Komentář Lukáše Kovandy
USA zvažují užít skutečné finanční „jaderné tlačítko“, proti němuž je odstřižení od SWIFT maličkostí. Historicky poprvé v případě země velikosti Ruska totiž analyzují možnost sankcionovat rezervy centrální banky, uvádí agentura Bloomberg. Opatření by přivodilo totální krach rublu.
Rusko má rezervy za 643 miliard dolarů. Zmrazení podstatné části těchto prostředků by Rusku fatálně znesnadnilo intervenovat na podporu rublu. Ruská měna se mohutně propadala už v minulém týdnu, po zahájení invaze na Ukrajinu.
Pokud by Spojené státy a jejich spojenci znemožnili ruské centrální bance nakládat s podstatnou části devizových prostředků, nastane kolaps rublu. Ruské centrální bance by se totiž najednou dramaticky snížil objem využitelných devizových rezerv. Měla by tudíž mnohem méně prostředků na obranu rublu. Intervence na obranu měny probíhají tak, že centrální banka prodává své devizové rezervy, za které nakupuje svoji, domácí měnu – v tomto případě rubl. Stahování domácí měny z trhu tlumí její propad, případně zajišťuje její zhodnocování, protože ji činí vzácnější.
Pokud by ale ruská centrální banka neměla dost deviz, aby rubl mohla učinit vzácnějším, ten právě zkolabuje. Totální krach ruské měny by dále dramaticky podvázal možnosti Ruska nakupovat zahraniční zboží, včetně zbraní, munice či bojové techniky. V Rusku by vedl v krajním případě k hyperinflaci.
Rusko by pak muselo například znárodnit úspory svého obyvatelstva, ale i to by mělo jen dočasný efekt, navíc by se taková „měnová reforma“ řadovým Rusům samozřejmě zajídala a ruský režim by ztratil podporu podstatné části veřejnosti.
Ruská centrální banka v posledních letech snižovala svoji závislost na dolaru. I tak jej má v rezervách dle nejnovějších, loňských dat 16,4 procenta. Podíl eura v jejích rezervách loni činil 32,2 procenta. Ve zlatě držela ruská centrální banka 22 procent rezerv. Ovšem většinu zlata drží v sejfech na ruské půdě, takže to by sankcionováno být nemohlo. (26.2.2022)
