Kampaň je postavená na loňské aktivitě studia National Geographic CreativeWorks, jež získala cenu Webby. Jejím cílem je podpořit informovanost o tajícím permafrostu
Globální technologická firma Epson už druhým rokem pokračuje ve snaze zvýšit povědomí o globálním oteplování prostřednictvím nové kampaně, která se zaměřuje na zelenání Arktidy a kroky, které mohou firmy a spotřebitelé udělat, aby snížili svůj dopad na životní prostředí.
Kampaň staví na předchozí aktivitě společnosti Epson vytvořené studiem National Geographic CreativeWorks. Loňská kampaň vyhrála cenu Webby na základě hlasování diváků v kategorii obsahu sociálních médií věnovanému otázkám udržitelnosti, klimatu a životního prostředí.
V letošní kampani figuruje průzkumnice National Geographic, ekoložka a profesorka Edinburské univerzity Isla Myers-Smith, která podrobně přibližuje svůj výzkum, jak rostoucí teploty a teplejší roční období způsobují fenomén nazvaný „zelenání Arktidy“.
Je to již přes dvacet let, co profesorka Isla Myers-Smith začala studovat dopady klimatické změny na arktickou tundru. V posledních letech společně s kolegy zaznamenali zřetelný trend spočívající v častějším výskytu stromů a křovin v místech tání arktického permafrostu. V důsledku vyšších teplot permafrost rozmrzá a uvolňuje uhlík, který je v něm uložen většinou ve formě částečně rozložených prastarých rostlin a zvířat.
Jak se země zahřívá, rostliny vyrůstají do větší výšky, jsou hustší a zachycují sníh, který funguje jako přikrývka izolující půdu, což dále urychluje zahřívání a vede k uvolňování většího množství uhlíku. Vědci odhadují, že do roku 2100 roztaje podstatná část světového permafrostu. V lednu 2022 byla ve vědeckém žurnálu Nature Reviews Earth & Environment publikována studie predikující, že tání permafrostu může uvolnit do atmosféry až 624 miliónů tun oxidu uhličitého za rok.
Myers-Smith a její kolegové publikovali v Nature Reviews Earth & Environment jinou studii, jak změna vegetace v tundře, včetně rozšiřujících se křovin, mohou hrát důležitou roli v rozsahu tajícího permafrostu.
Profesorka věří, že lidé musí pochopit důsledky zelenání Arktidy, a jak malé změny v každodenních životech mohou mít pozitivní dopad na životní prostředí. „Všichni můžeme přispět ke změně například úsporou energie doma, jízdou na kole do práce nebo konzumací jídla z místních surovin. Je důležité, abychom si všichni uvědomili, jak naše rozhodnutí ovlivňují životní prostředí – doma na zahradě i na celé planetě.“
