Stát zbytečně utrácí desítky miliard korun za energie. Je potřeba odstranit administrativní překážky, shodli se odborníci ve Sněmovně

Odborníci na energetické úspory, poslanci i zástupci ministerstev se na semináři o energetických úsporách v Poslanecké sněmovně shodli na nutnosti odstranění administrativních překážek, které brání jednoduššímu zavedení energeticky úsporného státu.  Na semináři také zaznělo, že je třeba vytvořit meziresortní pracovní komisi, která se bude zabývat energetickými úsporami.

Podle studie poradenské společnosti Deloitte mohou dosáhnout úspory ve veřejných budovách částky až 12 miliard korun ročně, při současných vysokých cenách energií odhady hovoří až o 20 miliardách. Tři čtvrtiny státních budov jsou nyní energeticky nevyhovujících, stát v nich zbytečně plýtvá veřejnými prostředky a za poslední roky se tento stav nijak nezlepšil. Seminář pořádal Svaz moderní energetiky pod záštitou předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové.

„Energetika je jednou z priorit naší domácí i naší zahraniční politiky. Během energetické krize jsme naplnili zásobníky, zavedli cenové stropy, úsporný tarif a další pomoc našim občanům. V rámci našeho evropského předsednictví se nám také podařilo prosadit opatření, která pomohla stabilizovat situaci na úrovni EU. Teď ale musíme přijít s kroky, které nám pomohou systémově a dlouhodobě. Potřebujeme energeticky úsporný stát, abychom zbytečně neplýtvali veřejnými prostředky,“ uvedla předsedkyně Poslanecké Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Podle dřívější studie Deloitte je možné ve veřejných budovách ušetřit až 12 miliard korun ročně. Při současných cenách energií tuto úsporu odhadují odborníci až na 20 miliard korun ročně.

„Konsolidace veřejných financí a úspory jsou naším dalším hlavním úkolem. Logickou cestou je hlavně omezit plýtvání. Stát za energie platí příliš mnoho a je potřeba hledat všechny cesty, jak ušetřit a přesměrovat finanční prostředky tam, kde je to potřebné,“ souhlasí náměstek ministra financí Roman Binder.

Cestou tak může být například vytvoření meziresortní pracovní skupiny, která by nalezla a doporučila nejefektivnější cesty, jak energeticky šetrná řešení ve státních budovách nalézt. „Máme už za sebou řadu úspěchů. Česká republika snížila loni spotřebu plynu o 20 procent a letos v úsporách pokračujeme. Je ale potřeba přijít i s dalšími řešeními. Jsme připraveni hledat všechny cesty, které povedou k energeticky úspornému státu,“ uvedl René Neděla, ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů Ministerstva průmyslu a obchodu. 

Budovy spotřebují přibližně 40 procent veškeré energie. A právě v nich má český stát podle účastníků semináře co dohánět. Jen centrální státní instituce vlastní 572 dle pravidel EU energeticky nevyhovujících budov z celkového počtu 770. Tři čtvrtiny státních budov tak evropská pravidla neplní a tento stav se dlouhodobě nemění. Kdyby se pokračovalo tímto tempem, tak bude energetická modernizace státních budov pokračovat do roku 2062.

„Nejlevnější energie je ta, kterou nespotřebujeme a tím bychom se měli řídit.  A jak ukázal začátek energetické krize v loňském roce, už jen vysoká cena komodit vede k tomu, že lidé začnou sami hledat cesty, jak uspořit. Pro veřejnou sféru platí to samé. Pokud jsou energie drahé, nelze veřejným subjektům přispívat na účty. Musejí se naučit šetřit,“ řekl Ivan Adamec, předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Energetická renovace budov přitom nejen spoří veřejné finanční prostředky, ale také redukuje emise CO₂. V rámci směrnice o energetické účinnosti má členský stát navíc povinnost snižovat každoročně konečnou spotřebu energie o 0,8 procenta.  Úsporám v rámci veřejných budov také brání například omezení využívat modelu takzvaných energetických úspor se zárukou (EPC). Projekty EPC zákazníkovi garantují přímo ve smlouvě, že bude úspor dosaženo, jinak dodavatel hradí rozdíl.

Výše úspor je pak prokazatelná díky komplexnímu systému měření dat a energetickému managementu. Další výhodou je, že zákazník nemusí ze svého investovat do úsporných technologií vlastní prostředky, protože všechna investiční opatření mohou být hrazena ze samotných úspor generovaných projektem. Typicky EPC projekty umožňují v budovách uspořit 70 procent nákladů na energie a byly realizovány například v Národním divadle, Státní opeře, Kongresovém centru Praha nebo mnoha nemocnicích napříč celou Českou republikou. Celkem v Česku zatím uspořily téměř 3 miliardy korun.

„Už jsme zavedli model, kdy umíme kombinovat EPC s dotacemi, čehož už řada projektů využilo. Jsme tak schopni touto kombinací výrazně navýšit celkové úspory. Typicky se dotace z OPŽP využívají na stavební práce, které by v rámci běžného EPC příliš prodlužovaly návratnost, takže by je žadatel nerealizoval,“ vysvětluje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí.

Některé bariéry ale zůstávají. Příkladem je mimo jiné zákon o rozpočtových pravidlech, který umožňuje využít metodu EPC příspěvkovým státním organizacím, ale omezuje je v případě organizačních složek státu.

„Meziresortní pracovní skupina zabývající se energetickými úsporami by byl myslím velký krok kupředu. Pracovní skupina by mohla řešit právě to, jak odstranit zbytečné překážky, které brání státu zavádět projekty energetických úspor, a šetřit tak veřejné prostředky i plnit naše národní cíle. Jsem moc rád, že dnešní seminář ukázal, že je tu všeobecná snaha tento problém vyřešit a posunout nás kupředu,“ uzavírá Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO a předseda představenstva Svazu moderní energetiky.

Více informací na www.modernienergetika.cz. (20.4.2023)