Standardních čerpaček je v Česku nejvíce v historii. Rychle přibývají plničky CNG, výrazně pak dobíjecí stanice

V posledních letech v Česku každoročně přibývalo veřejných čerpacích stanic, tedy těch dostupných běžnému řidiči. Aktuální údaje Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) ale ukazují, že jejich počet poprvé po třinácti letech klesl. Fakticky se ale jedná pouze o zpřesnění evidence, přičemž standardních čerpacích stanic s prodejem hlavně nafty a benzínu opět přibylo a je jich nejvíce v historii. Plničky CNG rostly tempem dvě stanice měsíčně a počet dobíjecích stanic pro elektromobily se dokonce ztrojnásobil.

Podle Evidence čerpacích stanic pohonných hmot, kterou vede MPO, bylo v Česku v dubnu celkem 7 605 čerpacích stanic. Necelou polovinu z tohoto počtu ale představují stanice s vymezeným přístupem a prodejem nebo neveřejné výdejní jednotky v areálech různých podniků či autodopravců. Větší část (52,4 %) pak tvoří veřejné čerpací stanice, na kterých může tankovat běžný motorista. Jejich počet sice ve srovnání s loňskými statistikami klesl, podle MPO to však neodráží skutečný vývoj. Pouze proběhla korekce v evidenci. Řada čerpacích stanic totiž byla historicky omylem evidována jako veřejné, zatímco ve skutečnosti se jednalo převážně o areálové výdejní jednotky.

Celkový počet veřejných čerpacích stanic tedy spadl z loňského historického maxima 4 008 na letošní hodnotu 3 991. „Dominantní podíl zaujímají v této kategorii ‚standardní‘ veřejné čerpací stanice s prodejem hlavně benzínu a nafty, popřípadě i dalších paliv. Jejich počet ale nadále rostl stejně jako v předchozích letech a dostal se na rekordní úroveň 2 843 čerpacích stanic,“ vysvětluje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, jež poskytuje tankovací a CNG karty i Energokartu pro dobíjení elektromobilů. Nejvíce veřejných čerpacích stanic je v provozu ve středočeském kraji – 608 –, nejméně pak v kraji karlovarském – 126. Mimo Prahu, kde funguje 232 veřejných čerpacích stanic, je okresem s největším počtem Brno-město s celkem 95 čerpačkami.

Mnohem větší přírůstek je však evidován v segmentu CNG, kde se počet plnicích stanic dle evidence ministerstva za rok 2020 zvýšil na 213. Veřejných plnicích stanic CNG tak podle dubnových čísel MPO meziročně přibylo 21. Pokud bychom počítali i plničky s vymezeným přístupem v areálech například dopravních společností, dosáhl celkový počet již 231, tedy o 24 plniček více než před rokem. „Přírůstek plnicích stanic tak v poslední době razantně zrychlil. Zatímco podle statistik z konce loňského roku přibývala v roce 2020 průměrně jedna nová plnicí stanice měsíčně, dubnové statistiky ukazují oproti situaci před rokem tempo růstu v průměru dvě nové plničky měsíčně,“ popisuje Damir Duraković.

Raketový nárůst byl loni zaznamenán u elektromobility. Podle Svazu dovozců automobilů bylo registrováno meziročně 4,5krát více nových vozů na elektřinu a odpovídající skok nastal také ve statistikách nabíjecích stanic. Podle MPO jich v Česku ke konci roku 2020 bylo v provozu 734 a v nich dohromady 1 516 nabíjecích bodů. V dubnu zveřejněné statistiky MPO sice uvádějí nižší počet – rovných 700 dobíjecích stanic a 1 313 bodů, podle informací Centra dopravního výzkumu je však tento počet nižší pouze z důvodu čištění databáze a validace dat ze strany MPO. O rok dříve ke dni 31. 10. 2019 přitom MPO evidovalo pouze 237 stanic. Jejich síť se tak rozrostla trojnásobně.

Zdroj: MPO; údaje jsou platné k poslednímu dni daného roku, údaj za 2018 je platný ke dni 14. 8. 2018, údaj za 2019 je platný ke dni 25. 9. 2019, údaj za 2020 je platný ke dni 17. 2. 2020, údaj za 2021 je platný ke dni 9. 4. 2021.

* Standardní veřejné ČS („standardní“ jako pracovní označení) představují dle MPO v distribuční síti pohonných hmot ČR rozhodující a největší skupinu ČS z hlediska počtu ČS i svým distribučním významem. Kromě motorových benzínů, motorové nafty a LPG se u těchto ČS může vyskytovat také nabídka paliv s vyšším obsahem biosložek. (20.5.2021)