Státní rozpočet České republiky hospodařil v roce 2023 se schodkem 288,5 mld. Kč

Deficit hospodaření meziročně klesl o 71,9 mld. Kč a příznivější byl také proti schválenému plánu 295,0 mld. Kč.

K meziročnímu zlepšení salda přispělo a vysoké inkaso daně z příjmů právnických osob posílené o výnosy mimořádného zdanění neočekávaných zisků a nadměrných tržeb, dále výnosy z majetkové účasti státu v akciové společnosti ČEZ a také příjmy z Evropské unie, především z Nástroje pro oživení a odolnost (Národní plán obnovy). Růst příjmů tak o téměř 7 procentních bodů převýšil dynamiku výdajů, kterou určovaly vyšší výdaje v sociální oblasti (+102,6 mld. Kč), pomoc domácnostem a firmám s cenami energií (+57,6 mld. Kč), vyšší investice (+25,4 mld. Kč), obsluha státního dluhu navýšená o výplatu úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+18,6 mld. Kč) či posílené prostředky na financování regionálního školství (+17,1 mld. Kč).

Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil rozpočtový schodek 299,4 mld. Kč a meziročně klesl o 17,3 mld. Kč.

Nejen, že jsme dokázali plánovaný rozpočet dodržet a meziročně snížit deficit o téměř 72 mld. Kč, k tomu seškrtat provozní výdaje, ale dokonce se nám podařilo schodek ještě mírně snížit a při tom všem vyčlenit na investice rekordních 211 miliard korun.

“Rozpočet roku 2023 výrazně zatížily mimořádné výdaje na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Tato pomoc státu dosáhla téměř 76 miliard korun a dalších 18,4 mld. Kč k tomu bylo odpuštění plateb POZE pro domácnosti a firmy. Nebylo tak pro nás lehké udržet rozpočtovou disciplínu. V tento moment je také dobré si připomenout, že se nenaplnila slova opozice a mnohých falešných věrozvěstů, kteří plamenně vykřikovali, že deficit může dosáhnout až 400 mld. Kč, a vláda tak bude muset předložit Sněmovně ke schválení novelu zákona o rozpočtu. Nejen, že jsme dokázali plánovaný rozpočet dodržet a meziročně snížit deficit o téměř 72 mld. Kč, k tomu seškrtat provozní výdaje, ale dokonce se nám podařilo schodek ještě mírně snížit a při tom všem vyčlenit na investice rekordních 211 miliard korun,” řekl k výsledkům plnění státního rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura. 

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu v roce 2023 vzrostly o 17,8 % (+289,7 mld. Kč). K tomu nejvíce přispěly daňové příjmy (+18,7 %, +147,7 mld. Kč), z nichž nejvyšší růst dosáhly mimořádné příjmy (57,7 mld. Kč) v podobě daně z neočekávaných zisků (+39,1 mld. Kč) a odvodu z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (+18,5 mld. Kč), inkaso daní z příjmů právnických (+50,2 mld. Kč) a fyzických osob (+25,2 mld. Kč) a daně z přidané hodnoty (+19,9 mld. Kč). Výběr pojistného na sociální zabezpečení vzrostl o 51,6 mld. Kč. Za výrazným nárůstem příjmů nedaňového charakteru (+45,9 %, +90,4 mld. Kč) stály prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (+56,8 mld. Kč) navýšené o 45,2 mld. Kč platbou z Nástroje pro oživení a odolnost (Národního plánu obnovy) a výnosy z dividend akciové společnosti ČEZ v objemu 54,0 mld. Kč (+30,0 mld. Kč). 

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+18,1 %, +17,0 mld. Kč) pozitivně ovlivnil růst mezd a zaměstnanosti a současně jej oproti loňskému roku nesnižovala výplata kompenzačního bonusu (v roce 2022 měla negativní dopad 2,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu). Do meziročního srovnání se promítl také vliv dalších minulých změn, kdy například efekt zvýšení vyšší slevy na poplatníka se projevil až v hotovostním plnění v únoru 2022.

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+33,1 %, +50,2 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+7,5 %, +0,7 mld. Kč), mělo pozitivní vliv vyrovnání daně za zdaňovací období 2022 splatné v roce 2023 a následně zaplacené vyšší zálohy. Za meziročním růstem inkasa u daně z příjmů právnických osob stály hlavně firmy podnikající v oblasti energetiky a finančního zprostředkování.

Inkaso daně z neočekávaných zisků dosáhlo částky 39,1 mld. Kč. Na začátku července poskytly dotčené subjekty oznámení o výši záloh na tuto daň na rok 2023 se splatností v září a v prosinci tohoto roku, tj. ve stejné lhůtě jako u standardní daně z příjmu právnických osob. Skutečná výše zaplacených záloh byla ovlivněna vývojem ziskovosti dotčených subjektů v minulém roce a s tím související úpravou výše záloh dle rozhodnutí správce daně. Výrazný vliv zde měl vývoj ceny energií, což se projevilo i v nižších kompenzacích na výdajové straně rozpočtu. 

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení byly v minulém roce sníženy zavedením slevy na pojistném u zkrácených úvazků s faktickým dopadem do inkasa od března 2023 (-3 mld. Kč) a doplněny odvody zvýšených sazeb u rizikových profesí. Objem pojistného meziročně vzrostl o 8,1 % (+51,6 mld. Kč) v návaznosti na růst zaměstnanosti a výdělků zejména v soukromém sektoru.

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+5,8 %, +19,9 mld. Kč) se promítl na jedné straně růst spotřebitelských cen, na straně druhé dynamiku mírnil pokles reálné spotřeby domácností. Dále negativně působilo zvýšení limitu pro registraci k dani z 1 na 2 mil. Kč zavedené od ledna 2023. 

Inkaso spotřebních daní (-3,4 %, -5,3 mld. Kč) zaznamenalo více či méně významný meziroční pokles v případě většiny komodit. Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (-10,5 %, -6,2 mld. Kč), kde se projevuje změna preferencí a nákupních zvyklostí spotřebitelů. V případě inkasa spotřební daně z piva a vína je důvodem meziročního poklesu omezení výdajů domácností na tyto komodity v důsledku poklesu reálných příjmů, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů naopak meziročně rostlo (+3,0 %, +2,2 mld. Kč). Od začátku srpna 2023 došlo k navrácení sazby spotřební daně z motorové nafty na původní úroveň (z 8 450 Kč/1 000 l na 9 950 Kč/1 000 l), která byla účinná od 1. června 2022. V období od 1. června 2022 do 30. září 2022 byla navíc snížena i spotřební daň z bezolovnatého benzínu.

Příjmy státního rozpočtu navýšil v minulém roce také odvod z nadměrných příjmů. Do příjmů státního rozpočtu bylo v roce 2023 převedeno 18,5 mld. Kč. 

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 217,8 mld. Kč (+11,0 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+10,7 %, +192,4 mld. Kč), navýšených nejvíce výplatou sociálních dávek, zejména důchodů, realizací mimořádných opatření zaměřených na řešení vysokých cen energií a dopadů války na Ukrajině, obsluhou státního dluhu a platy zaměstnanců základních a středních škol. Rekordní kapitálové výdaje (+13,6 %, +25,4 mld. Kč) zvýšila podpora investičních záměrů územních rozpočtů, podnikatelů a příspěvkových organizací s využitím prostředků společných programů Evropské unie a České republiky a také strategické nákupy Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+13,0 %, +100,1 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+16,5 %, +97,1 mld. Kč).  Do jejich výše se kromě předloňských navýšení promítla řádná valorizace o 4,7 %, mimořádná s výplatou od června o 3,9 % a příspěvek 500 Kč měsíčně za vychované dítě účinný od počátku minulého roku. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšil příspěvek na bydlení (+9,4 mld. Kč) posílený počtem žádostí v době vysokých cen energií, výsluhový příspěvek (+1,4 mld. Kč) a příspěvek na mobilitu (+1,1 mld. Kč). Naopak klesly výplaty přídavku na dítě (-4,8 mld. Kč) z důvodu poskytnutí jednorázového příspěvku 5 000 Kč v roce 2022, dávek nemocenského pojištění (-2,2 mld. Kč) a rodičovského příspěvku (-1,9 mld. Kč). O cca 1,7 mld. Kč jsou nižší i humanitární dávky legislativně upravené od 1. července 2023 na příspěvek na životní potřeby. 

Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům (+54,6 %, +48,7 mld. Kč) ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (52,8 mld. Kč), dotacemi provozovateli přenosové soustavy (18,7 mld. Kč) a výplatou pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích (4,6 mld. Kč). Celková mimořádná pomoc s vysokými cenami energií bez započtení dotací na obnovitelné zdroje energie ve výši 76,1 mld. Kč byla hrazena nejen z rozpočtu letošního roku, ale i z nároků z nespotřebovaných výdajů minulého roku (28,8 mld. Kč). Meziroční růst naopak zmírnil příspěvek na úhradu nákladů za energie na měsíce říjen až prosinec 2022 vyplacený ze státního rozpočtu v září předloňského roku v objemu 17,4 mld. Kč. Na 18,4 mld. Kč klesly dotace na obnovitelné zdroje energie zahrnující i dopady dočasného odpuštění poplatků (-8,5 mld. Kč) a nižší jsou i výdaje státu směřované podnikatelům na řešení dopadů epidemie covidu-19 (-2,3 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně vzrostly o 23,2 mld. Kč (+9,6 %). Jejich součástí byly především prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (+13,1 mld. Kč). Pro jejich růst bylo určující loňské navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků o 4 %. Transfery rostly také díky projektům Operačního programu Jan Amos Komenský (+4,7 mld. Kč), kompenzačnímu příspěvku na nouzové ubytování osob z Ukrajiny (+4,3 mld. Kč) a zálohovému financování sociálních služeb (+2,6 mld. Kč). Meziroční srovnání mírně zkresluje příspěvek obcím a krajům na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu vyplacený v roce 2022 ve výši 1,2 mld. Kč. 

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 68,3 mld. Kč (+18,6 mld. Kč). Meziroční nárůst o 37,4 % souvisel s lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021, a také s financováním schodkového hospodaření posledních let za zhoršujících se úrokových podmínek. 

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na 1 900 Kč vedlo k posílení zdravotního systému ze strany státu o 9,3 mld. Kč (+7,2 %). Objem vyplacených prostředků (138,7 mld. Kč) se tak za posledních 5 let více než zdvojnásobil. 

Neinvestiční nákupy bez započtení obsluhy státního dluhu (-9,6 mld. Kč) meziročně snižovala především nižší  cena zemního plynu pořízeného do státních hmotných rezerv (-5,9 mld. Kč), pokles nákupů vakcín (-4,9 mld. Kč) a nižší náhrady České poště za poskytování univerzální služby (-6,0 mld. Kč). Naopak vyšší běžné nákupy uskutečnily silové resorty Ministerstvo obrany (+4,1 mld. Kč) a Ministerstvo vnitra (+0,8 mld. Kč). Výrazně nižší byly i transfery Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-12,9 mld. Kč).

Kapitálové výdaje se podílely na celkových výdajích 9,6 % (+0,2 p. b.) a jejich objem představoval meziroční růst o 13,6 % (+25,4 mld. Kč). Byly navýšeny transfery územním rozpočtům (+8,4 mld. Kč), příspěvkovým a podobným organizacím (+8,2 mld. Kč) a podnikatelům (+6,1 mld. Kč), u nichž se značně promítl faktor konce finanční perspektivy evropských strukturálních a investičních fondů. Za růstem investičních nákupů a souvisejících výdajů (+6,9 mld. Kč) stálo hlavně Ministerstvo vnitra (+4,0 mld. Kč) s nákupy dopravních prostředků (+2,0 mld. Kč) a investicemi do staveb (+1,7 mld. Kč) a Ministerstvo obrany (+1,3 mld. Kč) s nákupy pásových bojových vozidel pěchoty (4,9 mld. Kč) a další armádní techniky. Na projekty financované výhradně z národních zdrojů bylo z celkového objemu investičních výdajů určeno 103,7 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 14,6 % (+13,2 mld. Kč). (4.1.2024)