Plumier ve spisu L´Art de tourner (1701). V té době se užívá již vřetena železného. Technická úroveň soustruhů koncem 17. století je dobře patrna ve Francouzské encyklopedii z r. 1785; na vřetenovém soustruhu lze již řezat různé druhy šroubových závitů a na hodinářském soustruhu kuželové vřeténko k udržování rovnoměrného napětí hodinové zpružiny. U tohoto s-u je již velmi vyvinutý suport. Na těchto francouzských základech mohl v 90. letech 18. století Angličan Maudslay sestrojiti svůj přesný kovový soustruh na soustružení i na řezání závitů s pevně vedeným suportem posuvným ve dvou směrech: podél obráběného předmětu i kolmo k němu. V tomto technickém zdokonalení je zásluha Maudslayova, nikoli ve vynalezení suportu, jak se ještě často uvádí. R. 1797 byl M-ův přesný soustruh zhruba hotov, a v 1. 1800 – 1810 jej M. ještě zdokonalil k přesnému řezání šroubových závitů. R. 1839 sestrojil J. G. Bodmer soustruh tzv. karuselový s vřetenem svislým, r. 1855 se objevuje ve Spoj. státech s. revolverový, r. 1873 dostává Američan Spencer patent na revolverový soustruh automatický.