Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března deficitem ve výši 125,2 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 123,9 mld. Kč.
Pokračující restriktivní opatření omezující ekonomickou aktivitu mají i nadále negativní dopad na daňové výnosy státního rozpočtu, jejichž pokles je prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku, a dále změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů. Spolu s podporou státu zaměřenou na pomoc zasaženým sektorům ekonomiky, sociálnímu a zdravotnímu systému se jedná o hlavní příčiny meziročního propadu hospodaření státního rozpočtu o 80,5 mld. Kč.
Příjmy státního rozpočtu:
Příjmy rozpočtu jsou i nadále ovlivněny restrikcemi ekonomické činnosti doprovázenými poklesem zaměstnanosti a diskrečními opatřeními na příjmové straně. Celkové příjmy meziročně poklesly o 10,0 % (-37,6 mld. Kč), z čehož nejzřetelněji daňové příjmy bez pojistného (-18,9 %, tj. -34,7 mld. Kč). Nová úprava rozpočtového určení daní zatím přispěla do rozpočtu obcí a krajů navíc 6,3 mld. Kč. Na sdílených daních, jako jsou daň z přidané hodnoty a daně z příjmů, inkasuje státní rozpočet o stejnou částku méně. Inkaso mírně vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 9,3 % (+2,8 mld. Kč) a také mimořádný výnos z aukce kmitočtů (5,6 mld. Kč) realizované již koncem minulého roku. Na druhou stranu je meziroční srovnání negativně zkresleno o 13 mld. Kč, které v březnu 2020 navýšily příjmy rozpočtu z dividend.
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-39,8 %, tj. -14,4 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka. Inkaso nadále výrazně ovlivňuje kompenzační bonus s dopadem ve výši 7,7 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů.
Inkaso daně z příjmů právnických osob (-1,2 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-0,8 mld. Kč) je v březnu vždy razantně posíleno splatností první čtvrtletní zálohy a vyrovnáním daně pro část poplatníků. Zálohy na daň byly uhrazeny v obdobné výši jako v roce 2020. Na březnovém inkasu se meziročně projevil vliv opatření ke zmírnění dopadů nemoci COVID-19. Jedná se o faktický posun lhůty pro podání přiznání a zaplacení daně v roce 2020 a 2021 a dále o úpravu lhůt pro podání přiznání a zaplacení daně u elektronicky podaných daňových přiznání od roku 2021.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce přímo dotčeny změnou zákonné úpravy. Dosavadní vývoj jejich inkasa (+2,3 %) zatím zaostává za tempem očekávaným novelizovaným rozpočtem o 1,7 p. b.
Inkaso daně z přidané hodnoty (-11,5 %, -7,6 mld. Kč) bylo kromě změny rozpočtového určení daní tlumeno nižšími sazbami daně na stravovací a další služby a zboží od května a července 2020 a na teplo a chlad od ledna 2020, stejně jako restriktivními opatřeními proti šíření epidemie. Čistě za měsíc březen bylo inkaso na úrovni veřejných rozpočtů meziročně vyšší o 2,1 mld. Kč, a to i přes faktický posun lhůty pro podání přiznání a zaplacení daně za zdaňovací období únor 2021 do 15. dubna 2021.
Inkaso spotřebních daní (-19,7 %, -7,3 mld. Kč) nadále negativně ovlivňují dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19. Pokles byl zaznamenán u spotřební daně z minerálních olejů (-13,1 %, -2,5 mld. Kč), což je důsledkem restrikcí a celkového oslabení ekonomiky a také snížení sazby spotřební daně z motorové nafty o 1 Kč/l. Meziroční pokles inkasa nastal i v případě spotřební daně z tabákových výrobků (-30,5 %, -4,0 mld. Kč). Zde se projevuje tradiční výkyv v odběru tabákových nálepek před změnou sazby spotřební daně, ale také omezení přeshraničních nákupů. Z důvodu uzavření restauračních zařízení došlo k meziročnímu poklesu inkasa v případě piva (-23,1 %, -0,2 mld. Kč) i lihu (-21,3 %, -0,7 mld. Kč), kde svou roli sehrálo i předzásobení před změnou sazby spotřební daně v roce 2020, a s tím související vyšší inkaso daně počátkem roku 2020.
Výdaje státního rozpočtu:
Pro tempo růstu celkových výdajů ve výši 10,2 % (+42,9 mld. Kč) byl určující vývoj běžných výdajů (+10,8 %; +43,0 mld. Kč). Kapitálové výdaje meziročně klesly o 0,1 mld. Kč (-0,4 %). Realizace vládních priorit a podpora vyplácená v souvislosti s epidemií koronaviru jsou hlavními důvody vysokého tempa růstu výdajů, přestože meziročně zpomalilo.
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+12,4 mld. Kč) se tradičně nejvíce podílely výplaty důchodů (+8,8 mld. Kč), do jejichž výše se v roce 2021 promítá valorizace starobních důchodů o 5,8 %. Rozhodující podíl na růstu výplat dávek nemocenského pojištění (+2,3 mld. Kč) zaujímá nemocenské (+1,7 mld. Kč) a ošetřovné (+0,5 mld. Kč). Z ostatních dávek nejvíce vzrostl rodičovský příspěvek (+0,5 mld. Kč) a podpory v nezaměstnanosti (+0,5 mld. Kč).
Běžné transfery podnikatelským subjektům (+23,5 mld. Kč) zvýšily náhrady mezd a pojistného v rámci programu Antivirus A, A Plus a B v celkovém objemu 11,5 mld. Kč, programy COVID Nájemné (3,3 mld. Kč), COVID Gastro – Uzavřené provozovny (3,2 mld. Kč), COVID Lyžařská střediska (0,8 mld. Kč), COVID Sport II. (0,5 mld. Kč), COVID Kultura (0,4 mld. Kč), COVID Podpora cestovního ruchu (0,2 mld. Kč), COVID Ubytování (0,1 mld. Kč) a ošetřovné pro OSVČ (0,4 mld. Kč). Na růst transferů měl vliv i převod prostředků určených na útlum a odkup dolů OKD, a.s. (1,4 mld. Kč).
Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o dvě třetiny proti stavu k 1. lednu 2020 vedlo k meziročnímu růstu o 12,7 mld. Kč.
Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+7,3 mld. Kč) představují v prvé řadě prostředky na platy pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách (+5,9 mld. Kč), které by se v tomto roce měly zvýšit o 9 %. Za meziročním navýšením stál i převod prostředků určených na financování sociálních služeb (+1,5 mld. Kč).
Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie byly na základě požadavku Evropské komise zaplaceny v nadalikvotní výši, což je hlavní příčinou jejich meziročního zvýšení o 24,1 % (o 3,5 mld. Kč).
Naopak pokles běžných výdajů ovlivnily neinvestiční nákupy a související výdaje (-4,5 mld. Kč), jejichž objem byl v březnu minulého roku výrazně navýšen nákupy ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu. Ještě výraznější pokles u transferů příspěvkovým a podobným organizacím (-10,5 mld. Kč) byl způsoben vysokým předfinancováním v loňském roce, a to zejména oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
Kapitálové výdaje jsou počátkem roku tradičně nižší, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. I přes nízké čerpání na úrovni 12,6 % rozpočtu je jejich objem z meziročního hlediska na podobné úrovni (-0,1 mld. Kč). Pro rok 2021 byly investice státu naplánovány v rekordní výši 187,5 mld. Kč. (1.4.2021)
