.png?s3=1)
Makroekonomická prognóza ČBA 3Q 24
Hlavní ekonomové bank zastoupení v prognostickém panelu České bankovní asociace (ČBA) očekávají, že tuzemská ekonomika v letošním roce bude meziročně růst o 0,9 %, a odhad tak oproti květnové prognóze snížili o půl procentního bodu. Pro příští rok prognóza očekává zrychlení HDP o 2,7 %, obdobně jako v květnu. Mírně slabší odhad růstu pro letošní rok je spojen s nepříznivým výhledem na vývoj zahraniční poptávky. Průměrná inflace letos poklesne na 2,3 % a na obdobné úrovni by se měla pohybovat i v příštím roce. Nominální mzdy v letošním roce porostou o necelých 7 %, v reálném vyjádření pak o více než 4 %, což představuje první celoroční růst reálných mezd po dvouleté přestávce.
Určité známky ochlazování na trhu práce viditelné již jsou, ačkoli slabý ekonomický vývoj na něj dopadl stále poměrně omezeně. Navzdory mírnému nárůstu setrvává míra nezaměstnanosti na nízkých úrovních. Úrokové sazby ČNB budou nadále klesat a v letošním roce by se měla základní sazba ČNB dostat mírně pod 4% úroveň, v příštím roce pak dále k 3,5 %. Kurz koruny byl v nové prognóze přehodnocen směrem ke slabším hodnotám a v průměru by se měl letos pohybovat u 25 Kč za euro, v příštím roce by měla koruna posílit k hranici 24,7 Kč za euro.
Nejistota globálního vývoje přetrvává
Globální ekonomika nakonec nenaplnila v první polovině roku očekávání rychlejšího zotavování a první vpřed-hledící indikátory ze začátku druhé poloviny roku optimistická očekávání dále utlumily. Ačkoli samotný růst eurozóny ve druhém čtvrtletí skončil mírně nad očekávání, vývoj byl různorodý a pro tuzemský průmysl důležitá německá ekonomika zklamala a mezičtvrtletně poklesla. V posledních dnech pak začaly trhy daleko citlivěji vnímat slabší ekonomická data ze Spojených států a zvyšovat tak sázky na příchod recese a rychlejší pokles sazeb Fedu. Očekávání se tak dostala zpět, kde byla na začátku roku, tj. že by se mohly základní sazby v USA do konce letošního roku snížit o více než 1 procentní bod. Trh je tak letos obzvláště citlivý na příchozí makroekonomická data, což přináší skokové změny v řadě tržních proměnných, včetně domácích úrokových sazeb. Eskalace geopolitických rizik na Blízkém východě doposud prozatím nezpůsobila citelnější růst cen komodit, které by mohly probíhající dezinflační proces zpomalit či zcela narušit, rizika však zůstávají zvýšená, a to zejména v kontextu růstu cen námořní dopravy.
Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace: „Vývoj v zahraničí bohužel nenaplnil příznivější očekávání z poslední prognózy. Zotavování německé ekonomiky se zadrhlo, opět se výrazněji zvýšily obavy z recese v USA a řada rizik přetrvává i co se týče vývoje v Číně. Také vstup do druhé poloviny roku dle předstihových ukazatelů příliš optimistické vyhlídky nepředznamenává. To vše vedlo k přehodnocení odhadů růstu tuzemské ekonomiky zpět pod 1 %.“
Tuzemská ekonomika roste letos jen mírně
Nová prognóza ČBA pro letošní rok přehodnotila očekávání růstu tuzemské ekonomiky směrem dolů, a to z 1,4 na 0,9 %. Dle předběžného odhadu HDP za 2. čtvrtletí letošního roku tuzemská ekonomika mezičtvrtletně rostla o 0,3 % a pokračuje tak jen ve velmi slabém oživováním, které nenaplnilo očekávání z předešlé prognózy. Stejně tak zpřesněný vývoj HDP ukázal, že tuzemská ekonomika v 1. čtvrtletí rostla jen o nepatrných 0,2 %, zatímco první předběžný odhad naznačoval růst o 0,5 %. Ačkoli velká revize národních účtů z konce června a některá metodická zpřesnění způsobila, že ekonomika již dosáhla předpandemické úrovně posledního čtvrtletí 2019 podstatně dříve, a to v polovině roku 2022, stále ve srovnání s ostatními zeměmi EU patří její růst za poslední 4 roky mezi ty nejslabší. Prognóza očekává, že mezičtvrtletní tempo růstu v druhé polovině roku mírně rychlí a z meziročního pohledu se přehoupne přes 1 %. Nadále však platí, že oživování bude relativně pomalé, a vývoj posledních týdnů přináší další rizika ve směru slabšího růstu. V roce příštím by měl růst HDP dosáhnout 2,7 %, což bylo očekávání i květnové prognózy.
Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky: „Růst české ekonomiky v první polovině roku zůstal utlumený a podle očekávání ho táhlo oživení spotřebitelské poptávky domácností. Ve zbytku roku očekáváme jen pozvolné zlepšení, celoroční růst by měl být pod 1 procentem. Zrychlení růstu na 2,7 % se očekává až v příštím roce. Za zvýšením tempa růstu by měla být jak domácí poptávka, tak i lepší vývoj v zahraničí.“
Prognóza předpokládá, že růst ekonomiky bude tažen zejména domácí poptávkou vzhledem k obnovenému růstu reálných mezd. Spotřeba domácností po poklesu v předešlých dvou letech by měla začít opět růst, letos o 2,2 %. To je jen nepatrně slabší dynamika, než očekávala předešlá prognóza, jelikož důvěra domácností se začala v posledních měsících mírně snižovat z titulu méně příznivých ekonomických vyhlídek, což může ochotu domácností utrácet mírně snížit. Maloobchodní tržby bez automobilů však v první polovině roku meziročně vzrostly o 4,1 % a potvrdily, že spotřeba domácností bude patřit mezi hlavní složky růstu HDP. V příštím roce očekáváme růst spotřeby o 3 %, což bylo běžné tempo v dobách před pandemií. Vládní spotřeba by měla letos růst o necelá 3 %, zde došlo k navýšení odhadu oproti předešlé prognóze z titulu údajů za první čtvrtletí letošního roku. Investice budou letos jen stagnovat, jejich omezený růst letos bude spojen s cyklem čerpání EU fondů, horším výhledem na ekonomiku a také nižší ziskovostí firem. Rozptyl odhadů investic jednotlivých prognóz zůstává však pro letošní rok výrazný. To souvisí například i s nejistotou ohledně rozjezdu investic realitního sektoru, které byly v posledních letech v útlumu z důvodu vysokých úrokových sazeb. Významnou nejistotu bude představovat v posledním období rozkolísaný vývoj zásob, který by měl letos růst tlumit z titulu rozpouštění dříve vytvořených zásob. Vývoj zahraniční poptávky nepotvrdil očekávání robustnějšího oživení z poslední prognózy, i proto se vývoz pro letošní rok revidoval směrem ke slabšímu růstu. I přes pozitivní vývoj v první polovině letošního roku z pohledu rekordního počtu vyrobených automobilů platí, že silný příspěvek automobilového sektoru k růstu ekonomiky a vývozu nebude možné v letošním roce zopakovat, průmyslová produkce v první polovině roku poklesla meziročně o 1,6 %, výroba automobilů pak o 1,8 %.
Trh práce začíná mírně ochlazovat, podíl nezaměstnaných osob se však letos zvýší jen mírně
Tuzemský trh práce zůstává nadále v kontextu ekonomického vývoje v dobré kondici a míra nezaměstnanosti je nejnižší v zemích EU. Celkový podíl nezaměstnaných osob v roce 2023 dosáhl 3,6 % a v letošním roce se očekává jen nepatrný růst na 3,8 %. To je však stále nižší hodnota, než jsme pozorovali v roce 2017, kdy již tuzemský trh práce začal čelit známkám přehřívání. Tuzemský trh práce je sice nadále ve stavu, kdy řada zaměstnavatelů má problém najít vhodné zaměstnance, určité známky ochlazování v posledních několika čtvrtletích však patrné jsou a obecná míra nezaměstnanosti se v první polovině roku nacházela v průměru na úrovni 2,9 %, tj. 0,3 p. b. nad úrovní téhož období minulého roku.
Nominální průměrná mzda letos vzroste o 6,8 %, v příštím roce by pak měla dynamika dosáhnout 5 %. Růst mezd byl pro letošní rok revidován mírně nahoru, a to na základě příznivějšího vývoje za 1. čtvrtletí a také z důvodu revize čísel za celý rok 2023. Růst nominálních mezd dosáhl v loňském roce 8 %, což patří mezi ty nejvyšší meziroční růsty v posledních dvou dekádách. Ve srovnání s vývojem nominálních mezd ve středoevropském regionu však vývoj mezd v ČR zaostává, a to nejen v posledních letech od propuknutí pandemie, ale i z pohledu dlouhodobějšího vývoje. Po dvou letech propadu reálných mezd by měly reálné mzdy letos růst o 4,4 %, v příštím roce přes 3 %. I přesto bude úroveň reálných mezd odpovídat zhruba roku 2018. Vyšší růst mezd oproti očekávání této prognózy pak může plynout z případného rychlejšího růstu mezd ve veřejném sektoru.
Průměrná inflace letos i příští rok bude poblíž 2% cíle ČNB
Vývoj inflace v letošním roce prozatím odpovídá odhadům, proto se celoroční odhad nezměnil a setrvává na 2,3 %. Mírně slabší inflace v červnu však přináší mírná protiinflační rizika, zejména z pohledu letních měsíců, kdy se inflace může pohybovat krátkodobě i pod 2% cílem ČNB. V závěru roku se však nadále čeká mírné zrychlení inflace z titulu efektu nižší srovnávací základny a meziroční inflace na konci letošního roku konsensus očekává ve výši 2,6 %. Rizikem setrvává nadále pomalý pokles inflace ve službách, kde ceny stále rostou meziročně kolem 5 % a meziměsíční růst setrvává nad dlouhodobým průměrem předpandemických let. Mimoto stále existují obtížně odhadnutelná rizika spojená s válečným konfliktem na Ukrajině či na Blízkém východě. I přesto odhad inflace pro letošní i příští rok setrvává poblíž 2% cíle centrální banky.
Jaromír Šindel, hlavní ekonom Citibank: „Výhled na pomalejší oživení ekonomiky a slábnoucí inflaci udržuje očekávání dalšího poklesu dvoutýdenní repo sazby ČNB k 3,5 % koncem příštího roku. Ovšem nemalá většina konsensu se přiklání k o něco výraznějšímu poklesu úrokové sazby ČNB až ke 3 %, což by byl pravděpodobnější scénář při naplnění rizik a při pomalejším oživení české ekonomiky.“
ČNB bude pokračovat ve snižování sazeb, do konce roku její hlavní sazba poklesne mírně pod 4 %
Česká národní banka v srpnu pokračovala ve snižování úrokových sazeb, oproti předcházejícím měnovým jednáním však zpomalila tempo poklesu na tradičnější čtvrt procentního bodu. Hlavní sazba se tak dostala na 4,5 %. Ačkoli samotná prognóza centrální banky již v letošním roce další snižování sazeb vesměs nečeká, konsensus ekonomů předpokládá po zbytek roku pokračující mírné snižování sazeb o 25 bazických bodů na každém z nadcházejících jednáních. Do konce roku by se tak hlavní sazba ČNB měla dostat na úroveň 3,75 %. V příštím roce konsensus pak očekává již jen jedno snížení a hlavní sazbu na konci roku na 3,5 %, prognózy jsou však v tomto ohledu různorodé a průměr hlavní sazby koncem roku činí 3,25 %, to znamená, že část ekonomů očekává v příštím roce mírně rychlejší pokles sazeb. Žádná z prognóz však nečeká hlavní sazbu ČNB koncem roku 2025 pod 3% hranicí.
Kurz koruny byl v nové prognóze přehodnocen jen velmi mírně směrem ke slabším hodnotám. Průměrná hodnota pro letošní rok by tak měla setrvat nad hranicí 25 Kč za euro. Na konci letošního roku prognostický panel nadále odhaduje posílení koruny a kurz u hranice 25 Kč za euro. Rozptyl odhadů jednotlivých prognóz je v tomto ohledu výjimečně úzký a žádná z prognóz nevidí kurz koruny koncem letošního roku nad její současnou úrovní. V příštím roce dle prognózy průměrný kurz posílí o necelá 2 % k hranici 24,7 Kč za euro, do konce roku pak na 24,5 Kč za euro.
Zadlužení vlády se snížilo i z titulu revize národních účtů, které navýšily nominální úroveň HDP
Deficit hospodaření státu pro letošní rok odhaduje prognóza ČBA ve výši 2,7 % HDP a ve srovnání s předchozím rokem se tak deficit sníží o téměř 1 p. b. Pokles deficitu v letošním roce je dán kombinací odeznění jednorázových výdajů spojených s kompenzacemi vysokých cen energií, mírného oživení tuzemské ekonomiky a dopadu konsolidačního balíčku. Deficit pro rok příští se odhaduje poblíž 2% úrovně, což bude zejména důsledek očekávaného rychlejšího růstu tuzemské ekonomiky. Zadlužení vůči HDP se pro letošní rok snížilo, což je však dáno i revizí HDP z konce června, která navýšila nominální úroveň HDP.
Úvěrový trh se začátkem roku vyvíjí různorodě, výrazněji rostou úvěry domácnostem
Za první polovinu roku dosáhl meziroční růst hypotečních úvěrů 85 %. Dle oficiální statistiky ČNB se v první polovině roku poskytly skutečně nové hypotéky v objemu 89 mld. Kč, což je stejný objem jako v tomtéž období roku 2018 a jen 7 mld. Kč pod úrovní první poloviny roku 2020. Data ČBA Hypomonitoru však ukazují, že z pohledu počtu poskytnutých hypoték byla první polovina letošního roku oproti roku 2020 stále o čtvrtinu slabší. Průměrná sazba u nově poskytnutých hypoték se dle statistiky ČNB nachází nepatrně nad 5% hranici, což je v souladu s daty ČBA Hypomonitoru.
Za první polovinu roku objem nových spotřebitelských úvěrů vzrostl téměř o třetinu a dosáhl výše 67 mld. Kč. Příznivý vývoj je dán zlepšující se příjmovou situací domácností, vyšší spotřebitelskou důvěrou a také potřebou vyššího financování z titulu inflačního vývoje posledních let. Průměrná úroková sazba u spotřebitelských úvěrů v červnu činila 9,1 %, a je tak o půl procentního bodu nižší než před rokem.
Nově poskytnuté úvěry podnikům za první polovinu roku vzrostly o 5,4 %, z toho 4 % v případě korunových a 6,6 % v případě eurových úvěrů. Nově poskytnuté úvěry podnikům byly v první polovině letošního roku rozděleny rovným dílem mezi korunové a eurové. Úroková sazba u korunových úvěrů činila v červnu 6,7 % a byla o více než 2 procentní body nižší než před rokem, úroková sazba eurových úvěrů dosáhla 5,2 % a vzhledem k vývoji eurových úrokových sazeb klesá jen pozvolna (5,6 % před rokem). Podíl nových korporátních úvěrů v eurech v roce 2023 poprvé mírně přesáhl hranici 50 % (51,3 %), zatímco v roce 2022 činil 47,4 % a průměr let 2014–2021 se pohyboval kolem 30 %.
Růst vkladů v druhém čtvrtletí letošního roku oproti 1. čtvrtletí nepatrně zvolnil, a to z 8 na 7,3 %. V případě domácností však pokračoval růst v tempu 8,4 %. Vzhledem k tomu že zhruba třetina z růstu vkladů domácností v loňském roce byla tvořena úrokovými výnosy, lze očekávat, že s poklesem úrokových sazeb ČNB bude meziroční dynamika vkladů zpomalovat. (31.8.2024)
