Stát v roce 2018 předepsal spotřební daň z pohonných hmot ve výši 91,98 miliardy Kč, rychleji roste benzin než nafta

Předepsaná spotřební daň z pohonných hmot v roce 2018 meziročně vzrostla. Celkem stát za benzin a motorovou naftu předepsal řidičům spotřební daně ve výši 91,98 miliardy Kč, což je o 1,48 % více než v minulém roce. Ačkoliv většinu předpisu dlouhodobě generuje motorová nafta, rychleji roste předpis u benzinu. Vyplývá to z analýzy, kterou pravidelně vypracovává Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) ve spolupráci se společností W.A.G. payment solutions.

U pohonných hmot stát zatěžuje jejich spotřebu specifickou spotřební daní, jejíž sazba činí 10,95 Kč/l motorové nafty a 12,84 Kč/l benzinu. Společně s daní z přidané hodnoty (21 %) tak z každého natankovaného litru pohonné hmoty odvádí významnou daňovou částku. „Pokud litr benzinu stojí 30 Kč, daňová složka z toho tvoří 18,05 Kč, tedy 60,16 % ceny. U motorové nafty za 30 Kč/l činí daňová zátěž 16,16 Kč, tedy 53,86 % ceny. I proto jsou spotřební daně významnou příjmovou položkou státní pokladny,“ vysvětluje Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA.

Za rok 2018 předepsal správce daně řidičům spotřební daň z pohonných hmot ve výši 91,98 miliardy Kč, což obsahuje meziroční daňový nárůst o 1,48 %. Drtivou většinu, přes 70 % z této částky, generuje daň z motorové nafty. Meziroční růst objemu o 1,65 % znamená zvýšení předepsané daňové povinnosti na 64,81 miliardy Kč. Předepsaná daň z benzinu tvořila v roce 2018 sice „jen“ 27,02 miliardy Kč, ale meziročně se zvýšila o 5,04 %, rostla tedy mnohem rychleji než daň z motorové nafty. „Dlouhodobý trend regulatorního zvýhodnění nafty a preference naftových motorů se začíná ochlazovat, což se bude projevovat i na růstu výnosů spotřební daně z benzinu. Je však nutné dodat, že jádrem spotřebního zdanění pohonných hmot jsou a budou příjmy z motorové nafty,“ říká Rod a dodává vysvětlení: „Na HDP České republiky se průmysl podílí více než v jakékoli jiné zemi EU, což determinuje vyšší výkony silniční nákladní dopravy. Navíc je díky své poloze významnou tranzitní zemí, která je jak z pohledu volby trasy, tak nákladů na mýto a tankování ekonomicky nejvýhodnější, což počty jízd kamionů na našem území zvyšuje.“ 

To potvrzuje i dílčí výstup analýzy, který kalkuluje náklady silničního nákladního automobilu nad 12 tun na 100 kilometrů v různých zemích ve struktuře ceny mýta a pohonných hmot. Zatímco v Rakousku stojí projetý 100 km dlouhý úsek po zpoplatněné dálnici v průměru 52,28 eur, v Německu 58,26 eur, v Polsku 58,21 eur a na Slovensku 55,19 eur, v České republice činí náklady 46,50 eur.

Tabulka: Náklady na pohonné hmoty (nafta) a mýtné (zpoplatněná dálnice) u nákladních automobilů nad 12 t, zdroj dat: vastní výpočty

Ceny motorové nafty i benzinu se dlouhodobě pohybují pod mediánem Evropské unie. Mýto v roce 2018 vygenerovalo českému státu příjmy ve výši 10,81 miliardy Kč (meziročně +3,97 %), z čehož 9,987 miliardy Kč tvoří výnosy od kamionů nad 12 tun (meziročně +4,90 %).

Metodická poznámka:

Pro sledování dění na trhu pohonných hmot je předpis daně, který vzniká uvolněním daně z daňového skladu do volného oběhu, vhodnější než samotné inkaso daně. „U inkasa vzniká problém odložené splatnosti, inkaso navíc nemusí být stoprocentní. Předpis v daném měsíci přesně reflektuje dění na trhu. Proto jsme zdaněné položky dle nomenklatur rozdělili na benzin a motorovou naftu, u kterých předepsanou spotřební daň analyzujeme a srovnáváme v čase,“ vysvětluje Aleš Rod. (25.3.2019)

Graf: Sazby spotřební daně uvalené na spotřebu motorové nafty ve státech EU28, zdroj: EK