CzechIndustry > Státní dluh vzrostl za 1. polovinu tohoto roku o 149,6 mld. Kč
Státní dluh vzrostl za 1. polovinu tohoto roku o 149,6 mld. Kč
Podle Čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu ČR vzrostl státní dluh za 1. polovinu roku 2023 o 149,6 mld. Kč na 3 044,4 mld. Kč, což odpovídá 42,8 % HDP.
Nižší nárůst státního dluhu ve srovnání s pololetním schodkem státního rozpočtu ve výši 215,4 mld. Kč souvisel mimo jiné se splátkami části úvěrů, které Ministerstvo financí poskytlo výrobcům v oblasti energetiky.
„Vývoj státního dluhu a zejména tempo jeho růstu potvrzuje nutnost schválení ozdravného balíčku. Bez něj nelze zastavit trend růstu zadlužování a vrátit stát k udržitelnému hospodaření. Jen letos zaplatíme za obsluhu státního dluhu 70, příští rok 90 a v roce 2025 přes sto miliard korun,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. „Navzdory takto razantnímu nárůstu úroků se naší vládě daří deficity rozpočtu snižovat, což by ale nešlo bez přiměřených úsporných opatření. Zkonsolidované veřejné rozpočty ve svém důsledku pomohou zlevnit i náklady umísťování emitovaných státních dluhopisů na trh,“ dodal ministr Stanjura.
V průběhu prvního pololetí 2023 prodalo MF státní dluhopisy se splatností na jeden rok v celkové jmenovité hodnotě 287,4 mld. Kč, čímž pokrylo korunové splátky státního dluhu v prvním pololetí celkem ve výši 140,3 mld. Kč. Většinu prodaných státních dluhopisů tvořily fixně úročené střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 252,8 mld. Kč s průměrnou zbytkovou dobou do splatnosti 8,7 let a dosaženým průměrným výnosem ve výši 4,6 % p. a.
Za účelem preventivního posilování disponibilní likvidity v rámci korunového souhrnného účtu státní pokladny byly dále vydávány korunové státní pokladniční poukázky s celkovou jmenovitou hodnotou, která ke konci června v oběhu činila 74,3 mld. Kč. Tím MF vytvořilo dostatečný prostor pro hladké pokrytí zbývající letošní potřeby financování, která bude záviset především na skutečném hospodaření státního rozpočtu v průběhu druhého pololetí roku 2023.
Aktuální zpráva Ministerstva financí obsahuje zejména vyhodnocení vyhlášených strategických cílů a limitů, operativního plnění programu financování a plánu emisní činnosti. Dále zahrnuje také pravidelné čtvrtletní hodnocení primárních dealerů za období od třetího čtvrtletí roku 2022 do druhého čtvrtletí roku 2023.
Ministr Stanjura: Hospodaření státního rozpočtu udržíme v mantinelech schváleného schodku
Státní rozpočet po polovině roku slibuje dosažení plánovaného schodku 295 mld. Kč navzdory vývoji za prvních šest měsíců. Projeví se silnější inkaso daní z příjmů, vyšší inkaso z daně z neočekávaných zisků a odvodů z nadměrných příjmů výrobců elektřiny při nižším objemu kompenzací pro firmy a domácnosti za vysoké ceny energií či rekordně vysoká dividenda ČEZ. Pokladní plnění státního rozpočtu vykazovalo na konci prvního pololetí schodek ve výši 215 mld. Kč, což znamenalo 73 % celoročního plánu vlivem předfinancování výdajů na výzkum, inovace, sociální služby či regionální školství a výdajů na obsluhu státního dluhu. Ve druhé polovině roku by se měl tento trend otočit především díky silným daňovým příjmům doplněným výdajovými úsporami na straně jednotlivých ministerstev.„Vývoj státního rozpočtu není lineární a výrazně jej ovlivňují skokové příjmy. Opakovaně jsem proto zdůrazňoval, že je potřeba počkat s hodnocením a prognózou dalšího vývoje do července, kdy bude mít Ministerstvo financí k dispozici data pro odhad vývoje rozpočtu po zbytek roku 2023. Ačkoli v současné chvíli ještě nemůžeme přesně určit výsledek hospodaření letošního státního rozpočtu, osobně věřím, že dosáhneme schodku blížícímu se plánovaným 295 mld. Kč díky silnému výběru příjmových daní. Po analýze vývoje rozpočtu v 1. pololetí je zřejmé, že bez ochoty resortů, aby v letošním hospodaření našly úspory na straně výdajů okolo 20 mld. Kč, to však nepůjde,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura po prezentaci vývoje rozpočtu v Rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny ČR.Výraznou posilou příjmové strany státního rozpočtu by mělo být překročení inkasa daní z příjmů právnických osob o téměř 40 mld. Kč proti plánu. Lépe, než schválený rozpočet očekával, se má vyvíjet také příjem daně z příjmu fyzických osob a pojistného (o cca 9 mld. Kč) díky rychlejšímu růstu objemu mezd. Stát také zinkasuje více z dividend společnosti ČEZ (54 mld. Kč proti původně očekávaným 45 mld. Kč) a jiných státem vlastněných společností. Dalších zhruba 50 mld. Kč by mělo v září a v prosinci přijít ze záloh na tzv. windfall tax, tedy daně z neočekávaných zisků, která se týká bank a energetických společností. Příznivé inkaso daní má podle odhadů Ministerstva financí potenciál téměř vykompenzovat výpadek jiných příjmů, jako jsou příjmy z prodeje emisních povolenek (-12,5 mld. Kč), nezapojené příjmy z Modernizačního fondu do státního rozpočtu (50 mld. Kč), či nižší výběr daně z přidané hodnoty v důsledku omezování výdajů domácností kvůli vysoké inflaci (odhadem o 16 mld. Kč). Výdaje státního rozpočtu bez vlivu evropských peněz a kompenzací firmám a domácnostem na pomoc s vysokými cenami energií by měly být ve skutečnosti letos vyšší o 19,3 mld. Kč než celoroční plán zejména vlivem valorizace důchodů (dodatečné výdaje ve výši 15 mld. Kč) a vyšší výplaty dalších sociálních dávek (o 6,8 mld. Kč). Stát na druhé straně nebude muset díky příznivému vývoji cen energií pravděpodobně vyplácet celou rozpočtovanou částku na kompenzaci vysokých cen. „V současnosti odhadujeme, že příjmová strana bude naplněna na sto procent. V jiné struktuře, ale příjmy chybět nebudou. A na výdajové straně je třeba zohlednit 15 miliard Kč vyplacených na mimořádnou červnovou valorizaci důchodů či humanitární dávku. V příštích týdnech po dohodě s premiérem Fialou povedeme s kolegy z vlády debatu nad dodatečnými úsporami v jednotlivých kapitolách tak, abychom udrželi plánovaný deficit na tento rok,“ dodal ministr Stanjura. (21.7.2023)
.jpg?s3=1)
