Po nadějném lednovém růstu skončil průmysl v únoru v záporných číslech. Průmyslová produkce klesla meziročně reálně o 0,3 %. Nejvíce se na únorovém poklesu podílel sektor výroby motorových vozidel, který klesl meziročně o více jak 9 %. Částečně pokles ovlivnilo také teplejší počasí, které mělo dopad na výrobu elektřiny a plynu, samotný zpracovatelský průmysl pak rostl meziročně o 0,4 %. Naproti tomu si ale většina ostatních odvětví průmyslu v únoru ještě dokázala udržet dobré růstové výsledky.
Průmysl v únoru v podstatě stagnoval, když zpracovatelský sektor dosáhl nepatrného růstu 0,4 %. Firmy se potýkaly s řadou překážek, jako bylo například povinné testování na covid u zaměstnanců a s tím spojené pracovní karantény, přetrvávající delší lhůty dodávek či vypuknutí války na Ukrajině v závěru měsíce. Většina odvětví zpracovatelského průmyslu se s tím ale ještě dokázala poměrně dobře vypořádat. „Únorové výsledky průmyslové produkce jsou hodně ovlivněné výkyvem automobilového průmyslu, přesto většina odvětví dokázala nadále růst. Firmy už na přelomu roku avizovaly, že se postupně mohou během první poloviny letošního roku dostat na předkrizovou úroveň. Svědčilo o tom například společné šetření SP ČR a České národní banky dokládající očekávání nových zakázek nebo Index nákupních manažerů za únor, kdy se objemy výroby zvýšily čtvrtý měsíc v řadě. Firmám rostly zakázky a poptávka na trhu působila prorůstově, zlepšovala se také nálada podnikatelů. Celková poptávka řady světových ekonomik navíc zůstává kladná a firmy se snaží aktuální situaci vyhodnocovat a hledat opatření k pokračování výroby. Přesto nemohly plně využít potenciál růstu. Únorový výsledek je bohužel zklamáním s ohledem na to, jak složitá situace nás v příštích měsících čeká,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Do pomalu oživujícího trendu totiž zasáhla válka na Ukrajině. Na únorových číslech se ale zatím nemohla příliš projevit. Rostoucí ceny, sankční opatření nebo nedostatek některých vstupů tak ovlivní průmysl hlavně v dalších měsících. „Bariéry, u kterých jsme doufali, že se budou postupně v průběhu roku snižovat, se naopak prohloubily. Podniky se obávají dalšího ekonomického vývoje. Podle nedávného průzkumu SP ČR má na 86 % firem probíhající válečný konflikt na Ukrajině negativní vliv. Kromě několika přímo dotčených subjektů je většina firem schopna pokračovat ve výrobě, neboť zakázky do zbytku světa dále proudí. Podniky však v jejich růstu omezují rostoucí náklady v podobě vysokých cen energie, pohonných hmot i surovin. Vysoká míra nejistoty a cenová nestabilita nevytváří vhodné prostředí ani pro potřebné investice,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.
V důsledku ukrajinské krize se totiž dále zvýšily inflační tlaky, které byly patrné již na začátku roku například z Indexu cen průmyslových výrobců. Další narušení dodavatelských řetězců má za následek skokové zdražování výrobků, ale také komodit či energií, jejichž ceny od začátku roku vzrostly o desítky procent. Je pravděpodobné, že tyto tlaky se v dohledné době nepodaří snížit a inflace za letošní rok dosáhne v průměru okolo 14 %.
„Po koronavirové krizi se teď musí firmy potýkat s dalšími šoky. Záleží na tom, jak dlouho bude trvat válečný konflikt na Ukrajině a kdy se podaří situaci stabilizovat. Pokud by se to povedlo rychle, stále můžeme udržet růst produkce v letošním roce na celkové makroekonomické úrovni v kladných hodnotách, ale tato predikce je značně nejistá a spíše se bude jednat o nižší hodnoty. Firmy se snaží pokračovat ve výrobě. Podniky se ale dostávají do dalšího náročného období, kdy musí reagovat na řadu změn a kdy je jasné, že některým z nich přinese stávající konflikt ztráty a dodatečné náklady,“ dodává Bohuslav Čížek. (7.4.2022)
