Špičkový software je klíčem k úspěšnému oživení hardware

Edhouse je moravská vývojářská společnost, která staví své podnikání na lidech, důvěře a chytrých řešeních. Pod svou střechou skrývá více než 130 programátorů, vývojářů, SW architektů a testerů. Zabývá se především vývojem software pro vědu a techniku.

Před rokem se rozhodli v Edhouse své zkušenosti s oživováním hardware přetavit v novou kompetenci, a tím je právě vývoj samotného hardware. Proč? Na to nám odpovídá Radoslav Slovák, spolumajitel společnosti.

Původní myšlenka k založení vlastní firmy bylo přinášet zajímavé projekty do Zlína. Jak jste k tomu došel?

Je to tak. Ve Zlíně jsem se ocitl z rodinných důvodů a v té době tu pro mne nebyl zaměstnavatel, který by mě zaujal natolik, abych pro něho chtěl pracovat. Tak jsme společně se švagrem Pavlem Stržínkem založili Edhouse s cílem dotáhnout zajímavé projekty do Zlína.

To je téměř 18 let zpátky. Kdyby se Vám to nepodařilo, patrně neděláme tento rozhovor. Jak jste si prošlápli cestu, a co se stalo doménou Edhouse?

Především jsme s Pavlem oba programátoři. A určitě pomohlo, že já osobně jsem měl expertízu z předchozího zaměstnání. Tím, že jsem té oblasti rozuměl a měl s ní předchozí zkušenosti, jsme v tom logicky našli i první zákazníky. Jako v každém jiném podnikání opakujete ten úspěch, kde už jste ho jednou zažili. A ta doména aplikačního softwaru pro hardwarová zařízení se tam objevila sama.

Je oživování hardware výzva?

Výzva to rozhodně je. Mnoho lidí si pod tím představí vývoj na jednočipech v jednoduchém Céčku. Což je samozřejmě potřeba, ale v dnešní době je to jen minorita. Ekosystém aplikací a problémy, které řešíte, jsou mnohem komplexnější. Představte si, že na embedded vývoj například u elektronového mikroskopu potřebujete maximálně 10 vývojářů. Ale všechny ty aplikace kolem od ovládání toho zařízení z PC přes webový interface až po databáze apod. vyžadují několikanásobně víc pracovní síly. Embedded je jen špička ledovce. A protože se pohybujeme v různých technologických oblastech, často si taková digitalizace vyžaduje řešení na míru.

Takže jde především o kapacity? Jak dodáváte řešení svým zákazníkům?

Nejsou to jen kapacity. Zpětně si uvědomujeme, že velmi záleží na tom, jakou dobu s klientem spolupracujete. Zpočátku dodáváte vaše lidi se znalostí třeba programovacího jazyka, anebo nějakých testovacích metodik… lze to přirovnat k body shopu. Nicméně naší přidanou hodnotou a cílem je postupně se doménovou znalost našeho zákazníka naučit. Zorientovat se a začít tvořit menší organizované týmy, které přebírají další a další kompetence. Ultimátní cíl je případně převzít kompletní zodpovědnost za nějaký softwarový release, anebo hardware. Čili na té nejnižší škále komplexnosti jde o jednotky lidí, naopak na té nejvyšší škále jde opravdu o komplexní dodávku na míru.

Povíte nám, kde se konkrétně můžeme setkat s vašimi řešeními?

Mezi jedny z nejkomplikovanějších úloh, které řešíme, je softwarový vývoj pro elektronové mikroskopy. Podíleli jsme se také velkou měrou na softwarovém nástroji pro konfiguraci kontrolérů záložních generátorů elektřiny, se kterými se člověk setká nejen v nemocnicích, ale třeba i na lodích v námořní dopravě. Dobrým příkladem je aplikace pro správu dat ve výrobě mikročipů. Vývoj této aplikace začal u nás od úplného základu. Zabíráme relativně široké spektrum oblastí od retailu, přes IoT, automatizaci budov až po R&D development. Trošku nepříjemná věc je, když děláte softwarovou část v hardwarovém vývoji, že jste v podstatě na konci procesu. Předchází tomu návrhy, konstrukce, první prototypy, a když se nabere nějaký skluz, většinou všechny ty facky padají na software. Cesta ven je, když se dělají opravdu veliké zakázky. U nich na prototyp nečekáte. Ve chvíli, kdy se definuje daný produkt, začínáte vyvíjet software. Zásadní rozdíl je v tom, že dlouhou dobu nevyvíjíte proti reálnému hardware, ale musíte vytvářet simulace.

Software dotváříte k dokonalosti pro společnosti Thermo Fisher Scientific, Onsemi, NCR a ComAp, stojí na vašem webu. Co vše si pod tím máme představit?

Představit si můžete komplexní službu vývoje SW a HW řešení na míru. Služba má spoustu podob, které jsem už zmínil. Nejradši máme, když k nám zákazník přijde se zadáním ve formě technického, nebo businessového problému. Naši analytici a doménoví experti pak se zákazníkem vypracují řešení, které Edhouse vyvine spolu s interními vývojáři zákazníka, anebo samostatně.

Obr. Spolumajitelé Edhouse  Radoslav Slovák v pozadí a Pavel Stržínek

A pokud jde o další klienty?

Z novějších klientů se slibně rozvíjejí spolupráce s firmami Schneider Electric, ABB, Jablotron, anebo firmou Glass Service, kterou nedávno koupilo SEFPRO, to je součást nadnárodního korporátu Saint-Gobain.

Bez potřebných lidí nepostavíte ani psí boudu, tvrdil Miroslav Kubín, generální ředitel ČEZ před rokem 1989. Nedostatek kvalitních zaměstnanců je dnes, obrazně řečeno, celostátním problémem. Týká se to i vaší firmy?

Kvalitní vývojáři nám nechybí. Dlouhodobě investujeme do stáží, které nám pak poskytují výhodu při volbě prvního zaměstnání. Samozřejmostí u softwarové firmy je snaha o nízkou fluktuaci a udržení klíčových zaměstnanců v dlouhodobém horizontu. To vše Edhouse měl, a má.

Takže spolupráce se školami přináší své plody?

Rozhodně. Jak s vysokými, tak středními školami. Kromě stáží stoji za zmínku naše nezisková aktivita „Edison do škol“.  Edison je malý výukový robot, díky kterému se snažíme pomoci základním školám ve Zlínském a Olomouckém kraji ve výuce programování a algoritmizace dětí. V principu neškolíme děti, ale učitele informatiky. Ti si odnášejí praktické informace do výuky a je na nich, zda se rozhodnou robota k výuce použít. Od roku 2019, kdy jsme uspořádali první workshop jsme vyškolili už 160 učitelů a máme na to výborné ohlasy. Takže kdyby měl někdo zájem aktivitu rozjet i v jiném kraji, může mě kontaktovat, mile rád ukáži celý workshop. Vnímáme to jako dobrovolnickou aktivitu a myslím si, že pokud se workshop povede dostat na více míst, bude to pro Česko i budoucnost IT jenom přínosem.

Obr. Radoslav Slovák školí s kolegy na workshopu Edison do škol

Společnost, která se nerozvíjí, spěje k zániku, napsal klasik. To je to, co vás vedlo k rozhodnutí přidat k software také vývoj hardware?

Hezky řečeno. Myslím si, že touha po rozvoji je součástí každého jedince. My nadto máme rádi výzvy. A v tomto konkrétním případě přišla pozitivní motivace od zákazníků. Ti u nás docela logicky v posledních letech začali poptávat vývoj hardwarových zařízení, ke kterým bychom napsali i software. Dříve by takový zákazník musel poptávat dvě různé firmy – jednu pro vývoj hardware a druhou pro vývoj software. My chceme zákazníkům nabízet ucelený produkt, proto jsme se rozhodli investovat do týmu HW vývojářů a jejich technického zázemí.

S Pavlem Stržínkem jste vybudovali stabilní vývojářskou firmu. Jaké úkoly před vámi stojí?

My se pohybujeme v oboru, kde nelze čekat nějaká rychlá vítězství. A zpětně musím říct, že vše, co se ve firmě udělalo, mě bavilo a jsem vděčný za to, kde teď jsme. Oba se s Pavlem snažíme do našeho regionu vracet dobrou energii. A vlastně to nejsme jenom my, ale všichni lidé v Edhouse, protože u nás je spolupráce především o důvěře. Naše hlavní „majitelská“ náplň práce je teď budování stabilního managementu. Od února letošního roku převzal roli CEO náš dlouholetý kolega Jiří Baroš. Takže se těšíme, co nám budoucnost přinese.

Zdroj: časopis CzechIndustry 1/2024