Státní zdravotní ústav se jako jeden z řešitelů projektu účastnil na vývoji nové mobilní aplikace Klíšťapka. Aplikace nabízí přesnější předpověď aktivity klíšťat, která se odvíjí nejen od teplot vzduchu, ale díky rozsáhlým sběrům klíšťat po celé České republice i od typu lesa, krajinných parametrů a nadmořské výšky. Klíšťapka navíc přináší i novou informaci o infikovanosti klíšťat borreliemi. Infekci u nás přenáší zhruba každé desáté klíště v lesích mimo města a zástavbu.
Aplikaci vyvinuli vědci z Fakulty lesnické a dřevařské a Provozně ekonomické České zemědělské univerzity ve spolupráci s Lesy ČR, Státním zdravotním ústavem, Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, Českou lesnickou společností a Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti. Data v aplikaci vycházejí z testování odchycených klíšťat z různých typů lesa ze všech krajů v České republice, a to metodou PCR, která je velmi citlivá. Vzorky testovala právě Národní referenční laboratoř pro lymeskou borreliózu SZÚ.
„V průměru byla klíšťata z lesů po celé České republice pozitivní na borrelie v 10,4%. Pozitivita klíšťat se mezi různými lokalitami velmi lišila. Klíšťata ze sedmi lokalit z různých krajů nebyla vůbec infikována. Naopak jsme zjistili nejvyšší pozitivitu, zhruba 30-40%, hned ve čtyřech lokalitách. Jde o místa v Jihočeském, Olomouckém, Moravskoslezském a Středočeském kraji,“ uvedla vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou borreliózu SZÚ, RNDr. Kateřina Kybicová, Ph.D.
Tyto rozdíly v přítomnosti infikovaných parazitů v jednotlivých krajích jsou způsobeny ohniskovým výskytem nákazy lymeskou borreliózou. Jejím rezervoárem jsou především hlodavci a ptáci. V přírodě můžeme narazit na ohnisko, kde bude promořeno až 50% klíšťat jako přenašečů onemocnění a o kilometr dále nalezneme klíšťata neinfikovaná.
„Zjistili jsme i rozdíly mezi jednotlivými kraji. Nejvyšší promořenost klíšťat borreliemi jsme detekovali u klíšťat z Jihočeského kraje a to 23%, což odpovídá i vyššímu počtu hlášených případů onemocnění lymeskou borreliózou v tomto kraji, které jsou každoročně hlášeny do systému ISIN,“ doplňuje doktorka Kybicová.
Vzhledem k tomu, že na rozdíl od klíšťové encefalitidy na lymeskou borreliózu ještě neexistuje dostupné očkování, je potřeba se před klíšťaty aktivně chránit. Doporučujeme při pobytu kdekoli v přírodě, tedy například i při procházce v městském parku vhodný oděv, na kterém budou klíšťata dobře viditelná, a hlavně použití repelentu s účinnou látkou DEET nebo IR3535. Při delším pobytu v přírodě je nutné nástřik repelentem, především na nohou, opakovat. Tyto informace a další zajímavosti se dočtete i v části „Wiki“ nové aplikace Klíšťapka.
„V následujících letech chceme pracovat na rozšíření dat o analýzu klíšťat z dalších lokalit, jako např. z městských parků, a to v rámci projektu „Klíšťata ve městě“. Zacílíme i na další lokality a biotopy z celého území České republiky, a to v rámci mezinárodního projektu „SURVector“. Zaměříme se na výskyt ve městech, neboť z výsledků naší laboratoře vyplývá, že v městských parcích může být infikováno každé třetí klíště. Pustíme se také do testování dalších klíšťaty přenášených infekcí. Můžeme vám slíbit, že Klíšťapka se bude ve spolupráci s ČZU, Biologickým centrem AVČR a VŠB-TUO dále vyvíjet a obohacovat o nová data,“ popisuje plány na rozvoj aplikace Kateřina Kybicová.
Klíšťapka je ke stažení i na webu SZÚ, na hlavní stránce webu v dolní polovině naleznete banner, ale stačí i využít tento QR kód. (17.5.2023)
.png)