Spalovací motory
Souborný název motorů, v nichž se mění v pohybovou energii energie tepelná vybavená spálením směsí plynu, neb jemně rozptýlených kapalných paliv, neb paliva práškovitého se vzduchem. Je-li vznícení směsi provázeno náhlým vzrůstem tlaku, mluví se o m. výbušných, nemění-li se při vznícení tlak, mluví se o m. rovnotlakých, jejichž zástupcem je diesel.
Ch. Huygens a D. Papin. R. 1673 se pokoušel Huygens o čerpadlo, jehož píst byl hnán vzhůru tlakem plynů zapáleného střel. prachu a poté sražen dolů tlakem vnějšího vzduchu. Pomáhal mu při tom D. Papin; ten sestrojil později (1678) prachový motorek (plynovou pumpu) méně nebezpečný.
J. de Hautefeuille navrhl ve svém spisu Pendule perpétuelle... (1678) hned trojí druh plynového motoru.
R. Street, povoláním natěrač, obdržel r. 1794 patent na motor na dehtový olej n. terpentin; ty se měnily v páry v samém válci, potom se přivedl do válce vzduch a směs se zapálila plamenem.
P. Lebon, průkopník plynárenství, obdržel r. 1801 franc. patent na dvojčinný motor svítiplynový s elektrickým zapalováním.
N. Niepce, průkopník fotografie, sestrojil (se svým bratrem) r. 1806 motor na pohon směsí plavuňového prášku se vzduchem a zabýval se plány na m. petrolejový i m. na práškové uhlí.
I. de Rivaz, švýcarský major, obdržel r. 1807 franc. patent na vodíkový motor s elektrickým zapalováním.
W. Cecil, angl. duchovní, sestr. r. 1820 vodíkový motor.
S. Brown sestrojil r. 1823 atmosférický výbušný motor svítiplynový se zapalováním plamenem.
L. W. Wright obdržel r. 1833 angl. patent na dvojčinný plynový motor se 2 kompresory a s regulací bohatosti pohonné směsi; zapalování v úvrati.
W. Barnett obdržel r. 1838 angl. patent na plynový (neb také lehkými oleji poháněný) výb. motor s kompresorem a zapalováním v úvrati platinovou hubkou nebo plamenem.
J. Johnston navrhl r. 1841 výbušný motor atmosférický na směs vodíku a kyslíku.
Drake sestrojil r. 1842 motor svítiplynový se zapalováním žárovou trubkou.
W. H. Fox Talbot, vynálezce fotografie, obdržel r. 1846 angl. patent na m. poháněný střelnou bavlnou.
J. L. Köhler vymyslil r. 1851 plynový motor atmosférický a elektrickým zapalováním.
Ch. Reithmann navrhl r. 1852 kompresorový vodíkový motor, roku 1856 postavil svítiplynový; r. 1873 sestrojil m. čtyřdobý.
E. Barsanti a F. Matteucci sestrojili r. 1854 svítiplynový m. atmosférický s převodem ozubenou tyčí. Později vyráběla belg. firma J. Cockerill.
Degrand vynalezl r. 1858 plynový m. kompresorový.
P. Hugon, ředitel plynárny, obdržel r. 1858 franc. patent na svítiplynový m. se zapalováním plamenem; měl malou spotřebu plynu.
J. J. Lenoir, zprvu sklepník, potom emailér, sestrojil r. 1860 dvojčinný svítiplynový motor s elektrickým zapalováním.
S. Marcus sestrojil r. 1863 benzinový motor s magnetoelektrickým zapalováním. Druhý jeho motor z r. 1875 byl již velmi dokonalý.
N. A. Otto a E. Langen. Otto, kupec, přír. v Kolíně n. R. sestrojil r. 1866 za účasti inž. Langena atmosférický plynový motor; zlepšili jej v nedlouhé době tak, že spotřeboval nezvykle málo plynu. Byl to stroj dvojdobý. O deset let později vystoupili O. a L. s dvojčinným plynovým motorem čtyrdobý.
G. Daimler, techn. ředitel tov. Otto a Langen, sestrojil r. 1883 rychloběžný benzinový motor s vysokou kompresí a zapalováním žárovou trubkou.
Svrchu uvedené m. byly výbušné, poč. 70. let se objevují m. rovnotlaké.
Brayton sestrojil r. 1873 první rovnotlaký plynový m. s velkou kompresí, r. 1876 pak podobný m. benzinový. Následovaly motory Simonův (1878), Hargreavesův (1890) a Capitaineův (1891).
R. Diesel sestrojil v 1. 1893 – 97 po četných pokusech velmi hospodárný rovnotlaký m. na těžké oleje, přezvaný dieslem.