K 31. 3. 2018 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 345,7 mld. Kč, celkové výdaje 329,4 mld. Kč a přebytek hospodaření 16,3 mld. Kč (v březnu 2017 vykázán přebytek 4,7 mld. Kč).
Lepší výsledek hospodaření výrazně ovlivnily prostředky přijaté z EU a FM, které byly na konci března 2018 meziročně vyšší
o 17,4 mld. Kč.
Hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo schodkem ve výši 5,3 mld. Kč. Ve stejném období roku 2017 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 4,6 mld. Kč.
Příjmy státního rozpočtu
Výše celkových příjmů byla pozitivně ovlivněna zejména daňovými příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení, které při meziročním růstu o 22,4 mld. Kč, tj. o 8,3 %, zatím dosáhly 291,1 mld. Kč.
Inkaso DPH ve výši 62,8 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 5,6 mld. Kč, tj. o 9,9 %. Od 1. 1. 2018 klesl změnou rozpočtového určení daní podíl státního rozpočtu na celostátním výnosu DPH z 69,68 % na 67,5 % ve prospěch podílu obcí (odhad negativního dopadu na SR je 9,1 mld. Kč). Objektivnější meziroční srovnání tak podává údaj o inkasu DPH na úrovni veřejných rozpočtů, kde byl dosažen meziroční růst o 10,8 mld. Kč, tj. o 13,2 %. Meziroční růst inkasa DPH byl na konci března přibližně dvojnásobný oproti odhadovanému meziročnímu růstu výdajů na spotřebu vlády a domácností, což indikuje pozitivní dodatečný efekt ze zavedení elektronické evidence tržeb vyplývající z toho, že v prvních měsících roku 2017 nebyla elektronická evidence tržeb ještě účinná pro druhou etapu (maloobchod, velkoobchod). Meziroční růst inkasa DPH se už čtrnáctý měsíc v řadě pohybuje mezi 9 až 17 procenty (vysoko nad průměrnou spotřebou domácností a vlády dohromady), což dokazuje vysokou efektivitu elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení v rukou Finanční správy ČR v boji proti daňovým únikům u DPH.
Celoroční plánovaný růst celostátního inkasa DPH proti skutečnosti roku 2017 ve výši 9,0 % vycházel z očekávání pozitivního dopadu pokračujícího příznivého vývoje ekonomiky doprovázeného růstem platů jak ve veřejném, tak soukromém sektoru
a také z opatření zavedených v předchozích letech, vedle elektronické evidence tržeb zejména kontrolního hlášení.
Negativně se do výběru DPH projevuje v roce 2018 celoroční dopad přesunu novin a časopisů do druhé snížené sazby, který způsobí snížení inkasa o 0,5 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů. Negativní vliv má také změna režimu DPH u provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, kterým nově vznikl nárok na odpočet.
Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 36,1 mld. Kč, což je
o 1,2 mld. Kč, tj. o 3,5 %, více než na konci března 2017.
Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zatím dosáhlo 18,9 mld. Kč při meziročním mírném růstu o 0,5 %. Rozpočet této daně počítá s nárůstem proti skutečnosti 2017 o 1,3 % zejména z důvodu pokračujícího pozitivního ekonomického vývoje. Proti výraznějšímu růstu působí opatření zavádějící vrácení daně za tzv. zelenou naftu i pro živočišnou prvovýrobu, které se pro rok 2018 promítne již v plné výši. Vyšší hodnota vrácené daně za zelenou naftu (více než dvojnásobek) ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je také příčinou v úvodu zmíněného nepříliš výrazného meziročního růstu inkasa této daně.
Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 12,7 mld. Kč, což je meziročně o 1,1 mld. Kč, tj. o 9,9 %, více. V rozpočtu této daně na rok 2018 se promítlo zvýšení sazeb z tabákových výrobků od 1. 1. 2018, nicméně tento efekt by měl být tlumen dopadem tzv. protikuřáckého zákona, jehož očekávaným efektem je snížení spotřeby tabákových výrobků. Tento zákon je účinný od června roku 2017 a plně se jeho důsledek promítne až v roce 2018.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (dříve ze závislé činnosti) při meziročním růstu o 3,9 mld. Kč, tj. o 15,4 %, zatím dosáhlo 29,2 mld. Kč. Meziroční růst inkasa proti skutečnosti 2017 je odrazem pokračujícího vysokého růstu mezd jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru. Naopak negativní dopad na výši inkasa budou mít v průběhu roku 2018 legislativní úpravy navyšující daňové zvýhodnění na druhé a další dítě, které se projeví zpětně až při celoročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce. Předpokládaný negativní dopad na inkaso státního rozpočtu ve výši 1,1 mld. Kč bude mít také nové zvýšení daňového zvýhodnění na první dítě s účinností od 1. ledna 2018. Meziroční přírůstky inkasa opět předběžně indikují pozitivní dopad na inkaso z důvodu zvýšení minimální mzdy a z důvodu zavedení elektronické evidence tržeb. Obě opatření přispívají ke snižování podílu šedé ekonomiky a k řádnému zdanění vyplácených mezd.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (dříve z přiznání) zatím dosáhlo 5,6 mld. Kč. To představovalo meziroční pokles o 0,2 mld. Kč, tj. o 3,2 %. Inkaso této daně v samotném březnu dosáhlo 4,9 mld. Kč (o 0,2 mld. Kč méně než v březnu 2017) a souvisí s termínem podání daňového přiznání a odvodem daně za rok 2017. Na plánovaný růst inkasa této daně proti skutečnosti roku 2017 o 10,9 % má v průběhu roku 2018 pozitivní vliv hlavně zavedení elektronické evidence tržeb. Naopak negativní dopad lze předpokládat například z titulu navrácení možnosti uplatnit slevu na druhého z manželů a daňového zvýhodnění na děti v případě uplatnění paušálních výdajů při jejich současném zastropování s očekávaným dopadem ve výši -1,4 mld. Kč. Zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě od roku 2017 bude mít v roce 2018 ještě dodatečný negativní dopad ve výši 0,3 mld. Kč.
Na inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, které při meziročním růstu o 0,2 mld. Kč dosáhlo 2,4 mld. Kč, nebudou mít v letošním roce vliv žádné výraznější legislativní úpravy.
Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za 1. čtvrtletí roku 26,7 mld. Kč. To představovalo meziroční růst o 0,3 mld. Kč, tj. o 1,3 %. V roce 2018 je rozpočet této daně o 2,8 % vyšší než inkaso roku 2017. V samotném březnu inkasoval na této dani státní rozpočet 25,0 mld. Kč (o 0,9 mld. Kč více než v březnu 2017), což souvisí s odvodem první čtvrtletní zálohy na daň u větších plátců. Inkaso bude později v průběhu roku meziročně pozitivně ovlivněno dopadem zavedení elektronické evidence tržeb.
U inkasa daně z nabytí nemovitých věcí, které při meziročním růstu o 15,3 % dosáhlo 3,4 mld. Kč, se v roce 2018 nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly mít zásadní dopad na inkaso daně. Na vývoj inkasa by tak mohla mít vliv pouze předpokládaná mírná stagnace realitního trhu.
Pro příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 10,8 mld. Kč, tj. o 9,8 %, dosáhly 121,2 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 6,6 % proti skutečnosti 2017. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2018 o 6,8 %, ve kterém se promítl jak růst zaměstnanosti, tak i růst průměrných pracovních příjmů.
Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 54,6 mld. Kč (meziroční růst o 15,6 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z rozpočtu EU a FM. Ty dosáhly 44,0 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2017 vyšší o 17,4 mld. Kč. Na jejich výši mělo výrazný vliv inkaso 20,0 mld. Kč, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007-2013.
Výdaje státního rozpočtu
Celkové výdaje v objemu 329,4 mld. Kč čerpané ke konci března 2018 byly o 26,5 mld. Kč, tj. o 8,7 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2017 rozpočet předpokládá jejich růst o 7,0 %. Meziroční růst ovlivnily zejména dotace na přímé náklady základních a středních škol vyšší o 5,3 mld. Kč, dále výdaje na důchody vyšší o 5,1 mld. Kč, transfery obcím a krajům podle zákona o sociálních službách vyšší o 3,3 mld. Kč a také neinvestiční transfery státním fondům vyšší o 3,3 mld. Kč. Meziročně vyšší o 5,4 mld. Kč byly i kapitálové výdaje. Výdaje na financování společných programů EU/FM a ČR (vč. SZP) zatím dosáhly 25,7 mld. Kč, což je o 5,7 mld. Kč více než v březnu 2017.
Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 557,9 mld. Kč, což je o 5,3 % více než skutečnost dosažená v roce 2017 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 3,6 %). K 31. 3. 2018 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 138,0 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 5,7 mld. Kč, tj. o 4,3 %. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 5,1 mld. Kč, tj. o 5,0 %. Výdaje na důchody v roce 2018 rostou i díky zvýšení základní výměry důchodu o 150 Kč a procentní výměry o 3,5 % (tj. v průměru o 475 Kč měsíčně).
Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 51,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8,5 mld. Kč. Na jejich výši se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 37,5 mld. Kč. Šlo o zálohy regionálnímu školství na první čtyři měsíce roku ve výši 36,1 mld. Kč (v březnu 2017 to bylo 31,0 mld. Kč) a o čtvrtletní zálohu soukromému školství ve výši 1,4 mld. Kč (v březnu 2017 to bylo 1,3 mld. Kč). V meziročním nárůstu se plně promítá zvýšení platů nepedagogickým pracovníkům od 1. července 2017 o 9,4 %. S platností od 1. listopadu 2017 došlo k navýšení tarifních platů také pedagogickým pracovníkům o 15 % a znovu nepedagogickým pracovníkům o 10 %.
Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 17,1 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 0,7 mld. Kč, tj. o 4,3 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2017 o 7,0 % vychází zejména ze zvýšení plateb z 920 Kč na 969 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1. 1. 2018.
Kapitálové výdaje zatím dosáhly 11,7 mld. Kč a i přes meziroční růst o 5,4 mld. Kč, tj. o 86,9 %, je výše jejich čerpání zatím jen na necelých 13 % rozpočtu. Pomalejší realizace investic je pro však začátek roku tradiční. Z této částky bylo 8,7 mld. Kč určeno na financování společných programů EU a ČR (vč. SZP a FM), což je meziročně o 5,1 mld. Kč více.
Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2017 o 8,4 mld. Kč, tj. o 10,2 %. Je tvořen prostředky ve výši 36,2 mld. Kč, které mají financovat společné programy EU a ČR (vč. SZP a FM). Zbývajících 54,0 mld. Kč představuje prostředky, které mají být čerpány výhradně z národních zdrojů. Navíc nad rámec rozpočtu budou moci organizační složky státu realizovat investiční výdaje i prostřednictvím tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let, jejichž stav na začátku roku 2018 byl necelých 100 mld. Kč.
Saldo státního rozpočtu
Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března 2018 přebytkem ve výši 16,3 mld. Kč, což je proti stejnému období roku 2017 přebytek vyšší o 11,6 mld. Kč. Při očištění hospodaření státního rozpočtu o toky EU a FM prostředků jak na příjmové, tak výdajové straně by výsledek znamenal meziročně horší výsledek o 0,7 mld. Kč.
Hospodaření rozpočtu v samotném březnu skončilo schodkem 9,5 mld. Kč (v březnu 2017 přebytkem ve výši 1,0 mld. Kč), když příjmy činily 116,5 mld. Kč (v březnu 2017 to bylo 110,4 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 126,0 mld. Kč (v březnu 2017 to bylo 109,4 mld. Kč). Na vyšších výdajích v samotném březnu o 16,6 mld. Kč se nejvíce podílely kapitálové výdaje vyšší o 5,6 mld. Kč.